Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Pěna dní v Klicperově divadle: Boris Vian podle dua SKUTR

  8:10aktualizováno  8:10
Hradecké Klicperovo divadlo má před sebou jednu z nejočekávanějších premiér 131. sezony, v sobotu uvede adaptaci francouzského románu Borise Viana Pěna dní v úpravě a režii dua SKUTR.

Divadelní adaptace nejslavnějšího románu Borise Viana Pěna dní v režii dua Skutr v Klicperově divadle v Hradci Králové. | foto: Josef Vostárek, ČTK

Ač na jazzově surreálném románu Borise Viana Pěna dní mnozí, ať už šlo o činohru, muzikál či film, pohořeli, v případě hradecké verze jednoho z nejkrásnějších milostných románů 20. století veškeré obavy rozptylují už jména tvůrců.

Režijní duo SKUTR Martin Kukučka a Lukáš Trpišovský, žáci Josefa Krofty a mistři jevištní poezie, v Klicperově divadle nastudovali Labutí jezero a loni variaci na Puškinova Oněgina, bezesporu zdejší nejlepší inscenaci nejen uplynulé sezony.

„Když jsme po Labutím jezeře a Oněginovi vybírali s dramaturgyní Janou Sloukovou další titul, byly na stole různé texty, ať už literární předlohy, nebo přímo divadelní hry. Nakonec jsme se shodli, že hledáme něco, co může mít divadelní zkratku či metaforu a co nám zároveň umožní dovršit jakousi trilogii o lásce a o vztazích. Titul se nám líbil i proto, že jsme po Labutím jezeře, které je sice spojováno s Čajkovským, ale jde vlastně o německý námět, a po ruském námětu Evžena Oněgina mohli celou trilogii uzavřít právě Francií. Zároveň nám přišel tenhle román vhodný, neboť jsme si ze začátku vůbec neuměli představit, že by se dal inscenovat. Nebo alespoň já jsem ho měl vždycky za ten, který se na divadle dělat nedá,“ uvádí Lukáš Trpišovský.

Martin Kukučka přiznává, že od spousty lidí, kteří Vianovu Pěnu dní četli, slyšel, že vůbec nerozuměli, o čem to vlastně je.

„Tady se nabízí první věc, ve které bychom rádi, aby se naše hra lišila. Máme ambici divákům dílo přiblížit, aniž bychom z něho Viana a jeho rozmanitost či smysl pro detail úplně vyškrtli, ale zároveň tak, abychom se co nejvíce pokusili vytáhnout děj příběhu jako takový. Samozřejmě celý román v jeho šíři se na divadelní jeviště přenést nedá, přesto si myslím, že se ho držíme docela věrně, možná věrněji, než tomu bylo u Evžena Oněgina. Na druhou stranu jde o tak výrazně literární román, že spousta literárních obrazů je na jeviště naprosto nepřenositelná. Museli jsme proto hledat jiný ekvivalent dané metafory nebo řekněme určitého bujení. A v tuto chvíli se zdá, že to bujení literární jsme nahradili bujením hudebním,“ říká Kukučka.

Proto angažovali divadelní kapelu Mastix i s kapelníkem a skladatelem Davidem Smečkou.

„Hlavní hrdinka románu se jmenuje Chloé, což je zároveň název jazzového standardu Duka Ellingtona. Z toho nám vyšlo, že naše zpracování musí být hudební, zvukové. Právě proto jsme se rozhodli využít toho, že zdejší herci i další lidé spříznění s divadlem jsou schopni výborně hrát,“ pokračuje Trpišovský. Scéna a kostýmy jsou dílem Jakuba Kopeckého a Simony Rybákové.

Hlavní materiál je zvuk

„Baví nás, že hudební části se dají vždy propojit s určitou situací. Není to tedy tak, že chvíli se hraje divadlo a v jinou chvíli písnička, obojí je vždy propletené a vzniká z toho jakýsi zvláštní typ hudebního divadla, což je pro nás velice inspirativní. Je to dáno třeba tím, že kapela Mastix je pořád na scéně, že jednotliví muzikanti mají i herecké role a zároveň jsou pořád v komunikaci s herci, vnímají, co se děje na scéně, stejně jako herci musejí stále vnímat zvukovost. Nejde o hudbu, která by byla dopředu napsaná, vzniká naživo přímo na zkouškách. To vše je zároveň novinka v naší hradecké trilogii: hlavní materiál, se kterým se zde pracuje, je zvuk,“ vysvětluje Martin Kukučka.

Vianův velký příběh o lásce vznikl v roce 1947, většího ohlasu však dosáhl až v 60. letech. Od té doby se román umístil na desátém místě v žebříčku sta nejdůležitějších knih 20. století.

„V našem představení se zobrazuje symbol dětské káči, která se roztočí a najednou se točí dál a dál. Když je člověk dítětem, je neustále fascinován jen tím, jak se točí. V pubertě člověku většinou začne připadat, že se mu z toho točení začíná motat i hlava, jak se celý svět začne najednou prudce přetáčet a vypadat jinak než dosud. Později se káča otáčet pomalu přestává, vypadá taková unavená a nakonec spadne. Myslím, že tohle představení by mohlo být takovým roztočením se od dětství přes pubertu až ke chvíli, kdy už to třeba není tak hezké, ale nese to v sobě určitou nostalgii, vzpomínky či zkušenosti. To je to, o čem by naše Pěna dní částečně mohla být,“ míní Kukučka.

V hlavních rolích se představí Miroslav Zavičár jako Colin, Jan Sklenář jako Chick, Colinova kuchaře Nicolase ztělesní Jiří Zapletal. Jejich partnerky ztvární Marie Poulová v roli Chloé, Marta Zaoralová v roli Alice a Natálie Holíková jako Isis. Ondřej Malý se ve hře objeví jako slavný filozof Jean Sol Partre i jako jedna charakterní Myš.

Dalších rolí se zhostí Mastix, tedy bubeník Matěj Anděl, kytaristé David Smečka a Jan Vápeník, baskytarista a hráč na fagot Jakub Tvrdík, klávesista Martin Sedláček a saxofonistka Magdalena Ebba Pavlíčková.

Premiéra je dnes v 19 hodin na hlavní scéně.

Autor:




Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.