Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Místo česko-polské dálnice přes Trutnov Poláci dál preferují Dolní Lipku

  9:44aktualizováno  9:44
Poláci neopustili snahu o vybudování dálnice s přechodem v Dolní Lipce namísto rychlostní silnice R11 přes Trutnov. Nárůst dopravy už pociťuje příhraniční obec Dolní Boříkovice, kde drtivá většina obyvatel protestuje proti rozšíření silnice.

Rozestavěná dálnice D11 z u Hradce Králové z letadla (19.5.2016). | foto: Martin Veselý, MAFRA

Loni v létě přitom vyslanci Královéhradeckého kraje společně s delegací Dolnoslezského vojvodství podepsali v polské Lubawce deklaraci za urychlení výstavby rychlostní silnice R11 a S3 se spojením v Královci. Tehdy se zdálo, že nápad na vzkříšení komunikace, již plánovali postavit za války Němci (odtud název Hitlerova dálnice), je mrtvý (o deklaraci jsme psali tady).

Hitlerova dálnice Wroclaw - Vídeň

Stavba úseku, který měl být dlouhý 320 kilometrů, začala ještě před rokem 1938 a na českém území bylo rozestavěno 83 kilometrů.

S otevřením se počítalo koncem roku 1940, avšak stavba vázla a v dubnu 1942 byla zastavena kvůli vojenským neúspěchům Německa.

Armáda stavbu opustila na konci války, odkdy chátrá a zarůstá vegetací. Nejbližším pozůstatkem Hitlerovy dálnice je most u Jevíčka, nejvíce jich však zůstalo poblíž Brna - třeba mohutný pilíř u přehrady, několikakilometrová část silnice u Bystrce a další stavby u Rozdrojovic, Bosonoh či Nebovid.

Jenže práce na polské straně svědčí o tom, že někteří aktivisté či poslanci myšlenku silnice s přechodem v Dolní Lipce stále živí.

„I přes podpis společné deklarace převažuje na polské straně zájem jezdit přes Dolní Lipku a nikoli Královec a Trutnov. Ten tranzit chtějí prosadit za každou cenu,“ říká úředník Královéhradeckého kraje, který si nepřeje být jmenován.

„Obávám se, že je to pravda. Jak jinak si vysvětlit, že na polské straně se kousek od hranic kácí celá alej stromů podél silnice, najednou se zrekonstruovala i silnice od Králík až k hranici a totéž by rádi udělali i u nás,“ navazuje Martin Macan, předseda osadního výboru Dolní Boříkovice.

Přestože přes tuto část, jež patří pod Králíky, vede na celé trase Wroclaw-Vídeň jediný šest kilometrů dlouhý úsek nekvalitní silnice třetí třídy, navykly si tudy zkracovat cestu tisíce řidičů.

„Mám známého polského kamioňáka, který i přes hrozbu pokut za přetížení riskuje jízdou přes Lipku, protože se mu nevyplatí jezdit přes Náchod. A rozhodně není sám,“ upozorňuje Jan Tichý, šofér nákladního automobilu z Hradce Králové.

Chtějí vymazat Dolní Boříkovice z mapy, tvrdí kritik

Králická silnice už je opravená, na řadu má přijít i ta boříkovická. Jenže tento záměr tvrdě narazil u místních obyvatel. Drtivá většina z nich podepsala petici proti rekonstrukci a odmítla podepsat smlouvy o prodeji pozemků kvůli rozšiřování cesty a výstavbě chodníků.

„Všechny ostatní silnice zahrnuté do programu Zlepšení dostupnosti turistických aktivit oblasti masivu Sněžníka jsou opravené, zbývá už jen tato jediná. Vše ale zatím ztroskotává na pozemkových sporech. Je to škoda, protože my to bereme jako dobrou věc,“ říká starostka Králík Jana Ponocná.

Obyvatelé Dolních Boříkovic jsou přesvědčeni, že kdyby smlouvy podepsali, byl by to první krok k zániku obce.

„Rekonstrukce je nemyslitelná, naprostá většina domů leží do 20 metrů od silnice. Nejvíc mi na tom vadí, že všichni jednali bez nás a jednoho dne nám přišly smlouvy o prodeji půdy. Prostě: Podepište bianko papír a hotovo,“ upozorňuje předseda osadního výboru Macan.

Domnívá se, že Králíky i hejtmanství jsou pod tlakem z Polska. „Poláci nepokrytě připravují autostrádu do Dolní Lipky, ale zatím se neví, kudy bude pokračovat dál, protože obchvat Králík jen tak nebude. Nejlepší řešení? Vymazat Dolní Boříkovice z mapy,“ tvrdí.

S Hitlerovou dálnicí je konec, věří starosta Trutnova

Šéf osadního výboru uvádí, že přes obec denně projíždí několik evidentně přetížených kamionů, stovky dodávek a že v době letních prázdnin se tudy valí nepřetržitá kolona z Polska směrem na Jadran.

„Udělali si z nás tranzit a nijak to nesouvisí s opravami a zoufalou situací v Náchodě. Takhle to tady funguje už roky a s opravou silnice by se to ještě podstatně zhoršilo. Komunikace by se nejen rozšířila, ale zároveň by se zvýšila její tonáž, vykácely se stromy a narovnaly zatáčky,“ dodává Macan.

Královéhradecký kraj i starostové jsou zatím klidní a poukazují na platnost loňské deklarace o spojení české R11 a polské S3.

„Hitlerovu dálnici před volbami nepochopitelně naslibovali někteří polští politici. S ní je ale konec,“ upozorňuje starosta Trutnova a poslanec za ODS Ivan Adamec.

Z Dolnoslezského vojvodství se však stále ozývá, že čtyřproudé propojení s Českou republikou by bylo výhodnější přes východní část Pardubického kraje. Trasa polské S8 by na českých hranicích měla pokračovat ve stopě rychlostní silnice R43.

S touto autostrádou počítali za druhé světové války Němci. Dálnice měla spojit polskou Wroclaw s Vídní, od Brna na sever dokonce byly práce na některých úsecích v pokročilé fázi.





Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.