Je to přitom jen několik měsíců, co velké vášně na Moravském Předměstí vyvolal souhlas zastupitelů s prodejem šesti tisíc čtverečních metrů plochy u polikliniky pro stavbu sídla a výrobny společnosti Ella-CS (více čtěte zde).
Lidé z okolí bulváru těžce nesou záměr města zrušit podchod mezi veterinou a pomníčkem na památku zavražděného Miloše Špalka (o rušení podchodu čtěte zde) nebo růst bytových domů ve vnitrobloku Kejzlarovy ulice (o protestech jsme psali zde).
„Když jsem zjistil, že pod okny nám může vzniknout až šestipodlažní parkovací dům, celou noc jsem nemohl usnout. Pokud by měl být u polikliniky, proti by nebyl nikdo. V tomto případě ale budeme zvažovat všechny možné právní cesty, jak tomu zabránit,“ říká Roman Hylena.
Jeho obavy se prý jen potvrdily při diskusi se spoluautorem hradeckého územního plánu Patrikem Kotasem: „Odkýval, že to tak může být.“
Podle Martina Smrže, vedoucího projektů Kotasova Atelieru designu a architektury, schází na Moravském Předměstí tři tisíce parkovacích míst: „Blíž k Benešově třídě územní plán vymezuje plochu pro hromadnou garáž s kapacitou 200 stání.“
Podle města je strach rozezlených lidí zbytečný. „Územní plán počítá na Benešově třídě spíš s malými parkovacími domy s podzemním a dvěma nadzemními patry. Je tam obrovský nedostatek parkovacích míst, ale rozhodně to nejsou šestipodlažní domy,“ mírní obavy náměstek primátora Jindřich Vedlich (TOP 09).
Rovněž architekt Pavel Zadrobílek, podle jehož projektu se jen těžce rodí revitalizace bulváru, míní, že tak vysoká stavba nevznikne. Připouští však, že dům pro auta na místě neudržovaného parkoviště skutečně může vyrůst.
„Pokud by nestačila kapacita veřejných parkovacích míst především na místě stávajících garáží pod povrchem třídy, otevírá se možnost stavby dalších domů v zadních traktech. Tento dům je opravdu zakreslený, ale má jedno podzemní a tři nadzemní podlaží jen do výšky občanské vybavenosti. Navíc nikde není dáno, že musí vzniknout. K tomu může dojít až v případě, kdyby byl deficit jiných parkovacích míst,“ upozorňuje Zadrobílek.
Místo dnešního parku počítá plán se zástavbou
Občanská vybavenost, tedy obchody, škola, ordinace či knihovna, může navíc vyrůst v zeleném areálu ze Benešovou třídou, přibližně v místech, kde chtěla řeckokatolická církev postavit futuristický dřevěný kostel, ale také se setkala s hlasitým protestem (o záměru stavby kostela jsme psali zde).
„Ptal jsem se architekta Kotase, jestli to území vůbec zná a ví, jak velké byly protesty proti kostelu. Teď přitom jde ještě o výrazně větší plochu,“ zdůrazňuje Hylena.
„Prý by tady měl být pečovatelský dům pro seniory trpící Alzheimerovou chorobou. Nic proti nim, ale to místo by pro ně moc dobré nebylo, vždyť tu jezdí spousta aut,“ argumentuje Nikola Votrubová, jež na místo často chodí s kočárkem.
Místní vnímají zeleň jako park, podle města jde ale o pozemky pro zástavbu.
Stavbu zařízení pro seniory nevylučuje ani architekt Smrž: „Ta plocha je pro sociální služby a péči o rodinu. Lokalita je pro účel nanejvýš vhodná. Potřeba vymezení ploch pro sociální služby je jednou z priorit města, která je zahrnuta i v zadání územního plánu.“
Se záborem části plochy však ostře nesouhlasí předseda komise místní samosprávy Bedřich Kabilka.
„Taková věc tam nepatří a nebude tam. Je to jediná zelená plocha na celé Benešově třídě a budeme za ni bojovat. Park zkrátka nedáme!“ prohlašuje Kabilka.
Potíž však je, že zelený pás podél Hradecké ulice město neeviduje coby park. „Plocha navazující na polikliniku není park, ale je určená pro výstavbu, která ten záměr umožňuje,“ popisuje hlavní architekt města Petr Brůna.
Někteří obyvatelé mají jasno, že výstavba charakteru občanské vybavenosti je pomstou.
„Kdybychom se nepostavili proti stavbě kostela, město by údajně do revitalizace zeleně dalo pět milionů. Když jsme jeho vznik znemožnili, nedá nic a navrch jinou výstavbu,“ říká jedna z obyvatelek bulváru, která chce zůstat v anonymitě.
