Krov je silně napaden tesaříkem krovovým. Metoda takzvané termosanace, která spočívá ve vhánění horkého vzduchu, by měla zničit škůdce od vajíček až po dospělce. Teprve poté mohou přijít další opravy poškozené stavby.
"V otovickém kostele jsou napadeny hlavně mladší části dřeva krovu. Dřív se zde krovy ošetřovaly chemicky, ale tesaříci tam zůstali zřejmě ve velkých profilech trámů," míní Miloš Buroň z josefovského pracoviště Národního památkového ústavu.
S termosanací zatím nemáme v kraji zkušenosti, ale pro památkáře je to zajímavá metoda, obejde se bez chemie i vyřezávání prvků," říká památkář.
Hodinu alespoň 55 stupňů
Firma v úterý zavedla potrubí štítovým okénkem do krovu a ráno spustila horkovzdušné agregáty. Do trámů zavedla čidla na měření teploty.
Z kruchty se tak dalo na počítači sledovat, jak stoupá prohřívání patrového krovu vysokého kolem osmi metrů. K likvidaci škůdců je potřeba, aby se všechny konstrukce prohřály aspoň hodinu na 55 stupňů Celsia.
"Vyfukujeme vzduch o teplotě 110 stupňů, uvnitř trámů je zatím přes 15 stupňů. Je už podzim, trámy dosahují šíře i 30 centimetrů, tak odhaduji, že tu strávíme 18 hodin nepřetržitého provozu," říká technik společnosti Thermo Sanace Jan Štěpánek.
Kostel svaté Barbory pochází z let 1725 až 1727 a patří do broumovské skupiny kostelů. Vystavěl jej K. I. Dientzenhofer zřejmě podle upraveného staršího projektu svého otce.
Z celé skupiny je v nejsvízelnější situaci. Do střechy zatéká, takže krov už má potíže i se statikou. Pokud by se nechal bez zásahu, hrozilo by podle památkářů až jeho propadnutí.
Otovický kostel je zvláštní oválným půdorysem. Má dřevěnou klenbu a na ní už jsou omítky.
"Už na jaře jsme uspořádali s památkáři seminář a chtěli jsme slyšet, zda jde o bezpečnou metodu. Byla obava, aby omítka neodpadla z prohřátého dřeva," říká Jakub Děd ze sdružení Omnium, které farnosti pomáhá s dotacemi.
Zničení škůdců a následující chemické ošetření vyjde na 250 tisíc korun. Dotaci poskytl státní program záchrany architektonického dědictví, desetinou se podílí broumovská farnost.
Stejná částka půjde ještě na navazující tesařské práce, protože nejpoškozenější části dřeva se musí vyměnit. Termosanace se v Česku provádějí teprve tři roky, metodu vynalezli v Dánsku roku 1929.
Farnost chce pokračovat postupně se záchranou krovu v dalších letech podle toho, jak získá dotace. Práce se odhadují až na 3 až 4 miliony korun.
