Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Poláci nemusejí hlásit průzkumné vrty, uran chtějí těžit blízko Sněžky

  9:45aktualizováno  9:45
Obce v Broumovském výběžku a východních Krkonoších se bouří proti záměru Polska zkoumat a poté případně i těžit v pohraničí ložiska metanu a uranu. Starostové obcí na české straně, vzdálené jen několik stovek metrů, a dokonce ani ministerstvo životního prostředí, nemají o úmyslech sousedů tušení.

Těžební věž v polském Gódziku, podobné by mohly vyrůst i v Podkrkonoší. | foto: Jan Kuna

Komunikační šumy a problém pro pohraničí načal už před několika lety obří štěrkový lom v Tlumaczowě, který má údajně zásoby na 60 let těžby a otravuje život stovkám lidí. Uranový průzkum by se měl kromě jiných týkat obcí Radkow, Okrzeszyn a Kowary, které leží jen devět kilometrů od Sněžky.

Polské ministerstvo životního prostředí již také firmě Green Energy Polska schválilo průzkumné území pro vyhledávání metanu z uhlí. Z mapky je patrné, že firma má zájem o široké území, které se táhne od Lubawky přes Walbrzych až k Nové Rudě.

Mapa vyznačující území s povoleným průzkumem nerostných surovin.

Mapa vyznačující území s povoleným průzkumem nerostných surovin.

„Těžba by mohla být riziková, protože Poláci by mohli používat hydraulické štěpení,“ varuje pracovník Správy CHKO Broumovsko Petr Kuna.

Hydraulické štěpení neboli frakování bylo ve hře i v případě uvažované těžby břidlicového plynu na Náchodsku, Trutnovsku, Hradecku i Broumovsku, metodu však po masivních protestech odmítlo ministerstvo životního prostředí (MŽP).

Potíž spočívá v tom, že státy Evropské unie nemají povinnost o svých těžařských plánech informovat své nejbližší sousedy. Ani Poláci se tedy neobtěžovali informovat starosty v Broumovském výběžku a těm se to pochopitelně nelíbí.

„Pro nás je to úplně nová informace. Velmi rádi bychom se dozvěděli více, protože to není tak dlouho, co jsme se společně dokázali postavit proti těžbě břidlicového plynu,“ říká místostarosta Broumova Kamil Slezák. Není si však jistý, zda případný protest něco zmůže: „Samozřejmě nám vadí i těžba štěrku v Tlumaczowě. Vstoupili jsme do toho, ale bez výsledku, protože Poláci si o tom rozhodují sami.“

Plány Poláků nezná ani ministerstvo

O průzkumu a případné těžbě nemá informace ani ministerstvo: „Neznáme ani požadované parametry, a tedy ani dopad na životní prostředí. Povolení běžných průzkumných prací nepodléhá ani EIA (vyhodnocení vlivů na životní prostředí), ani nějakému přeshraničnímu posuzování, hodnocení či povolování. Pro polskou stranu tu není ani žádná informační povinnost,“ uvádí mluvčí MŽP Jana Taušová.

I když Polsko nic neporušuje, zpravodajské mlčení o uranu a metanu provokuje celý výběžek.

Protesty dříve zabraly

„Je velmi zvláštní, že se taková aktivita připravuje v těsné blízkosti hranic a Česká republika o tom buď vůbec neví, anebo není schopná o tom informovat. Ale mě to nepřekvapuje, z polské strany to není poprvé,“ naráží starosta Božanova Karel Rejchrt na štěrkový lom a neustálé stížnosti na prašnost v jeho blízkosti.

„Za sebe říkám těžbě i průzkumu ne, protože pro naši kotlinu by to kvůli ohrožení pitné vody nebylo dobré. Těžba štěrku můj názor jen utvrdila, ten kopec od nás vypadá jako obrovská přistávací dráha pro Marťany,“ zlobí se starosta Šonova Vladimír Grusman.

Právě štěrkový lom je odrazovým můstkem české zloby. Továrna na kámen vadí kvůli prachu, hluku, devastaci krajiny i dopravní zátěži. Leží jen dva kilometry od území CHKO Broumovsko a sedm kilometrů od polského Národního parku Góry Stolowe. Obě oblasti s pískovcovými skalními městy sázejí na cestovní ruch a čisté životní prostředí, které lom zrovna nenabízí. Česká strana se přitom o lomu dozvěděla, až když ho otevřeli.

„S lomem jsou samé problémy, s prachem se potýká více obcí a úvahy o další těžbě se mi nelíbí. Sice nevím, jakou technologií by se ty suroviny dobývaly, ale předpokládám, že životního prostředí by se to určitě dotklo,“ obává se starosta Martínkovic Jaromír Jirka.

Přidává se i starostka Heřmánkovic Jana Králová: „Těžebních plánů se pochopitelně bojíme. A zaráží mne, že nepřicházejí žádné oficiální zprávy.“

A božanovský Rejchrt dodává: „Rozčiluje mne, že se k různým povolením nemáme možnost vyjadřovat.“

Výběžek má přesto několik nadějí: těžaři buď nenajdou dostatečně silná ložiska uranu ani metanu, nebo jejich snahu skácí úřady, případně vstoupí do hry EIA. „České obce by pak byly účastníkem řízení ve fázi následující po průzkumu, a to přeshraniční EIA na případné dobývání,“ uzavírá mluvčí MŽP.

Polské snahy o metanový průzkum znepokojují rovněž Ostravsko. Dokazuje to však pověsti o vstupu Polska mezi plynové velmoci. Už v květnu 2016 má být v městě Swinoujscie spuštěn první terminál na zkapalněný zemní plyn. Má za úkol snížit závislost baltského regionu na ruském plynu.





Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.