Cyklostezka z Hradce Králové na Kuks

Cyklostezka z Hradce Králové na Kuks | foto: Martin Veselý, MAFRA

Kvůli stezce podél Labe padlo 250 stromů, stavět se ale opět nezačne

  • 9
Labská cyklostezka z Hradce Králové do Pardubic nabírá další zpoždění. Přestože na břehu Labe mezi Hradcem a Vysokou už padlo 250 stromů, stavba prvního úseku stezky určitě nezačne růst dříve než příští rok. Nový termín zní: první polovina roku 2017.

Úvodní etapa od soutoku Labe s Orlicí do Vysoké měla být původně postavená ještě letos. Povodí Labe na více než tříkilometrovém úseku letos v březnu bez povšimnutí ochránců přírody, avšak se souhlasem hradeckého magistrátu pokácelo 250 stromů a přes 500 metrů čtverečných křovin a do karet hrálo i platné územní rozhodnutí. Jenže Dobrovolný svazek obcí (DSO) Hradubická labská územní rozhodnutí sám stáhl zpět.

„Zjistili jsme nesoulady mezi jednotlivými stupni projektové dokumentace. Nyní je tedy potřebujeme dát do pořádku,“ říká projektový manažer Tomáš Jeřábek.

„Dohodli jsme se, že to bude nejjednodušší. Není to úplně obvyklý postup, ale u takových liniových akcí je spousta neobvyklých akcí a hlavně to není nic nelegálního,“ upozorňuje starosta Vysoké a ředitel DSO Jiří Horák.

I přes všechny problémy a zdržení lze ještě úsek do Vysoké považovat za nadějný, stejně jako několik stovek chystaných metrů stezky mezi Němčicemi a Dřítčí a pokračování k restauraci pod Kunětickou horou.

„Jeví se skutečně poměrně dobře. Myslím, že ještě letos bychom mohli mít územní rozhodnutí,“ přemýšlí náměstek hradeckého primátora Jindřich Vedlich, podle kterého může začít stavba v roce 2018.

Další dvě etapy provázejí komplikace s výkupy pozemků

To je ale konec všech dobrých zpráv. Další dvě etapy mechovoperníkové stezky provázejí nejrůznější komplikace nejčastěji spojované s výkupy pozemků a i největší optimisté s realizací nemohou počítat dříve než v roce 2020 (o problémech s výkupy jsme psali zde).

„Nejdelší část je od mostu u Vysoké nad Labem přes Opatovice až do Dřítče. V trase je několik majitelů půdy. Se všemi jsme v kontaktu až na jednu paní, i přesto bychom rádi ještě letos pozemky vykoupili a příští rok dělali na dokumentaci pro územní rozhodnutí,“ pokračuje Jeřábek.

Významné problémy na území sousedního kraje přiznává i radní pardubického hejtmanství a někdejší profesionální bikrosař René Živný: „Samosprávy se snaží prosadit stezku několik let, ale naráží nejen na financování, ale také na nemožnost vykoupit některé pozemky poblíž Bukoviny a v dalších místech. Tam musí cyklostezku přetrasovat.“

Zatím zcela beznadějně vypadá nápad stezku spojit s takzvanou Perníkovou chaloupkou ležící pod Kunětickou horou. Jednání s jejím majitelem údajně uvázla na mrtvém bodě a kvůli neshodám se už rovněž hledají alternativní trasy.

„Vlastník má nereálné požadavky a nehodlá z nich ustoupit. Třeba ještě najdeme nějaký kompromis, ale když ne, Perníková chaloupka bude prostě ležet mimo cyklotrasou a postupem se k ní třeba udělá nějaká větev,“ popisuje možný postup Horák.

Stezka možná povede po silnici

Kvůli problémům pod Kunětickou horou se možná poruší dobrý zvyk vést cyklostezku odděleně od aut. Od Rábů až k restauraci pod Kunětickou horou jsou v plánu jen cyklopruhy podél silnice a projektanti si lámou hlavu, jak vyřešit situaci na křižovatce před restaurací.

„Vést stezku podél silnice opravdu není vhodné. Kdyby nám nezbylo nic jiného, věřím, že to bude jen dočasné provizorium,“ říká Vedlich.

Ještě v létě roku 2014 se mělo za to, že cyklostezka se bude slavnostně otevírat do dvou let. Dnes je však jasné, že v tomto termínu se nezačne budovat ani její první etapa mezi Hradcem a Vysokou, což může znamenat konec nadějí na zisk evropských dotací z programového období 2014 - 2020. Zatímco úvodní úsek má na příspěvek pro integrované územní investice (ITI) ještě velkou naději, ostatní etapy jsou na tom hůř, přestože termín dokončení dotovaného díla může být poněkud benevolentnější než konec roku 2020.

„V úvahu přicházejí ještě dotace prostřednictvím IROP (Integrovaný regionální operační program) či SFDI (Státní fond dopravní infrastruktury). V krajním případě to ale může dopadnout tak, že Pardubický kraj své úseky bude muset zafinancovat sám,“ upozorňuje Jeřábek, jenž věří, že do roku 2020 bude přece jen hotovo: „Doufám, že to není nereálný letopočet. Nejdůležitější ze všeho jsou výkupy pozemků. Potom už to jde relativně rychle,“ uzavírá.