Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Rtuť padá pod minus třicet. Žít v mrazové kotlině je jen pro otrlé

  8:25aktualizováno  8:25
Z Orlického Záhoří pravidelně přicházejí extrémně nízká čísla o naměřené teplotě. Letos už v obci u polské hranice za hřebenem Orlických hor naměřili minus 33,2 stupně Celsia. Mrazových kotlin pod oficiálním dohledem meteorologů je sice v Královéhradeckém kraji více, ale jen tato útočí na české rekordy.

Starosta Vojtěch Špinler u meteorologické měřicí stanice v Orlickém Záhoří. | foto: Tomáš Kučera, MF DNES

Abychom se spolu se starostou Orlického Záhoří Vojtěchem Špinlerem dostali k nenápadné dřevěné budce, museli jsme přejet do sousedního Polska, zaparkovat u silnice, která kopíruje státní hranici, přes lávku překonat Divokou Orlici a pak se ještě brodit hlubokým sněhem. Námaha ale stojí za to. Jsme u meteorologické stanice, která pravidelně zaznamenává jedny z nejnižších naměřených teplot v České republice.

Fotogalerie

„Jsme v místech bývalé osady Zelenka, zbylo z ní asi jen deset baráků,“ ukazuje šestačtyřicetiletý Špinler přes bílé pláně k Orlickému Záhoří, které je vzdušnou čarou asi dva kilometry.

Divoká Orlice je tu ještě spíš potokem, tvoří česko-polskou hranici v nadmořské výšce 683 metrů a současně je páteří mrazové kotliny široké až půl kilometru.

„Stanice je výborně umístěná, není ani v tom nejchladnějším, ani v tom nejteplejším místě. To znamená, že odráží reálnou teplotu Orlického Záhoří,“ pokračuje Špinler.

Devatenáctého ledna budka naměřila ranní minima minus 25,5 stupně (v Hradci Králové bylo 16 pod nulou), ještě večer bylo kolem minus dvaceti, ale po půlnoci se začalo oteplovat a v jedenáct dopoledne - v době návštěvy MF DNES - byly tři pod nulou. Na místní poměry teplo.

Záhoří drží každoročně krajský rekord

Nejnižší teplotu za dobu více než tříleté existence naměřila stanice v Orlickém Záhoří letos 7. ledna, a to minus 33,2 stupně. Je to třetí nejnižší teplota pro ten den v databázi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Nejnižší teploty v celém kraji tu zaznamenala také loni, 22. ledna bylo minus 28,1 stupně, i v roce 2015, a to 6. ledna minus 18,8 stupně.

Orlické Záhoří, horská obec v bývalých Sudetech s přibližně 200 obyvateli, je v mrazové kotlině za hlavním hřebenem Orlických hor, který většinou tvoří přirozené pomezí mezi Českem a Polskem. V těchto místech však hranice uhýbá k severu. To dělá z obce v Orlických horách unikát.

„Orlické Záhoří je nejvýše položenou obcí v Orlických horách. Divoká Orlice si tady mezi hřebeny Orlických hor a polskými Bystřickými horami vytvořila poměrně široký prostor připomínající spíše náhorní planinu než údolí. Podobá se to tady Šumavě,“ pokračuje Špinler a ukazuje k hlavnímu hřebeni Orlických hor, za kterým je zimní středisko Deštné.

„Jsme na severní straně hor, proto je tady chladněji než třeba v Deštném. Mrazy tu nejsou výjimečné ani v létě, proto tady uzraje máloco. Třeba jablka jsou odsud tak kyselá, že se nedají jíst,“ usmívá se starosta.

A jak se dají extrémní mrazy na dně údolí vysvětlit? Za jasných zimních nocí se vzduch u země ochladí, je těžší a tedy zůstává dole. Když je místo navíc chráněné před větrem okolními kopci, jsou právě v mrazové kotlině teploty o několik stupňů nižší než v okolí.

Starosta Orlického Záhoří Vojtěch Špinler.

Starosta Orlického Záhoří Vojtěch Špinler.

„Lokalita je v Královéhradeckém kraji výjimečná tím, že je v údolí, kam stéká studený vzduch. Chladný vzduch v ranních hodinách se tu před východem slunce hromadí a není prostor, aby se vzduchová hmota rozptýlila a promíchala s teplejším vzduchem. Proto se tam dají naměřit velmi nízké teploty,“ vysvětluje vedoucí oddělení meteorologie a klimatologie hradecké pobočky ČHMÚ Stanislava Kliegrová.

Takových míst je v Česku několik. Asi nejznámější jsou mrazové kotliny na Šumavě - Rokytská slať, Horská Kvilda a Jezerní slať nebo osada Jizerka v Jizerských horách. Místo pro jednoduchou meteostanici v Orlickém Záhoří, která automaticky odesílá data do hradecké pobočky ČHMÚ, vybral lovec mrazů a amatérský meteorolog Antonín Vojvodík. Tomu také stanice patří.

Když počátkem 80. let navštívil Orlické Záhoří, místo ho hned zaujalo. Trvalo mu ale přes 30 let, než svůj nápad uskutečnil. Mezitím s přáteli umístil několik jiných stanic například na Šumavě, v Jizerských, Krušných či Novohradských horách.

„Z návštěvy Orlického Záhoří na počátku 80. let mně zůstaly ve vzpomínkách ty krásné mrazopláně. Okamžitě mně terén padl do oka. Uteklo třicet let, než se sen zřídit profesionální stanici za pomoci známých povedl. Umístili jsme tam plastovou meteobudku a zaplatili profi automatiku na přenos dat,“ vzpomíná Vojvodík.

Podle něj má stanice v Orlickém Záhoří svá specifika. „Je nejníže z našich stanic, je také často ovlivněná zesílením větru přes hřeben Orlických hor a často za jasných nocí, kdy jinde solidně mrzne, tam teplota neklesá. Ale když nastanou ty správné podmínky, stanice v Orlickém Záhoří dává až neskutečně nízké teploty a dokáže se prosadit i mezi tři nejmrazivější stanice v České republice,“ dodává Vojvodík.

Orlické Záhoří připomíná ještě dnes tak trochu konec světa. Třeba až do poloviny 70. let minulého století sem vedla po české straně pouze jedna celoročně sjízdná silnice - od Bartošovic. Moderní silnice ze Šerlichu vznikla až v roce 1974, do té doby vedla nahoru do sedla pod Masarykovou chatou jen lesní, v zimě nesjízdná cesta.

Když zima vesnici odřízla

Své o tom ví i jeden z mála potomků původních obyvatel - čtyřiasedmdesátiletý Helmut Dohnálek. Poválečný odsun pohraničí vylidnil a proměnil. Jeho rodiče mohli zůstat, protože otec dřel v lese.

„Poslední tři roky nebyla skoro žádná zima a ta letošní je normální. Předevčírem jsem měl na baráku minus dvacet,“ ukazuje na teploměr vedle dveří do chalupy.

„Takové teploty jsou tady v zimě normální, nejvíce mrzne nad ránem, když se vyjasní. Vzpomínám si, že když jsem chodil do internátní školy do Rokytnice, v zimě jsme se třeba i měsíc nedostali domů. Jediná přístupová a v zimě použitelná cesta do Záhoří se neudržovala a od Bedřichovky na Šerlich vedla jen lesní. Když napadl sníh, bylo to tady odříznuté od světa,“ vzpomíná Dohnálek, který byl dlouhá léta hajným.

I když se v poslední době vedení obce snaží přilákat rekreanty a turisty, Orlické Záhoří si na rozdíl od horských středisek stále drží komorní atmosféru. Ale už plánuje například výstavbu osvětlené běžecké tratě a v budoucnu také zbrusu nový skiareál.

„Život je tady určitě náročnější než dole pod horami. Už jenom proto, že musíme topit osm měsíců oproti pěti v podhůří. Třeba se i dostat odtud v zimě je náročnější, často jsou zafoukané silnice. Že bychom ale byli den dva odříznutí od světa, to se už dlouho nestalo. Občas se přihodí, že několik hodin není silnice sjízdná, ale s tím tady počítáme. Vždycky se nám smáli, že na Záhoří mrzne i v létě. Má to ale i svá pozitiva. Je tu překrásná příroda, čistý vzduch, téměř žádná kriminalita. Hory prostě lidi profiltrují,“ dodává Špinler.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Rapper Common si na předávání Oscarů vybral smoking Prada se sametovým sakem,...
Hip Hop Kemp ozdobí herec a raper Common, dorazí na 500 účinkujících

Hip Hop Kemp, podle americké stanice CNN jeden z padesáti nejlepších festivalů na světě, začne ve středu ve Festivalparku na letišti v Hradci Králové svůj 16....  celý článek

Hroch Karl Wilhelm po příjezdu do dvorské zoo zkoušel nový výběh se staršími...
Dvorská zoo přišla o mladého hrocha. Uhynul zřejmě po kousnutí od samice

V zoo ve Dvoře Králové nad Labem uhynul dvouletý samec hrocha Karl Wilhelm. Utrpěl zranění v tříslech zadní nohy, kvůli němuž dostal otravu krve. Hodně toho...  celý článek

Lidé v Bohuslavicích nad Metují se pustili do oprav po větrné smršti (14. 8....
Škody po smršti v Bohuslavicích jdou do milionů, pomoc nabízejí mnozí

Bohuslavice na Náchodsku se pomalu vzpamatovávají z následků páteční větrné smršti. Pomoc těm, kteří přišli o střechy, nabízejí lidé a firmy z celé republiky....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.