Olympic slaví 50 let a na koncertech hraje průřez svou tvorbou. Navíc připravuje novou desku. | foto: Archiv skupiny

Janda a Olympic míří na Výravu s novým bubeníkem i největšími hity

  • 0
Od 22 hodin vystoupí v pátek ve Výravě u Hradce Králové skupina Olympic, která slaví 50. narozeniny. Parta kolem frontmana Petra Jandy se stále vyrovnává se smrtí bubeníka, s tím novým už však natáčí desku a věří, že zlé časy překonají.

Jejich písničky znají snad všechny generace, hrají už padesát let, zažili slávu i bolestné okamžiky. Třeba jako letos začátkem května, kdy kapela Olympic v květnu přišla o svého bubeníka Milana Peroutku, který náhle den po koncertu zemřel (o nečekaném skonu čtěte zde).

Skupina v čele s Petrem Jandou to však nevzdala, znovu začala koncertovat a s novým bubeníkem Martinem Vajglem vystoupí v pátek večer na Letním parketu ve Výravě. A navíc točí novou desku.

"Uvidíme jaká bude, jestli má Olympic ještě co říct, zatím to nedokážu vůbec odhadnout. Do Výravy, kde jsme hráli už mnohokrát, se ale moc těšíme," svěřuje se zpěvák Petr Janda.

Co mohou fanoušci ve Výravě od Olympiku čekat?
Půjde o mezníkový koncert, slavíme padesát let, lidé uslyší průřez celou naší tvorbou, bude to poměrně dlouhý koncert a věřím, že se bude hodně líbit. Výrava je tradiční místo, známe to tam od začátku, kdy v areálu byla jen maringotka s pódiem a diváci byli nemilosrdně vydáni napospas větru a dešti. Teď už je prostor celý zastřešený.

Jakou náladu teď mají vzhledem k náhlé smrti jednoho člena vaše koncerty?
Jsou tam momenty, při kterých se na sebe stále raději nekoukáme. Jde o písně, které nám Milana Peroutku připomínají. Třeba ta, která se mu hrála na pohřbu. Ale jinak se přes to dokážeme přenést.

Napadlo vás, že s hraním definitivně skončíte? Asi by to každý pochopil.
První pocit byl opravdu takový, že to zabalíme, že už Olympic nemá smysl. A i teď se ten pocit chvílemi vrací, já však věřím, že to překonáme. Hodně bude záležet na nové desce, na které právě pracuji. Vyjde po prázdninách a měla by nám ukázat, jestli ještě máme co nabídnout, jestli to má smysl. Bude to klíčový moment.

Na bicí s vámi teď hraje Martin Vajgl. Jak se to seběhlo?
Zájem o to hrát v Olympiku projevilo asi padesát bubeníků a jeden z nich byl právě Martin. Vzpomínám na bizarní moment, kdy se nám ozval jeden z nich, který říkal, že sice moc hrát neumí, ale že je Ferdovi (přezdívka Milana Peroutky - pozn. redakce) podobný. Obecně jsme však nechtěli úplného mlaďáka, ale někoho, kdo má zkušenost s velkým pódiem. Martin to dokonale splňuje. On je navíc jeden z těch, kteří se na našich písničkách učil hrát, takže k nám skvěle zapadl. Jak kdyby s námi hrál celou dobu.

Spolu s vámi zítra vystoupí i Petra Janů. Jaký k ní má kapela vztah?
Je to výborná kamarádka. Já s ní udělal jako skladatel a producent dvě desky, byly na nich i slavné písničky jako Jedeme dál a Není nám už sedmnáct. Vždy jsem rád, když ji vidím.

Ve Výravě letos v létě zahrají i mladí muzikanti jako Mandrage, Tomáš Klus a další. Oslovujete i vy ještě nastupující generace?
Chodí na nás i puberťáci, s mladými lidmi jsme stále v kontaktu.

Čím to je? Hudbou, texty?
To je těžká otázka. Mám pocit, že některé písničky se podařilo udělat tak nadčasově, že to i mladé pořád oslovuje. Hit Vymyslel jsem spoustu nápadů osloví i děti.

Mají šanci se v dnešní době mladé regionální kapely prosadit? V Hradci máme třeba kluky z Memphis, v Broumově o několik let starší Imodium.
Mají to těžké, řekl bych, že doba je pro ně nepřející. Rock už ztratil sílu, kterou měl v 60. a 80. letech. Navíc na něj nejsou žádná měřítka, dřív se úspěch odvíjel od počtu prodaných desek nebo umístění v žebříčku hitparád. Dnes už to zdaleka tak není a body se sbírají těžko.

Založit originální kapelu, ze které si lidé sednou na zadek, je už tedy nemožné?
Kapely typu Rolling Stones už asi nevzniknou. Revolučním prvkem se nestaly ani počítače, i když se o to mnohou kapel snaží. Určitou cestu pro nové kapely vidím v návratu ke kořenům. Kdybych teď zakládal skupinu, zkusil bych tradiční blues a rock´n´roll.

V Hradci také zanedlouho začne velký festival – Rock for People. Jaký máte vztah k podobným akcím?
Mám je rád, vyhledáváme to.

Letos poprvé na tomto monstrfestivalu vystoupí i Karel Gott. Co tomu říkáte?
Nemám pochyb o tom, že bude mít úspěch, ale jinak se na to dívám spíš rozpačitě. Nerozumím organizátorům, proč zvou na takový festival zrovna Karla Gotta, nechápu jejich pohnutky. Festival, který se dříve prezentoval hlavně rockem, tím pro mě trochu ztrácí kredit.