Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Dvorský Forrest Gump vzdal pochod kolem světa, nechce zůstat sám

  6:53aktualizováno  6:53
Královédvorský Forrest Gump si ve švédských lesích uvědomil, že pěší maraton napříč zeměkoulí nejde skloubit s rodinným životem. Po dvou letech ukončil pochod, který měl měřit až sto tisíc kilometrů.

Na třetí etapu trasy už Petr Hirsch nevyrazí. | foto: Martin Veselý, MAFRA

Když před dvěma lety dálkový chodec Petr Hirsch vycházel na cestu kolem zeměkoule, plánoval, že necelých sto tisíc kilometrů urazí za 20 let. K více než sedmi tisícům kilometrů, které dosud ušel, ale další už nepřidá. Alespoň ne v projektu Pěšky kolem světa. Po prosincovém návratu ze severní Evropy se rozhodl putování ukončit. Poutnictví se ale bude věnovat i nadále.

Fotogalerie

Zatímco v roce 2014 po první etapě byl plný odhodlání svou misi za 20 let dokončit, po loňském roce změnil názor. Sám přiznává, že rok 2015 byl na cestování extrémně náročný: kvůli chladu, dešti, ale především kvůli samotě. Vzdálenosti mezi obcemi na severu Evropy dosahovaly i stovky kilometrů, často několik dní nepotkal jediného člověka.

„Když jsem na podzim putoval přes tisíc kilometrů švédskými lesy jižně od Stockholmu, s každým dalším krokem jsem si uvědomoval, že nechci zůstat sám a obětovat 20 let svého života sólo projektu, na jehož konci na mě bude čekat samota. Prostě jsem přijal to, že putování v tomto extrémním pojetí a rodina nejdou skloubit dohromady,“ vysvětluje šestatřicetiletý Petr Hirsch.

Původně zamýšlený model - šest měsíců na cestě, půl roku v Čechách - se v praxi ukázal jako těžko realizovatelný.

Kolem světa

Cestu kolem světa Petr Hirsch zahájil v červnu 2014. V první etapě urazil 3 400 kilometrů. Ze Dvora Králové došel přes Německo, Lucembursko, Belgii, Holandsko až do Kodaně.

Do dánské metropole se loni v létě vrátil a pokračoval dál na sever Evropy. Na podzim doputoval k návštěvnickému centru Severního polárního kruhu v Norsku, prošel Švédsko, Finsko a část Ruska. Cestu ukončil v estonském městečku Tudu, odkud se v prosinci vrátil do Čech.

Za dva roky jeho chodecký „tachometr“ zaznamenal 7 300 kilometrů.

„Už první rok doma se ukázalo, že většinu času musím strávit objížděním prezentací a přednášek, abych zajistil další prostředky na cestu kolem světa, a tak bych vlastně doma s rodinou v budoucnu nemohl být,“ vrací se cestovatel do roku 2014, kdy projekt zahájil. Na druhou etapu vloni už vyrážel s velkým vnitřním otazníkem (o druhé etapě čtěte zde).

Hirsch původně zamýšlel obejít svět za 20 let a urazit až sto tisíc kilometrů (o začátku jeho cesty jsme psali zde). Mezi lety 2010 až 2012 zvládl 16 tisíc kilometrů dlouhou túru z Čech do Santiaga de Compostela, Říma a Jeruzaléma. Od té doby byl prakticky neustále na cestě, ušel na 24 tisíc kilometrů. Po šesti letech se rozhodl zastavit se.

„Jedním z hlavních motivů vyrazit do Santiaga bylo vyhoření a rozpad manželství. Uvědomil jsem si, že již dál před minulostí utíkat nechci a že se cítím připravený znovu se vrátit a přijmout svůj život a odpovědnost za něj do vlastních rukou,“ dodává.

Putování jako cesta za poznáním

Přestože se rozhodl cestu kolem světa ukončit, chce, aby projekt v jiné formě pokračoval. Bude oslovovat jednotlivce i organizace, aby každý pěšky šel určitý úsek.

„Bude třeba 200 lidí, kteří se na pěším putování kolem světa budou podílet. Z různých států, různých národností a vyznání,“ naznačuje cestovatel.

Částečně se vrátí ke své původní profesi SAP konzultanta, ale poutnictví se bude věnovat dál. Chce zúročit zkušenosti, které za posledních šest let nasbíral. Plánuje založit spolek a organizovat pěší poutě po České republice a v zahraničí.

Petr Hirsch na cestě kolem světa.

Petr Hirsch na cestě kolem světa.

„Hlavním posláním bude rozvíjet putování a dálkovou chůzi jako nástroj cesty za poznáním či za osobním rozvojem. Konkrétně půjde o individuální a skupinové doprovázení,“ prozrazuje Petr Hirsch.

V srpnu plánuje uspořádat poutnickou expedici do Norska ve stopách svatoolafské cesty, kterou sám prošel.

Mezi další plány patří rozvoj Jeruzalémské poutní cesty, bude se podílet na jejím vytrasování a vyznačení s napojením u Brna, odkud se dá přes Mikulov dojít do Vídně po Cestě svatého Jakuba, jež vede do Španělska. Ve Vídni se lze napojit na rakouskou páteřní Jeruzalémskou cestu, po které poutníci mohou směřovat do kolébky křesťanství, tedy do Izraele. Dvorský dobrodruh chce také na cestách doprovázet zdravotně postižené.





Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.