Zvláštně pohřbené ostatky našli archeologové letos při průzkumu na vybraných místech náměstí v lokalitě bývalého hřbitova. Celkem tam odkryli zhruba 120 hrobů.
Vědečtí pracovníci mají nyní analyzovat několik zvláštních nálezů a potvrdit či vyvrátit domněnky archeologů.
"Na původním hřbitově byla pohřbená žena, která měla pod pravou rukou položené novorozeně, což by nasvědčovalo tomu, že byli oba jedinci pohřbeni spolu. Našel se také muž, který měl na hrudi položené asi patnáctileté dítě a přibližně desetileté dítě mu leželo pod levou polovinou těla. Kostry jsou tak blízko sebe, že si lze jen těžko představit, že by nebyly pohřbeny zároveň. Proto se chtějí archeologové dozvědět, jaké příbuzenské vztahy mezi takto pohřbenými byly," uvedl zástupce ředitele společnosti Michal Medek
Podle genetické informace DNA vědečtí pracovníci určí nejen příbuzenství, ale i pohlaví pohřbených. Zaměřit se mohou i na specifické nemoci.
Archeolog Muzea východních Čech v Hradci Králové Radek Bláha třeba nedávno na výstavě nálezů z náměstí označil za velmi zajímavý nález kostru ženy, která trpěla nemocí páteře.
Jednou z možností je, že měla Bechtěrevovu nemoc. "Můžeme se zaměřit na genetické znaky související s touto chorobou," vysvětlila vědecká pracovnice společnosti Alena Víšková.
Vodítkem mohou být i vzácnější choroby
Pokud by šlo o tak zvláštní onemocnění, jakým Bechtěrevova nemoc je, vědci by podle genetické mutace mohli vysledovat i to, z jakého rodu žena byla. Zatím ale další choroby a příbuzenství všech nalezených koster nesledují, protože by to bylo příliš nákladné.
Generi Biotech spolupracuje na výzkumu s pražskou katedrou antropologie a genetiky člověka na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Pracovníci katedry izolují z kostí vzorky pro DNA, se kterými pak hradečtí vědci pracují.
"DNA je ve starých kostech strašně málo, protože už jsou zvápenatělé. Její nejlepší zdroj je v kostní dřeni, kde vznikají krevní buňky," sdělil zástupce ředitele společnosti pro výzkum a vývoj Martin Bunček.
Společnost sama nabídla královéhradeckému muzeu, že mu s identifikací pomůže. "Finanční prostředky jsou omezené, ale je to v Hradci, kam naše firma patří, takže jsme výzkum pojali spíš jako zajímavý projekt, než že bychom na něm vydělávali. Zatím je náš výzkum pilotní studií a na základě výsledků a spolupráce s archeology uvidíme, jak bychom mohli pokračovat dál," dodal Medek.
Možnosti dalšího podrobného výzkumu se otevírají třeba v genetickém testu původu, který chce společnost uvést na trh. "Mohli bychom se potom podívat třeba na to, kam směřuje původ prvních hradeckých obyvatel. Jestli se dá vysledovat nějaký trend," dodal Medek.
Nálezy archeologů jsou k vidění v muzeu
Společnost Generi Biotech se třiceti zaměstnanci existuje v Hradci Králové třináct let. Zabývá se výrobou biotechnologických komponentů pro molekulární biologii, výzkumem a vývojem v oblasti molekulární biologie a nanotechnologie či genetickým testováním v medicíně. Jako jedna z mála v republice provádí na základě genetického profilu testy otcovství.
Nálezy archeologů z královéhradeckého Velkého náměstí jsou až do 20. března příštího roku vystaveny v Muzeu východních Čech v Hradci Králové.
Patří mezi ně i kompletní kostra novorozence, která byla nalezena až za někdejší hřbitovní zdí. V centru Hradce se pohřbívalo nepřetržitě téměř 400 let až do konce 18. století.
