Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Byl u objevu prvohorního žraloka v USA, ale „loví“ je i v Podkrkonoší

  9:17aktualizováno  9:17
Hradecký paleontolog Stanislav Štamberg byl nedávno v USA u unikátního nálezu obřího žraloka z období prvohor, jehož menší příbuzní pluli před 290 miliony let i v Podkrkonoší.

Hradecký paleontolog Stanislav Štamberg se specializuje na ryby z období prvohor. | foto: Michal Fanta

Skupina asi 80 paleontologů z celého světa nedávno během exkurze v lomu v Novém Mexiku v USA pátrala po zkamenělinách, když se ozval výkřik: "Tady něco je!" Vědci se okamžitě seběhli k místu a překvapeně odkryli část ostatků obřího živočicha.

Stanislav Štamberg

Narodil se roku 1949 v Dolních Bučicích nedaleko Čáslavi. Do Hradce Králové přišel v roce 1971 po studiu oboru geologie -paleontologie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze.

V přírodovědeckém oddělení muzea spravuje sbírkové fondy geologie a specializuje se na výzkum fauny mladších prvohor, hlavně paprskoploutvých ryb. Řešil několik výzkumných grantů, publikoval desítky odborných prací a zúčastnil se řady mezinárodních sympozií, například ve Francii, Německu, Austrálii, Brazílii nebo Maroku.

Ve volném čase hraje volejbal, tenis, věnuje se zahrádce a hlavně rodině, má tři vnučky.

Ve skupině byl i čtyřiašedesátiletý Stanislav Štamberg z hradeckého muzea.

"Šli jsme se hned podívat, byla to část trnu, který měl žralok na hřbetě. Pídil jsem se zrovna po svých rybách, ale protože tam jsou docela vzácné, našel jsem jen pár šupinek," vzpomíná na unikátní americký nález Štamberg, který se specializuje právě na prvohorní ryby.

Žraloka vystaví ve Washingtonu

V nalezených pozůstatcích paleontologové rozpoznali žraloka z období prvohorního permu, tedy žijícího před zhruba 290 miliony let.

Část jeho těla je skryta pod asi třímetrovou vrstvou zeminy, kterou je ještě potřeba odkrýt, podle odhadů byl žralok dlouhý tři až šest metrů. Jde tedy o dosud největšího nalezeného žraloka z daného období. Ten poputuje do muzea ve Washingtonu.

"Je to velmi významný objev, protože takového žraloka tam ještě nenašli. Podobný se našel v Německu před deseti lety, vykopali tam tři krásně zachované asi dva a půl metru dlouhé jedince rodu Orthacanthus, který měl za hlavou výrazný trn a druhý u ploutví," vysvětluje Štamberg.

Žraloci z Podkrkonoší měli obranný trn

"Ale nemusíme chodit tak daleko, i u Plzně se našly žraločí zuby a v Podkrkonoší žil jiný rod, který byl dlouhý asi 70 centimetrů a za hlavou měl dlouhý pilovitý trn," dodává vědec, jenž má v Muzeu východních Čech už čtyřicet let na starosti paleontologii, tedy studium zkamenělin, a zároveň také mineralogii.

V Podkrkonoší jsou podle něj nálezy pravěkých žraloků z mladších prvohor poměrně hojné.

Zkamenělina ryby z období prvohor nalezená v Podkrkonoší.
Zkameněliny z období prvohor nalezené v Podkrkonoší.

"V turnovském muzeu je uložen fragment dlouhého trnu jiné skupiny žraloků, která měla vyztužené přední okraje ploutví. Byl to asi největší obratlovec v Podkrkonoší," přibližuje zhruba dva a půl metru dlouhého žraloka žijícího kdysi v našich končinách.

Proč měli žraloci za hlavou trn s pilovitými okraji? "To je otázka, já myslím, že žraloci ho měli kvůli obraně. V Podkrkonoší nežili v hlubokých vodách, ale naopak v mělčinách a kalužích, kde je mohli lovit až metr velcí obojživelníci," líčí hradecký paleontolog.

Kaluže podle něj často vysychaly, a tak žraloci byli vybaveni i zvláštně utvářenými prsními ploutvemi, kterými se pravděpodobně odráželi a překonávali mělčiny.

Pocit objevit fosilii? K nezaplacení!

Stanislav Štamberg je jediný široko daleko, kdo se specializuje na prvohorní ryby a několik druhů sám objevil a popsal.

"Zkoumám takzvané paprskoploutvé ryby, objevil jsem například skupinu Aeduellidae, která byla do té doby známá ve Francii a nikde jinde. Ryby z mladších prvohor mají starobylé anatomické znaky, mají mohutnou čelist, velké množství kostí a celý systém skřelí je velice nakloněný," popisuje.

Jeden pravěký druh se po něm dokonce jmenuje. Obojživelníka, kterého Štamberg našel na jižní Moravě, předloni jeho kolegové ze Slovenska a Francie nazvali Sclerocephalus stambergi.

Honba za získáním fosilií je jeho vášní. "Hrozně mě baví sbírat v terénu, zvlášť když si představím, že živočich tam leží už 290 milionů let a že jsem vlastně první, kdo vrstvy hornin rozloupne a ryba se pak objeví v celé kráse," přiznává. Dnes už je v důchodu a v muzeu pracuje jen na půl úvazku.

Prací s kladívkem v terénu ale jeho bádání teprve začíná. Nález musí často vyleptat kyselinou nebo jinak ošetřit, určit jeho stáří a další znaky, označit ho a zařadit do muzejních sbírek. Štambergova práce končí, až když do odborných publikací sám tvoří anatomické nákresy.

Hledá se nástupce. Vědci odcházejí do důchodu

Studovat zkameněliny po celém světě je podle něj důležité. Třeba v Novém Mexiku, kde nedávno spolu s kolegy našel obřího žraloka, kdysi žili velmi podobní či stejní živočichové jako u nás.

"Ač se dnes zdá vzdálenost mezi Evropou a Amerikou obrovská, v minulosti tomu tak vůbec nebylo, mezi kontinenty nebyl žádný oceán a byly si tak o několik tisíc kilometrů blíž," vysvětluje.

I když jsou nálezy prvohorních ryb docela časté, nikdo kromě Stanislava Štamberga se jim nevěnuje.

"Naposledy profesor Frič koncem 19. století, od té doby je nikdo nestudoval. Žádného nástupce zatím nemám, dokonce jich ubylo, protože z velice silné školy ve Francii šli kolegové do důchodu nebo zemřeli. Nyní se snažíme navázat spolupráci s Německem," říká paleontolog.





Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.