Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Opravené terasy v Hradci se rozpadají, technologie byla moc dokonalá

  9:40aktualizováno  9:40
Na terasy pod kanovnickými domy v Hradci Králové se už potřetí vrátí stavaři. Na pokyn památkářů museli použít tradiční maltu. Ale moderní stroje ji namíchaly tak dokonale, že je nekvalitní, a hradby se rozpadají.

Terasy u pivovaru trpí, podle stavařů je na vině zvolená receptura malty. | foto: Martin Veselý, MAFRA

Terasy pod kanovnickými domy přitom město slavnostně otevřelo teprve před půldruhým rokem. Dnes se ale na schodech spojujících horní část teras s dolní tvoří hromádky malty, která původně spojovala cihly. Na některých místech se staré pálené cihly dokonce úplně odlamují.

Opravy teras

* Hradci Králové zbývá opravit ještě severní terasy.
* S opravou teras a přilehlých Žižkových sadů by se mohlo začít po roce 2014, kdy chce hradecká radnice získat dotaci. Náklady by měly dosáhnout 80 milionů korun. Vítězný návrh dala firma Projektil architekti z Prahy.
* Lidé se mohou těšit na nové stromy, keře, trávníky, schody s fontánami a nočním nasvícením. Celý park bude díky linii listnatých stromů podél silnice odhlučněný.

Je to způsobeno rekonstrukcí provedenou tradičním způsobem, jenže ten je paradoxně příliš dokonalý.

"Problém na terasách řešíme. Budeme na něj uplatňovat reklamaci," říká mluvčí hradeckého magistrátu Magdaléna Vlčková.

Recept na maltu vybrali památkáři

Podle zástupce stavební firmy, která terasy opravovala, je příčinou potíží receptura malty, kterou museli namíchat podle přání památkářů tak, aby se co nejvíc podobala té před několika stovkami let, když se terasy budovaly.

"Pokud je to možné, u historických staveb vždy preferujeme způsob opravy co nejpodobnější technologii, kterou se daná stavba stavěla," vysvětluje Radek Mejstřík z odboru památkové péče na hradeckém magistrátu.

Terasy pod kanovnickými domy tak museli stavbaři zrekonstruovat pouze za použití čisté vápenné malty, která se ale na rozdíl od té, již používali naši předkové, rychleji vydrolí.

Čistě vápenná malta se rychleji vydrolí

"Dřív byly klasické polní vápenky, v nichž při tehdejším způsobu výroby vznikalo vápno částečně nedopálené a naopak částečně přepálené," říká Petr Jedlinský ze stavební firmy, která terasy po celém městě rekonstruovala.

"Když je v maltě přepálené vápno, tak tam už vznikají části cementu. Nešlo proto už o úplně čistou vápennou maltu. Dnešní elektronická výroba je ale taková, že je všechno nastavené úplně přesně a vyjde z toho tedy opravdu čisté vápno," vysvětluje Jedlinský důvod, proč se pojivo mezi cihlami zase začalo drolit.

Fotogalerie

Podle něj na ostatních terasách ve městě, které opravovala stejná firma, takový problém není. "U nich nás památkáři nenutili dodržovat starý postup," říká zástupce firmy.

Rozpadlé cihly nahradí

Vypadlé a rozbité cihly bude nutné nahradit. Na jejich místo ale nepřijdou nové, nýbrž opět původní, které stavaři získali z rozebraných hradeb při rekonstrukci. "Ještě jich máme dostatek v zásobě," uklidňuje zástupce stavební firmy.

Kolik jich ale bude nutné nahradit, zatím nedokáže říct. Kvůli stabilitě materiálu stavaři budou muset počkat i na ideální povětrnostní podmínky, vápenná malta si totiž nerozumí s příliš vysokými teplotami, ale nesvědčí jí ani déšť.

"Teď se to z těchto důvodů vůbec nehodí. Odhaduji, že opravu bychom mohli provést v září. Ještě se budeme muset dohodnout s magistrátem," říká Jedlinský.

Terasy se opravovaly i po velkých mrazech

Na hradbách pod kanovnickými domy nastal podobný problém už v březnu loňského roku, kdy se cihly začaly rozpadat asi tři měsíce po dokončení opravy teras. Tehdy byly viníkem velké únorové mrazy.

Stavaři museli vyměnit asi tři sta cihel z celkového počtu 30 tisíc. Stavební firma tehdy jejich poničení odůvodnila tím, že historické cihly po první zimě praskají běžně a bylo to tedy očekávatelné. Stejný názor měli i zástupci města.

"Staré cihly procházejí různými cykly zavodnění a odvodnění, některé jsou také zasolené, takže to může to působit dojmem, že jde o nekvalitní materiál nebo práci. Je to však naopak, protože je vidět, že je to skutečně původní materiál. Technologie se osvědčila," hájil tehdejší nutné opravy Ivo Kadleček z hradeckého odboru památkové péče.

Prvně poškodili terasy Švédové, pak svahy trpěly sesuvy

Opevnění kolem starého města neprojde opravou poprvé. První poškození teras spadá do třicetileté války, kdy je poškodili Švédové.

Jako důsledek stavebních prací a vydatných dešťů došlo k sesuvu části severního svahu i v roce 1789, o sto let později pak byly problémy s nestabilitou svahu pod budovou Klicperova divadla.

Před několika lety se hradby sesunuly naproti bývalé ekonomické škole a před dvěma lety došlo k pádu zdi u Adalbertina. Velká rekonstrukce teras začala v 70. letech a pokračuje nyní.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Filmař David Balda (druhý zprava) s dramatikem Davidem Drábkem při přebírání...
Sedmnáctiletý filmař točí na hradeckém letišti už druhý celovečerní film

Nezpochybnitelný filmařský talent sedmnáctiletého Davida Baldy dokládá nejen titul Talent královéhradecké kultury za rok 2015, ale i pracovitost. Po Nebeském...  celý článek

Rozhledna Milohlídka v jičínském lesoparku Čeřovka.
Revitalizace lesoparku Čeřovka má být citlivá, broukům nechá mrtvé dřevo

Lesopark Čeřovka na okraji Jičína si uchová současnou podobu a stromy se kácet nebudou. Vrch se zarostlou rozhlednou Milohlídka čeká maximálně prořez dřevin a...  celý článek

Oltářní obraz Klanění Tří králů od Petra Brandla v zámecké kapli Zjevení Páně...
Farnost ve Smiřicích se soudí s městem o cenný Brandlův obraz z kaple

Oltářní obraz od Petra Brandla a další mobiliář ze zámecké kaple Zjevení Páně ve Smiřicích je předmětem sporu mezi tamní farností, městem a státem. Církev se...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.