Knihobudka a koše v podzemí, Jiráskovo náměstí po opravě prokouklo

  • 0
V Trutnově skončila rekonstrukce Jiráskova náměstí za 10 milionů korun. Lidé si zvykají na první podzemní kontejnery pro třídění odpadu ve městě i na „kapesní knihovnu“.

Oprava náměstí přinesla několik vychytávek, na které si lidé teprve musí zvyknout. Jako hlavní materiál stavbaři použili beton, nové jsou chodníky, bodová světla, lavičky a také zeleň. Největší změnou jsou dvě odpočinkové zóny.

„První je ve středu náměstí s vodním prvkem pro oživení celého prostoru hlavně v letních měsících. Druhá se skládá z betonových boxů vybavených dřevěnými lavicemi,“ popisuje změny trutnovský starosta Ivan Adamec.

Na základě dendrologických posudků město provedlo regeneraci zeleně. Zahradníci vysadili keře, trvalky, okrasné trávy a stromořadí. Finální zahradnické práce plánují na jaře před slavnostním otevřením. Náměstí také monitorují kamery městské policie.

„Rozhodně je to lepší, než to vypadalo předtím. Jiráskovo náměstí bylo v dezolátním stavu,“ glosuje Václav Dolejší, zatímco si zkoumavě prohlíží veřejný prostor před trutnovským gymnáziem.

Jeho názor ale nesdílejí všichni obyvatelé. Vadí jim zejména betonové prvky: „Další betonové monstrum bez ducha,“ hodnotí na sociálních sítích Radek Macnar.

Obří kontejnery schované pod zem

Projektant do rekonstrukce zahrnul několik novinek. Například moderní stojany na kola nebo první podzemní kontejnery ve městě. Boxy na sklo, papír a plasty jsou zapuštěné do podzemí, na povrchu vyčnívají pouze sloupky pro vkládání odpadků. Jejich kapacita je přitom pětkrát větší než u původních kontejnerů.

Místní si také zvykají na takzvanou knihobudku v rohu náměstí. Stará telefonní budka se proměnila na miniaturní knihovnu, v níž si lidé mohou publikaci bezplatně půjčit nebo vyměnit za jinou.

„Projektem knihobudky jsme chtěli podtrhnout relaxační ráz nového náměstí,“ upozorňuje starosta Adamec.

Podobný koncept funguje v Praze, Plzni, Svitavách, Uherském Hradišti a dalších českých městech. U knihobudky se zastavuje řada lidí, zdaleka ne všichni z toho důvodu, aby si rozšířili čtenářské obzory.

„Je to pěkné, ale lepší by bylo, kdyby tady zůstala telefonní budka. Jsou lidé, kteří nemají mobil,“ glosuje například Jarmila Veselá.

V provozování knihobudky se budou městské organizace střídat, jako první se o ni stará městská knihovna, která ji na rozjezd vybavila vyřazenými publikacemi.

Mladí architekti projekt kritizují

Rekonstrukce náměstí vzbudila vášnivou debatu už předtím, než stavbaři v létě začali pracovat. Kriticky se k projektu od začátku stavěli mladí architekti soustředění kolem platformy TUarch.

„Návrh nijak nereflektuje historii náměstí a jeho původní prvorepublikový vzhled. Tam, kde mohl být jednoduše udržovatelný trávník, vznikají podivné záhony a betonové zídky. Mnoho zákoutí bude nejspíše sloužit jako veřejné WC, podobně jako bývalá arboreta na Krakonošově náměstí,“ uvedl například architekt Jan Veisser.

Revitalizace náměstí stála necelých 10 milionů korun. Většinu částky zaplatila dotace ze Státního fondu životní prostředí, radnice se na projektu podílela půldruhým milionem korun.

Dalším velkým projektem, na kterém město začíná pracovat, bude revitalizace pěší zóny v historickém centru Trutnova. Radnice připravuje vypsání architektonické soutěže.