Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Zachráněný orel Matěj zamířil s vysílačkou v batohu až do Berlína

  16:50aktualizováno  16:50
Jaroměřští ochránci přírody v létě zachránili zubožené osiřelé mládě orla mořského, vypiplali ho a před několika týdny ho s připevněnou vysílačkou vypustili. Orel Matěj se usadil až v Berlíně. Příběhem s dobrým koncem se ochránci snaží upozornit na nebezpečí otrávených návnad pro dravce.

David Číp z ČSOP Jaro Jaroměř při vypouštění orla Matěje. | foto: Kateřina Hejzlarová

Mláděte orla mořského se pracovníci záchranné stanice pro poraněná divoká zvířata Jaro Jaroměř ujali v červenci. Zvíře předčasně vypadlo z hnízda u Police nad Metují poté, co jeho rodiče nejspíše lidskou vinou uhynuli.

Příběh orla, který dostal jméno Matěj, má dobrý konec. Ochránci mu s rakouskými kolegy před vypuštěním do volné přírody připevnili na záda batoh s vysílačkou, a tak mohli sledovat jeho pouť Evropou.

Fotogalerie

„Matěj nakonec emigroval do západního Německa a usadil se v okolí Berlína,“ říká šéf záchranné stanice David Číp, který orla před několika týdny vypouštěl. Dravec si ve voliéře jaroměřské stanice pobyl půldruhého měsíce, než se ošetřovatelům podařilo z na smrt vyhublého mláděte vypiplat soběstačného mladého orla, který se velmi rychle naučil sám lovit živou potravu.

Byť pták pocházel z Broumovska, odborníci se shodli, že vhodnější pro jeho vypuštění bude přehrada Rozkoš. „V tomto období je tam totiž dostatek jeho nejmilejší potravy - uhynulých ryb,“ vysvětluje Alice Janečková, vedoucí týmu, který o mládě pečoval.

Orel je sice největším dravcem létajícím nad Českou republikou a dokázal by bez potíží ulovit i dospělou srnu, ale upřednostňuje potravu jako třeba supi.

„To z něj a dalších požíračů mršin, třeba luňáků, dělá druh, který je ve velké míře ohrožený nezákonným kladením otrávených návnad s prudce toxickým jedem karbofuranem,“ popisuje Číp. Ten podezřívá právě tento jed, že mohl úhyn orlího páru způsobit.

Matěj s připevněnou vysílačkou by měl ochráncům přírody pomoci s výzkumem, kolik dravců uhyne na následky nelegálních otrav.

Z Třebechovic na Hrádeček a pak na západ

„Výsledky jsou prozatím alarmující. Z jedenadvaceti dravců loni označených vysílačkami v České republice, v Rakousku a na Slovensku jich bylo otráveno šest,“ říká Číp.

Než se Matěj dostal do Berlína, podle dat z vysílačky urazil dlouhou cestu. Od Rozkoše si zaletěl k lesnímu rybníku nedaleko Třebechovic pod Orebem, zrovna do oblasti, kde před lety následkem otravy karbofuranem uhynul jeden orel skalní a několik dalších dravců. „Když se po několika dnech vydal na dalekou pouť, oddychli jsme si,“ říká ošetřovatel Filip Laštovic.

Orel z Třebechovic pokračoval zpět nad Jaroměř, kde zpovzdálí zkontroloval bývalou voliéru, jestli v ní nebude něco k snědku, a zamířil přes Trutnov až k Janským Lázním.

„Prolétl i kolem chalupy bývalého prezidenta Václava Havla na Hrádečku a nakonec zamířil krajinou Podkrkonoší až k Nové Pace. Odtud přelétl do okolí Novozámeckého rybníka u České Lípy a pak se dostal až k Berlínu, kde se usadil,“ popsal Číp.

Pracovníci záchranné stanice chtějí příběhem Matěje upoutat pozornost k otráveným návnadám, které na dravce často nastražují pytlačící myslivci.

„Při nálezu podezřelých otrávených návnad by měli lidé okamžitě kontaktovat naši záchrannou stanici, neboť případy s podezřením na travičství předáváme k došetření přímo kriminální policii,“ vysvětluje šéf záchranné stanice.





Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.