V telefonním seznamu zloději vyhledávají archaicky znějící jména jako Anna nebo Božena. Na to číslo zavolají a zkoušejí, jestli se na druhé straně ozve hlas patřící nějakému důchodci.
"V telefonu se třeba vydávají za staré známé s tím, že se za nimi zastaví nebo za sebe pošlou kamaráda. Mají výborně zvládnutou psychologii," vysvětlil náměstek hradeckého policejního ředitele Jan Pavelka.
Jakmile si zločinci zjistí základní údaje, na mapě dohledají adresu a pak vyrazí vstříc možnému úlovku. Tak lze ve zkratce popsat jeden z modelových postupů.
Větší část pachatelů uniká
Jen v roce 2012 došlo na území Královéhradeckého kraje k 39 takovým případům, celková škoda se blíží ke dvěma milionům korun.
"Skutečně nás to trápí. Minulý rok se nám podařilo objasnit patnáct případů okradených seniorů, ale přijít na ně není snadné," uvedl náměstek ředitele krajské policie Jiří Karásek z kriminálního oddělení.
Zloději jsou často z jiných koutů republiky, i proto se krajským policistům jen těžko daří loupežím zabránit.
Penzisté rychle zapomínají
Rozrušení senioři si navíc často na událost jen špatně pamatují. "Mají problém si vzpomenout, co se vlastně přesně stalo. My k nim samozřejmě přistupujeme citlivě, ale nedaří se nám získat přesný popis pachatelů. Ti se navíc často maskují, třeba parukami," řekl Karásek.
Policistům se dokonce stalo, že podezřelého chytli bezprostředně po loupeži, ale okradený senior ho nepoznal.
"Už si to prostě nepamatoval. I starostům jsme vysvětlovali, ať se nebojí hlásit policii, když se jim po vesnici potuluje někdo podezřelý. Pro nás je takové oznámení velmi důležité," doplnil ředitel krajské policie Jan Švejdar.
Podle něj jdou zloději po seniorech bydlících jak na vesnicích, tak ve městech.
