Krátce po osmé hodině ranní do lavic usedají dva mladíci, třiadvacetiletý Michal a o dva roky mladší Jakub, oba z Hradecka. Mají před sebou několik hodin náročných psychotestů. Když hustým sítem osobnostní prověrky projdou, mají slušnou šanci stát se policisty.
„Mám rád v životě pořádek. Práce u policie je specifické povolání, nemůže to dělat každý a myslím, že je to právě pro mne,“ říká sebevědomě Michal.
„U policie pracuje strýc, takže mám představu, jak přijímací řízení probíhá a co se od policistů očekává. Chtěl bych, aby v České republice byl pořádek a chci k tomu přispět. Nervy z testů nemám,“ usmívá se Jakub.
Mělo jich tu sedět šest, ale čtyři nedorazili. „Jeden se omluvil a o dalších třech nevíme nic. To se nám dlouho nestalo,“ podotkne Markéta Nováková, která pracuje na personálním oddělení krajského policejního ředitelství.
Požadavky na uchazeče
Fyzická, zdravotní a osobnostní způsobilost se prokazuje v průběhu přijímacího řízení, jehož součástí je i vyšetření zaměřené na zjištění přítomnosti omamných a psychotropních látek.
|
Nejprve se vyplňuje „anamnestický dotazník“, který má zjistit, z jakého rodinného prostředí uchazeč pochází, jaké má záliby, jaký je jeho názor na sexualitu nebo jaký vztah má k alkoholu či drogám.
Následuje časově limitovaný „test koncentrace osobnosti“. Na každém řádku jsou dvě skupiny znaků, které nejsou shodné. Úkolem je zaškrtnout ty, které se liší. Rozhodující roli hraje čas a soustředěnost.
„Díky tomuto testu si uděláme představu, jak je uchazeč rychlý a jak pod časovým tlakem chybuje. Test koncentrace zařazujeme záměrně na začátek, když jsou adepti ještě čerství. Potom je čeká test struktury inteligence, přestávka na svačinu a následují další dotazníky a pohovor. Někteří končí ve 13 hodin, ti pomalejší klidně až třeba v 16 hodin,“ říká Markéta Nováková.
Policisté získají slušnou představu o osobnosti adepta i o jeho míře agresivity či úzkostlivosti.
„Policie si všímá chování uchazečů už od chvíle, když přijdou na územní odbor za personalistkou, tedy ještě před samotným výběrovým řízením,“ přibližuje policejní psycholog z hradeckého krajského policejního ředitelství Jan Hubert.
Aby se člověk vůbec mohl ucházet o práci u policie, musí před samotným přijímacím řízením splnit občanskou a trestní bezúhonnost, zdravotní a tělesnou způsobilost a mít minimálně maturitní vzdělání.
Adeptům chybí v posledních letech fyzička, ale hlavně mají potíže s psychotesty.
„Zkoumáme strukturu osobnosti a úroveň duševních schopností. Nejčastější důvod zamítnutí je psychosociální nezralost. Nejsou schopni se často podřizovat autoritě, předjímat důsledky, riskují, nemají dostatečný vztah k povinnostem,“ říká Jan Hubert, který u policie pracuje jako psycholog přes dvacet let.
Nejvíce špatných věcí nadělají lidé s mindráky
„Když jsem nastupoval, většina kluků přicházela po vojně a měla už určité věci zažité, třeba že musí respektovat autority a že nejsou nejchytřejší. To byla výhoda. Dnes je mládež vedena, že je nejlepší a že všechno zvládne. Často mají ale zkreslené představy o svých předpokladech a schopnostech, což může být problém. Na druhou stranu jsou dnes mladí sebevědomější. Mám zkušenost, že nejvíce špatných věcí nadělají lidé s mindráky,“ říká Hubert.
Podle něj ale šla za posledních dvacet let úroveň uchazečů dolů.
„U psychotestů máme dlouhodobou úspěšnost kolem 25 procent, tedy asi jednu čtvrtinu. Chci zdůraznit, že když jimi někdo neprojde, neznamená to, že je nějak vadný. Psychika u policistů je zkrátka klíčová. Nechceme brát každého, práce u policie je náročná. V minulosti na celostátní úrovni byly u psychotestů tlaky snížit pomyslnou laťku, ale nakonec zvítězil zdravý rozum. Třeba u testů na fyzickou zdatnost se v minulosti nároky snížily,“ uvádí Hubert.
V Královéhradeckém kraji pracuje u policie 1 793 policistů, 408 zaměstnanců a v současnosti je 20 volných míst.
„Trápí nás nedostatek policistů hlavně na základních útvarech. Někde máme třeba méně než dvanáct lidí, což je na hraně, když si uvědomíte, že se musí střídat ve službách. Obsadit 24 hodin trvající službu není žádná legrace. Musí se improvizovat. Personální politiku u policie je určitě potřeba řešit, ale mělo by se začít u posílení některých základních útvarů,“ říká ředitel krajské policie David Fulka.
Podle něj by potřebovala nejvíce ze všeho posílit pořádková, dopravní či cizinecká policie.
Nástupní plat moc neosloví
Hlavním důvodem, proč zájem kvalitních uchazečů dlouhodobě klesá, jsou peníze. Průměrná hrubá mzda u hradecké krajské policie je 32 tisíc korun, ale nováček má nástup jen 15 tisíc plus zvláštní příplatek tři tisíce, po třech letech dosáhne na 22 tisíc korun. Přitom policie patří k nejnáročnějším profesím.
Od začátku roku do září se k policii v Královéhradeckém kraji hlásilo 246 lidí, z nichž při osobnostním vyšetření uspělo 36 procent.
Loni za celý rok přišlo k přijímacím zkouškám 317 uchazečů a uspělo z nich 24 procent. Předloni jich bylo 400 a uspělo 29 procent.
V posledních dvou letech mezi adepty na práci u policie v kraji převažují muži ve věku 18 až 25 let, ti tvoří 65 procent všech uchazečů.
