Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Podkarpatský kostelík v Hradci je o sto let mladší, než se uvádělo

  8:55aktualizováno  8:55
Dřevo populárního pravoslavného kostelíku v hradeckých Jiráskových sadech vydalo před rekonstrukcí řadu tajemství. Památkáři díky nejmodernějším technologiím zjistili, jak je starý, ze kterého dřeva je vyrobený a že před 400 lety nejspíš vypadal úplně jinak než dnes.

Dřevěný kostelík v Jiráskových sadech v Hradci Králové. | foto: Archiv Hradce Králové

Kostel svatého Mikuláše prošel poslední menší opravou v roce 1935, kdy se do Hradce Králové přestěhoval z východního Slovenska. Náročná rekonstrukce celodřevěného svatostánku bude stát 20 milionů korun a zabere 700 dní (o plánech na opravu čtěte zde).

Podkladem pro opravu pravoslavného kostelíka, při jehož stavbě nebyl použit jediný hřebík, je studie, kterou si nechal zpracovat hradecký magistrát. Díky nejmodernějším technologiím se hradečtí památkáři dozvěděli řadu nových věcí. Například dokázali přesně určit léta jeho vzniku a zjistili, že byl postaven z úplně jiného druhu dřeva, než původně předpokládali.

Fotogalerie

„Překvapením pro nás bylo, že kostel svatého Mikuláše je skoro o 100 let mladší, než jsme si dosud mysleli,“ uvedl šéf hradeckých památkářů Jan Falta.

Původně se hovořilo o tom, že kostelík vznikl v letech 1505 až 1510. Metoda takzvané dendrochronologie, která dokáže velmi přesně určit stáří dřeva, však ukázala, že trámy, které tvoří hlavní konstrukci, byly pokácené v letech 1595 až 1607.

„V té době nebylo obvyklé, že by se dřevo dlouho skladovalo, takže kostel vyrostl nejspíš v těchto letech,“ dodal Falta.

Restaurátoři pak objevili i trámy ve věžičce, které metoda označila za pokácené v letech 1747 až 1748, což zhruba souhlasí s lety, kdy se kostelík poprvé stěhoval. Na přelomu 16. a 17. století totiž vyrostl v obci Habura ve slovenských Východních Karpatech, avšak v polovině 18. století ho Habura prodala do sousední Malé Poľany. V té době podle nových zjištění nejenže změnil stanoviště, ale nejspíš také velikost a vzhled.

„Restaurátoři všechny trámy v počítači jakoby rozřezali a zjistili, že mají různé barvy. Když je k sobě barevně spojili, zjistili, že takto spojené trámy by se už do současné konstrukce nevešly. Kostel byl tedy původně mnohem větší. Do Malé Poľany ho tedy nejspíš stěhovali jen jako rozřezané dříví a tam ho postavili nově a jinak,“ odhaduje hradecký památkář.

Obec Habura přitom v roce 2007 usilovala o navrácení kostelíka zpět, což se jí poté, co hradecká radnice vše doložila kupními smlouvami, nepodařilo. Ves si proto nechala postavit přesnou kopii stavby z Jiráskových sadů (o sporu jsme psali zde). Podle výsledků průzkumů tak tedy nemají kopii svého původního kostela, ale spíš kopii toho, jak vypadal po přestěhování do Poľany.

Stavba repliky dřevěného kostelíku ve slovenské obci Habura.

Stavba repliky dřevěného kostelíku ve slovenské obci Habura.

Stavba repliky dřevěného kostelíku ve slovenské obci Habura.

Stavba repliky dřevěného kostelíku ve slovenské obci Habura.

Trámy svatostánku pak vydaly i další tajemství. Památkáři dosud žili v domnění, že je kostelík postavený z tisového dřeva, průzkum však zjistil, že tehdejší stavitelé na něj použili jedli.

Restaurátoři při průzkumu také zjistili, že původní barevnost interiéru kostelíka byla mnohem živější a pestřejší. Nejdříve však budou muset začít s likvidací dřevokazného hmyzu a hub, které kostel dlouhodobě ničí.

„Jelikož jsou zde i malované a polychromované výzdoby, není možné je vyhubit chemicky. Restaurátoři tak navrhli sanaci horkovzduchem. Když se střed trámu na hodinu prohřeje nad 50 stupňů Celsia, všechna stádia dřevokazného hmyzu zahynou,“ vysvětlil Falta.

Samotná rekonstrukce, která začne do konce letošního roku, se bude odehrávat ve velké hale, jež kolem kostelíka vyroste a zajistí stálé klima. „Náročnou obnovou pod drobnohledem památkářů projde i hlavní oltář, boční oltář, ale i ikony, svícny či kříž,“ vyjmenoval náměstek primátora Jindřich Vedlich (TOP 09).

Kostel také dostane speciální vzduchotechniku, která bude udržovat vlhkost, a zároveň speciální požární ochranu s plynovým hasicím zařízením, které bude v České republice ojedinělé.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Nevypadají zrovna jako praví turisté. Václav Havel, Alexandr Vondra, Jáchym...
Stopy Charty v Krkonoších. Kde se Havel a spol. scházeli s Poláky

Mobilní aplikace organizace Post Bellum, která sbírá příběhy, na něž by se nemělo zapomenout, nabízí krkonošskou trasu přibližující místa, kde se scházeli...  celý článek

David Kovář ošetřuje zraněné týden po zemětřesení v Nepálu.
Český lékař se vzdal místa primáře v USA, vyrazil na misi do Afriky a Asie

Kardiolog David Kovář, původem z Hradce Králové, pracoval jako primář na klinice v americkém Coloradu. Rozhodl se však vzít rodinu a na rok vyrazit do Afriky a...  celý článek

Jiří Hlavatý se svým thajským trenérem. V Asii se připravoval na návrat do...
Ač nemá rád násilí, začal bojovat kvůli sebeobraně. Teď zápasí v kleci

Čechoameričan Jiří Hlavatý už vyzkoušel karate, taekwondo i kickbox. Nejvíc ho však fascinují ultimátní zápasy v kleci, kde proti sobě nastupují borci...  celý článek

Hledáte maminku v okolí na společné aktivity?
Hledáte maminku v okolí na společné aktivity?

Mnoho podobných jich je na eMimino.cz.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.