Za památkami, které po zimě před více než týdnem opět otevřely své brány, nemusí lidé vyrážet pouze na vyhlášená místa, jako je Sychrov, Hrubý Rohozec nebo zámek Lemberk. Vydat se lze i po stopách mnohem menších a takřka neznámých staveb, které přesto mají své zvláštní kouzlo.
Opravené stavby
|
A právě takové v Krkonoších už řadu let opravují nadšenci z občanského sdružení Zdravé Krkonoše, kteří si vybírají polorozbořené či zcela zničené kostely a kaple, z jejichž ruin pak staví příjemná poutní místa.
Novou tvář přitom nedostává jen omítka nebo střecha, restaurátoři se "vyřádí" i uvnitř, vymalované interiéry připomínají útulné pokoje. V posledních letech takto opravili třeba kostel Panny Marie v Kunčicích, kostel Nejsvětější Trojice v Klášterské Lhotě, kapli sv. Barbory v Černém Dole nebo kapli u Davidových bud ve Špindlerově Mlýně.
Svou činností se sdružení snaží rozvíjet takzvanou měkkou, neorganizovanou turistiku. Turisty už podle nich totiž neuspokojí jen urolbované sjezdovky. "Sdružení založil můj otec a já v tom pokračuji. Všechno to děláme ve svém volném čase. Jednotlivé akce plánujeme nárazově podle toho, kolik si na projekt najdeme času," říká místopředseda sdružení Michal Daněk.
Oprava kaple stojí i statisíce
Oprava jedné rozpadlé kaple trvá až několik let a stojí statisíce. "Záleží na tom, v jakém je stavu, co všechno musíme obnovit. Peníze získáváme z nadačních fondů, veřejných sbírek, od mecenášů, kteří nám fandí, dále také z benefičních koncertů, grantů, díky spolupráci s městy, vesnicemi a podobně," vypočítává Daněk.
Aby se obnova stavby podařila, musí sdružení povolat do akce i mnoho dalších expertů. Neobejdou se bez profesionálních restaurátorů, výtvarníků, řemeslníků, historiků či kunsthistoriků. "Někteří to dělají zadarmo, jiné musíme platit z toho, co nasbíráme," líčí Daněk.
Kaple vnímají místní nadšenci jako krajinotvorný prvek s nejen kulturním, ale i duchovním významem. "Vybíráme je podle toho, na jakém místě stojí, jestli kolem vedly v historii důležité cesty nebo zda mají další duchovní přesah. V regionech je takových staveb ještě spousta. Musíme také přemýšlet o tom, jestli budeme schopni každý projekt dotáhnout do konce. Až poté se rozhodujeme, jestli do toho půjdeme," říká.
Opravu kaple Panny Marie ve Vrchlabí dokončili památkáři loni na podzim
Zdravé KrkonošeObčanské sdružení vzniklo v roce 2000 za účelem obnovy převážně drobných sakrálních staveb, především kostelů, kapliček, božích muk a křížků, které jsou mnohdy spjaty s historickými událostmi a jsou ukázkou dovednosti tehdejších řemeslníků a umělců. Michal Daněk je místopředsedou sdružení a byl u jeho založení. Obnově památek se věnuje ve volném čase, jinak pracuje jako stavební projektant. Sdružení podporuje pokorný přístup člověka k přírodě a je zastáncem rozvoje tzv. měkké turistiky. |
V rozbořených cihlách čeká dobrovolníky občas i nějaké překvapení, v kapli sv. Anny na Kněžicích našli dokonce vzkaz v láhvi. "V kapli sv. Anny u Labe jsme zase našli krásnou kamennou studánku," vzpomíná.
Samotnou rekonstrukcí však práce nekončí, památky dobrovolníci musí i nadále udržovat, sekat kolem nich trávu, natírat střechy a podobně. Michal Daněk má k obnově kaplí blízko, živí se totiž jako stavební projektant. Letos se chystají opravit na hřbitově ve Vrchlabí centrální kříž, v dalších letech si pak dělají zálusk třeba na kapli sv. Jana z Nepomuka v Hořejším Vrchlabí.
Poslední kapli dokončilo sdružení Zdravé Krkonoše v září 2012. Po dvou letech práce se jim podařilo z rozpadlé boudy obnovit kapli Panny Marie ve čtvrti Kalvárie ve Vrchlabí, a to podle návrhu, jenž vycházel z původní historické podoby z 19. století.
Do kaple se jim podařilo vrátit sochu sv. Josefa s Ježíškem, zajímavostí je i kamenná opěrná zeď či nově instalovaný zvon s unikátním zvonicím systémem. "Pokud do číselné krabičky u kaple dle indicií na informační ceduli vložíte a potvrdíte kód, zvon zazvoní a údajně tak pomůže splnit i jakékoliv tajné přání," dodal.
