Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Zdroj pitné vody pro Hradec Králové vysychá. Kvůli počasí a mihuli

  8:50aktualizováno  8:50
Podzemní zdroj pitné vody pro Hradec Králové a okolí vysychá. Prameniště Litá a Mokré nedaleko Dobrušky, která zásobují vodou skoro 150 tisíc obyvatel Královéhradecka, v posledních letech především kvůli klimatickým změnám nestíhají vytvářet dostatečné zásoby podzemních vod.
Podle šéfa vodohospodářského ústavu může proti katastrofálním dopadům suchých období pomoci stavba nových nádrží.

Podle šéfa vodohospodářského ústavu může proti katastrofálním dopadům suchých období pomoci stavba nových nádrží. | foto: Radek Kalhous, MAFRA

Zásobit zdroje na horší časy by dokázala vodní nádrž Mělčany, jejíž výstavba se před pěti lety zastavila kvůli dvěma nenápadným živočichům: rybě vrance obecné a rybovitému živočichu mihuli kruhoústé.

"Zásoby v prameništi Litá dlouhodobě klesají, je to změřený fakt. Existuje analýza, že kdyby na Lité vznikla vodní nádrž, puklinami v horninách, které tam jsou, by z ní voda prosakovala dolů a dotovala tak podzemní vody," říká šéf oddělení ochrany životního prostředí na hradeckém magistrátu Libor Rak.

Problémy se spodními vodami i v řece potvrzuje také Ladislav Merta z Povodí Labe, které chtělo začít Mělčany stavět už před více než deseti lety. "Náš původní záměr, a to vybudování víceúčelové nádrže, bylo stroze odmítnuto. Teď je proto ve hře suchý poldr," říká Merta.

Ani ten ale ještě zdaleka nemá vyhráno kvůli tomu, že ochranáři přírody usilují o vyhlášení přírodní památky Dědina u Dobrušky. O tom, zda úřady požadavek ekologů vyslyší, se Povodí Labe dozví zhruba do dvou měsíců. Poté se rozhodne, co dál.

Pokud krajský úřad a ochranáři povolí výstavbu suchého poldru, bude sloužit zejména v době případných záplav, nevyřeší však problém s podzemními vodami, které ke svému doplnění potřebují pravidelný přísun vody.

"Hladina, která se v poldru v případě záplav vytvoří, se totiž bude postupně odpouštět," vysvětluje Rak nevýhodu poldru pro zásoby podzemních vod.

Rybky patří mezi významné druhy a platí pro ně zvláštní režim

Ekologům se nelíbí, že uvažovaná nádrž Mělčany by vodou zatopila některé louky a zároveň narušila biotopy v řece Dědině, v níž žijí vranka s mihulí.

"Vranky žijí ve vodních tocích a mihule pak v sedimentu. Neměly by se tak kam přestěhovat, protože na jedné straně by byla nádrž a na druhé pak už město Dobruška," vysvětluje vedoucí správy Agentury ochrany přírody a krajiny pro Orlické Hory David Rešl.

Rybka i její vývojově jednodušší příbuzná patří mezi evropsky významné druhy, pro něž se vyhlašují lokality se zvláštním režimem.

Podzemní zdroje vody Litá už teď nejsou schopny Hradec Králové a okolí plně zásobovat vodou po celý rok. Vždy od konce května do konce července si hradecké Vodovody a kanalizace musí vypomáhat vodou z Orlice, kterou upravují, nebo nákupem vody z Pardubicka a Náchodska.

"Problémy dělá tání sněhu a deště, které jsou jiné než dřív. Deště jsou kratší a intenzivnější, voda se tak nestačí vsáknout a odtéká pryč. Stejné je to s odtáváním sněhu," říká ředitel Vodovodů a kanalizací v Hradci Králové František Barák. Společnost má v Lité dvanáct vrtů, na nichž má určené limity pro čerpání, které podzemní vody chrání.

Kdyby v lokalitě vyrostla zadržovací nádrž, bylo by do budoucna možné z Lité čerpat celoročně. "Potřebujeme v regionu další významné zdroje, které by dokázaly vytvořit přebytek a podzemní zdroje dotovat," vysvětluje Barák.

Ekologové a vodohospodáři se neshodnou na stavbě nádrže

Na nutnost zajistit do budoucna zásoby podzemních vod a šetřit jimi upozorňuje i Merta z Povodí Labe. Tvrdí, že se nedá očekávat, že by se situace v zásobárnách vody změnila k lepšímu.

"Jsme takzvanou střechou Evropy. Máme jen tu vodu, která k nám naprší, žádná k nám ale nepřitéká, nemá odkud. Musíme s ní tedy šetřit a snažit se jí dostatek zadržet, protože od nás jinak odtéká do okolních zemí. Bude to na odpovědných státních orgánech, aby posoudily, co je prioritou," vysvětluje Merta.

Zatímco odborníci z Povodí Labe nebo Vodovodů a kanalizací říkají, že situace není ideální, ale zase ne tragická, ředitel Výzkumného ústavu vodohospodářského Mark Rieder upozorňuje na možné katastrofální následky.

"Vytvořili jsme scénáře pro léta 2071 až 2100. Kdyby se vyplnil ten horší, některá koryta by v teplejším období zcela vysychala a Hradec, ale třeba i Pardubice by měly vážný problém se zásobováním pitnou vodou," upozornil Rieder v únorovém rozhovoru pro MF DNES a zdůraznil: "Jsou to tvrdá data, žádné věštění." Časový rozsah je podle něj ale jen odhadem, sucha mohou přijít klidně i dříve.

Už za necelých 10 let by se totiž na stavu vody na Hradecku měla projevovat i takzvaná sušší perioda, která se s vlhkým obdobím střídá zhruba ve čtyřicetiletém cyklu.

Podle šéfa vodohospodářského ústavu může proti katastrofálním dopadům takového období pomoci právě stavba nových nádrží.





Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.