Pokud firma podnikatele Jana Štýbra získá povolení, malý povrchový lom otevře příští rok. Povolení k těžbě vydává obvodní báňský úřad, ale jednou z podmínek je kladné vyjádření obce.
Radnice v Horní Olešnici před několika dny narychlo rozeslala do domácností dotazníky, v nichž se lidé mají vyjádřit, jestli s těžbou souhlasí či nikoliv. Jejich názor bude podkladem pro středeční jednání zastupitelů.
„Chceme před důležitým rozhodnutím znát názor občanů. K výsledkům dotazníku budou zastupitelé přihlížet. Bude na každém ze sedmi zastupitelů, jak rozhodne. Dostali ve volbách mandát od občanů a je jejich právem i povinností za obec rozhodnout,“ říká starostka Horní Olešnice Marcela Linková.
„Pro zastupitele je to nelehká situace. Obec se názorově rozdělila na dva tábory a je důležité znát názor většiny občanů. Proto uvítáme každou odpověď,“ dodává.
Před lety přitom už radnice jeden dotazníkový průzkum dělala, obdržela tehdy petici s třemi stovkami podpisů proti chystané těžbě.
„Je lepší se zeptat dvakrát než vůbec. Myslím si, že to není zbytečné. Názor občanů se mohl změnit, dnes jsou k dispozici informace, které tehdy nebyly,“ doplňuje starostka.
Obec by získala čtvrt milionu ročně
Původně stanovený dobývací prostor se po připomínkách sdružení Pod Rovněmi „smrskl“ ze dvou hektarů na polovinu. Nachází se mimo zastavěné území obce v lokalitě U Panelů v Zadní Ždírnici, nejbližší dům odsud leží sto metrů. Pokud těžba skutečně začne, vesnice s třemi stovkami obyvatel podle starostky ročně inkasuje až 250 tisíc korun.
„Je to téměř osm procent daňových příjmů obce, takže to není zanedbatelná částka. Dá se za ni opravit třeba kus cesty. Peníze ale nejsou všechno, je potřeba zvážit všechny klady a zápory, které těžba přinese,“ podotýká Marcela Linková.
Roční rozpočet Horní Olešnice je necelých pět milionů korun. Za osm let má firma ze země vydolovat až osm tun minerálů, po skončení kontraktu by plochu zrekultivovala a převedla zpátky do zemědělského půdního fondu.
Prach, hluk i málo vody, varuje sdružení
Členové občanského sdružení Pod Rovněmi však upozorňují, že se těžbou zásadně zhorší kvalita života v Horní Olešnici. Kromě zvýšené prašnosti a nadměrného hluku, který budou způsobovat hydraulické rypadlo, kolový nakladač a další těžká technika, může mít těžba zásadní ekologické důsledky. Naruší krajinný ráz a podle kritiků hrozí také úbytek vody ve studních.
Český granát
|
„Údolí Ždírnického potoka je jako zvukovod. Když je vlhko a vane odtamtud vítr, je ve Ždírnici všechno slyšet,“ zdůrazňuje spoluzakladatel sdružení Jaroslav Fingr, který se obává, že těžaři zůstanou v Olešnici déle než osm let.
„Jakmile kopnou do země, už se jich nezbavíme. Granáty jsou tady všude. Obec je poslední, kdo to může zastavit,“ dodává.
Sdružení tvrdí, že obec sestavila dotazník nevyváženě. Zdůrazňuje hlavně přínosy těžby a zápory uvádí pouze stručně. Hlasování podle spolku diskriminuje některé vlastníky nemovitostí.
„Zatímco každý z trvale bydlících obyvatel může hlasovat, na každou rekreační budovu připadá pouze jeden hlas, ačkoliv většina z těchto nemovitostí má více spolumajitelů, kteří mají též zákonné právo se k situaci v obci vyjádřit,“ uvedl výbor sdružení ve výzvě adresované obyvatelům Horní Olešnice.
Aktivistům také vadí, že radnice dala na vyplnění dotazníku krátkou dobu, necelé dva týdny.
„O těžbě se hovoří 13 let, problematika byla bodem mnoha veřejných zasedání. Myslím si, že na vyjádření názorů taková lhůta stačí,“ reaguje starostka Linková.
Lidé navíc dotazník musejí přinést na úřad osobně. Některým občanům je radnice napoprvé nedoručila, lístky dostali teprve několik dnů před „uzávěrkou“. Hlasování skončí v pondělí, už ve středu se sejde zastupitelstvo.
Spolek odpůrců má 250 členů
Řízení kvůli těžbě granátů začalo v Horní Olešnici v roce 2003, kdy radnice dala plzeňskému podnikateli Janu Štýbrovi souhlas k provedení průzkumu. Už tehdy se obyvatelé na veřejné schůzi postavili jednoznačně proti. Usedlíci založili občanské sdružení Pod Rovněmi, které proti těžbě všemi dostupnými prostředky bojuje. Otevření povrchového lomu se jim dařilo 13 let oddalovat.
Dnes má spolek 250 členů, více než dvě třetiny tvoří obyvatelé podkrkonošské obce. Členové spolku se snažili dolování zabránit přímo v olešnickém zastupitelstvu, jejich vyslanci však pro zastavení záměru nikdy nezískali většinu.
Sdružení třikrát napadlo řízení o posouzení vlivu těžby na životní prostředí, těžaři museli dokument EIA třikrát přepracovávat. Spolek nechal zpracovat vlastní průzkum zdejší fauny a flóry.
„V údolí se vyskytují chráněné rostliny a živočichové včetně kriticky ohrožené mihule potoční, obojživelníků a plazů. Naše argumenty ale byly hozeny do koše. Úředníci nám řekli, že budou situaci monitorovat a pokud by při těžbě byly chráněné druhy ohrožené, přijmou taková opatření, aby je ochránili,“ říká botanička a členka sdružení Alexandra Klaudisová.
Podnikatel Jan Štýbr udělal celou řadu ústupků, ve finále souhlasil i s výrazným zmenšením dobývacího prostoru. Náklaďáky s vytěženou surovinou nebudou jezdit po obecních silnicích, ale pouze po speciální cestě. Souhlasil také s tím, že hornickou činnost omezí pouze na pracovní dny. V lomu chce přednostně zaměstnat místní a každoroční příjem do rozpočtu bude mít obec garantován smluvně.
Podnikatel: Sdružení nejde o ochranu přírody
Podle Štýbra k žádné devastaci přírody, na kterou upozorňuje sdružení, nedojde.
„Je to absolutní nesmysl. Sdružení vůbec nejde o ochranu přírody. Někteří jeho členové totiž ve Ždírnici sami chtěli těžit granáty. V roce 2003 žádali družstvo Granát, které v té době těžilo v Dolní Olešnici, o peníze na průzkum. Nedostali je a dnes nemohou vydýchat, že někdo cizí jim to chce vytěžit,“ přichází s překvapivým vysvětlením plzeňský podnikatel.
Zkušenosti s dolováním vzácných polodrahokamů má sousední Dolní Olešnice, kde turnovské družstvo Granát těžilo minerály do roku 2007. V současnosti připravuje obnovení těžební činnosti v údolní nivě Kalenského potoka. Místo, kde býval povrchový lom, je dnes zrekultivované a obec zde plánuje vybudovat sportovně rekreační zónu.
Na odvodech Dolní Olešnice získala do rozpočtu bezmála půldruhého milionu korun. Naopak druhá sousední vesnice Dolní Kalná těžaře na své území odmítla pustit a před lety nepovolila ani průzkum lokality.
