Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Při Vánoční zoo ve Dvoře Králové rozdáme dárky, slibuje Rabas

  7:02aktualizováno  7:02
Přemysl Rabas řídí zoologickou zahradu ve Dvoře Králové přesně rok. V něm se mu podařilo zastavit odliv návštěvníků. Teď plánuje další rozvoj zoo a navazuje na projekt záchrany nosorožců v Africe.

Ředitel zoo Přemysl Rabas ukazuje nový hrad. | foto: Radek Kalhous, MAFRA

Když před rokem bývalý poslanec za Stranu zelených a dlouholetý šéf chomutovské zoologické zahrady Přemysl Rabas nastupoval do čela dvorské zoo, prohlásil, že letos doufá v pokoření hranice 400 tisíc návštěvníků.

Fotogalerie

Zbývá měsíc a půl a jestli se mu sen o návratu na čísla z roku 2011 splní, závisí hlavně na počasí.

"Na jaře byl velký propad ve všech podobných zařízeních kvůli počasí, takže jsme za jarních měsíců ztratili 20 tisíc návštěvníků. Přes léto jsme to dohnali a před čtrnácti dny překročili loňskou celoroční návštěvnost. A třeba v těchto dnech už dosahujeme návštěvnosti celého loňského listopadu," stále doufá exprezident Unie českých a slovenských zoo a zároveň zastupitel Ústeckého kraje.

Čím chcete v zimě lákat návštěvníky?
Například při akci Vánoční zoo začneme rozdávat dárky a každou adventní neděli zveřejníme jeden dárek pro návštěvníky.

A jaké novinky chystáte pro příští rok?
V následující sezoně chceme přidat stříšku na lávku, kterou návštěvníci ocenili v anketě. Atraktivní bude pohled na další žirafy, protože zatím tam máme jednu skupinu, ale chceme zasypat příkopy a z druhé strany dovézt ještě druhou skupinu žiraf a nosorožce. Budujeme další atrakce pro děti, v příštím, nejpozději v přespříštím roce bychom chtěli za správní budovou postavit jihoafrickou vesničku. Soustředíme se také na budování lvího safari, které by se mělo otevřít v přespříštím roce. Chtěli bychom, aby návštěvníci, kteří využijí průjezd safari autem, mohli projíždět i mezi smečkou lvů.

Co všechno příprava lvího safari obnáší?
V zahradě máme území, které je pro projekt vhodné a na kterém vybudujeme více než půl kilometru cest. Oplotíme ho a uděláme úpravy pro ubytování jedné až dvou smeček lvů, které se tam budou střídat.

Kolik to bude stát?
Není to tak náročné vzhledem k efektu, jaký tím zahrada může získat. Jsou to jednotky milionů korun. S ohledem na stavby, které se realizují v jiných zoologických zahradách, je to velmi levné.

Chystáte i další stavby nebo rekonstrukce stávajících pavilonů?
Určitě. Dáváme dohromady výhled na příštích šest let, téměř do roku 2020, kdy by měly vznikat jak nové objekty, tak budeme přestavovat ty nevyhovující. Chceme umožnit návštěvníkům, aby viděli nosorožce i v zimě, v jejich ubikacích. Kromě přestavby starého nosorožince plánujeme také rekonstrukci žirafince. Přibudou i voliéry se sovami, vrátí se třeba sloni a obří želvy. Bylo by skvělé, kdyby se mohli vrátit i hroši, které do africké zoo určitě patří.

Kdy by lidé mohli hrochy znovu spatřit ve Dvoře?
V příštích letech, zatím nemůžu uvést žádný časový horizont, protože projekt je teprve ve fázi příprav.

Kde budete na projekty shánět peníze? Kraj přispívá na provoz zoo 45 miliony ročně, nemáte signály, že by vlastník mohl dotaci zvýšit?
Pozitivní je, že se v minulých letech dotace nesnižovala, není však úplně příznivé, že se ani nezvyšovala. Kraj je ale zoologické zahradě nakloněn, a když bude možnost, tak pomůže. Jde o to, co schválí zastupitelstvo na příští rok. Počítáme, že pokud se podaří zvedat návštěvnost i v příštích letech, mohli bychom mít vlastní prostředky, které by nám mohly umožnit investovat kolem 10 až 12 milionů ročně. Také se nám snad podaří některé investice pořídit za pomoci dotací.

Nedávno jste navštívil Afriku, pracovně, nebo soukromě?
Tak napůl. Část cesty jsem absolvoval ve svém volnu a dělal jsem tam jako v minulých letech průvodce pro cestovní kancelář. Pak jsem ještě odjel na kontrolu obou míst, kde máme černé a bílé nosorožce. A dohadovali jsme další spolupráci. Co podniknout a jaké kroky by se daly udělat, abychom podpořili záchranu jednoho z nejohroženějších zvířat planety, a to severních bílých nosorožců. Co se týká těch černých v Tanzanii, tak tam jsme se bavili, že bychom do jejich stáda v budoucnosti možná přesunuli ještě další samičku.

Jak se daří nosorožcům, které tam dvorská zoo dovezla už před lety?
Ti černí jsou na tom teď lépe. Byl to velmi vzácný druh, v jednom období zbylo v celé Tanzanii jen několik jedinců. Dnes je v národním parku Mkomazi pod vedením Tony Fitzjohna, který dříve spolupracoval s Georgem Adamsonem (společně vraceli do divočiny lvy, lvici Elsu proslavila ve své knize manželka Adamsona Joy, pozn. red.), skupina dvaceti nosorožců, kteří se množí. A ti dvorští nosorožci, kteří tam odletěli v roce 2009, mají už dvouleté mládě. Je to po mnoha generacích. Jsme jediná zahrada na světě, která tento druh v zajetí množí už v páté generaci a po nich je to první mládě narozené znovu v přírodě. U severních bílých nosorožců k rozmnožení zatím bohužel nedošlo, takže se začínáme bavit s veterináři z berlínského institutu o tom, že bychom se pokusili vrátit k asistované reprodukci. Ale to je běh na dlouhou trať. Chtěli bychom poslední starou samici, která u nás ve Dvoře zůstala, vyšetřit a zjistit, jestli bychom od ní nemohli získat ještě vajíčko, které by se dalo uchovat a v budoucnu případně použít k rozmnožování.





Hlavní zprávy

MILCOM a.s. - Petra Gultová
Servisní technik - elektromechanik, elektrikář

MILCOM a.s. - Petra Gultová
Královéhradecký kraj
nabízený plat: 20 000 - 25 000 Kč

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.