Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Tůně na Plachtě prý vyschly i kvůli odvodňování lesa, firma vinu odmítá

  9:30aktualizováno  9:30
Navzdory suchu i letos pokračovalo odvodňování v hradeckých lesích. Podle některých názorů kvůli tomu vyschla jezírka v přírodní památce Na Plachtě, kde se daří mnoha desítkám ohrožených druhů.

Tůně v Přírodní památce Na Plachtě trpí nedostatkem vody. Prý i kvůli melioraci v sousedství. | foto: Martin Veselý, MAFRA

Když byl v roce 2009 známý zpěvák a ekolog Dan Bárta fotografovat oblíbené vážky v hradecké rezervaci Na Plachtě, vracel se zmáchaný a od bahna. Letos už by se to majiteli několika cen Akademie české populární hudby mohlo stát leda při nečekaném lijáku. Tůně, kde se dařilo nejen vážkám, ale i listonohům, rosničkám a dalším kriticky ohroženým druhům živočichů a rostlin, totiž vyschly.

Na vině je podle některých lidí společnost Městské lesy Hradec Králové, respektive přemíra snahy o obnovu odvodňovacích kanálů. K zániku několika tůní údajně mohla přispět takzvaná meliorační rýha, kterou letos někdo vybagroval podél lesní cesty mezi rybníky Češík a Jáma, na dohled od hranice přírodní památky.

Fotogalerie

„Tou rýhou, která musela být podle stavu terénu zbudována relativně nedávno, odtéká voda. Můj soukromý názor je, že při budování nakopli vrstevní pramen a odvádějí tak zbytečně další vodu z už tak vyschlé Plachty, čímž ohrožují velmi cenné ekosystémy v této oblasti,“ říká Miloš Hroch, který přírodní památku zná jako málokdo.

Redaktor MF DNES mluvil i s botanikem, jenž na Plachtu chodí pravidelně zalévat ohroženou populaci rosnatky okrouhlolisté. Masožravka, která v České republice roste jen ojediněle, zatím přežívá i v Hradci, avšak možná jen dočasně.

„Botanik by mou snahu nejspíš ocenil, ale laik může tvrdit, proč zasahuju do přírody,“ vysvětluje, proč nechce být jmenován. „Evidentně se podařilo nakopnout pramen, který tůňky zásoboval vodou. Kopat se začalo jen několik metrů od hranice památky a i v době extrémního sucha odtud vytéká pramen vody. Problém podle mě je, že Plachta na jižním okraji nemá zákonné padesátimetrové ochranné pásmo. Prostě končí památka a začínají hospodářské lesy. A hrozně špatně se bude dokazovat, že to ovlivňuje i tu památku,“ argumentuje.

„Čistili jsme spojnici mezi rybníky Plachta a Jáma. I v tomto případě jsme čelili udáním od ekologů, úřad to vyšetřoval, ale bez problémů. Jen jsme z melioračního příkopu vyházeli bahno a listí. A od jezírek jsme opravdu daleko,“ upozorňuje ředitel městských lesů Milan Zerzán.

Lesy odvodňovaly už vloni

Právě lesy čelily kritice už vloni, kdy se do obnovy odvodňovacích kanálů pustily ve velkém a třeba v rezervaci Mazurovy chalupy údajně ohrozily populaci vzácného černýše českého, který patří na červený seznam chráněných rostlin.

„Na jedné straně tu máme celkem podivnou filozofii městských lesů, které budují stále nové meliorace v době, kdy všichni vymýšlejí, jak vodu v krajině zadržet, a na druhé straně ekoteroristy, kteří se ve svém volnu snaží zachránit alespoň to málo, co se dá. Jen doufejme, že za pár let se nebude náš les skládat pouze z borovicových plantáží, které preferují suché oblasti a nebudeme stejně jako na vyhynulého sysla obecného z Plachty vzpomínat i na listonohy a rosnatky,“ upozorňuje sarkasticky Hroch.

„Z odvodňovacích kanálů blízko rezervace nejsem nadšený, ale nebudu tvrdit, že vyhubí ohrožené druhy. Odvodňování je špatná věc, ale za vysychání tůní Na Plachtě může spíš sucho, zkrátka ta jezírka jsou extrémně závislá na srážkových vodách,“ říká krajinný ekolog Martin Hanousek, který do přírodní památky pravidelně zve tanky a transportéry, paradoxně aby díky pásům zlepšily životní prostředí.

„Letos jsme rozhodně nerozšiřovali stávající síť, vrhli jsme se na cesty a příkopy. Kdybychom chtěli takhle podnikat i na Plachtě, muselo by to být se souhlasem krajského úřadu, protože tam nemůžeme bez povolení ani čistit od napadaného listí,“ poukazuje Zerzán, podle kterého městské lesy nemohou ani rozšiřovat meliorační sítě, jen udržovat ty stávající.

„Naši předci je udělali a snad nebyli blbí. My jsme v nížině, nacházely se tu rybníky a hladina spodní vody je leckde jen 40 centimetrů pod povrchem. Stromy nemohou dostat kořeny hlouběji a pak nemají stabilitu. Meliorační síť má sloužit k tomu, aby se voda dostala do spodních vrstev a stromy vydržely větší nápory větru. Chceme vytvořit lesu takové podmínky, aby tu vydržel co nejdéle. Skutečně nejsme diletanti, chodí na nás kontroly z České inspekce životního prostředí, z ministerstva a nemáme stanovisko, že bychom něco dělali špatně,“ zdůrazňuje Zerzán.

Dosud se mělo za to, že populaci bublinatek, plavuněk, majek, žahalek, kudlanek a dalších více než sto ohrožených druhů rostlin, hub a živočichů na Plachtě ohrožuje spíš výstavba. Dalším strašákem je sucho.







Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.