Dagmar Hnyková se pustila do boje s větrnými mlýny. Tvrdí, že v letech 2011 až 2014 se ve Špindlerově Mlýně kolem výstavby dnes pětipatrového domu s více než třemi bytovými jednotkami děly podivné věci.
Podle ní stavební úřad ve Špindlerově Mlýně měl od počátku nesrovnalosti s dokumentací, která byla neúplná, a při stavebních pracích docházelo k machinacím.
Kauza, kterou prověřuje policie, sahá do počátku 90. let, kdy noví majitelé pozemků na Bedřichově včetně Hnykových zadali vypracování studie a projektové dokumentace na skupinu rodinných domů.
Stavební úřad ve Špindlu vydal 2. června 1993 rozhodnutí o definitivním umístění objektů blíže horní ulici, ze které jsou dnes vchody a vjezdy do garáží. Později vznikla čtvrt Rodinné domy- Bedřichov, v níž je dům Hnykových i ten sousední.
„Nám jde hlavně o počátek kauzy, kdy došlo k hlavnímu pochybení. Jsme přesvědčení, že dokumentace, která je ve spisu údajně z roku 1993, není platná,“ říká Hnyková, která ve městě žije od 70. let. Rodinný dům na Bedřichově zkolaudovali v roce 1994, tehdy ještě kritizovaná stavba v sousedství nestála.
Parcela starosty zůstala prázdná
„Projektová dokumentace pana Zemana, bývalého špindlerovského starosty a majitele pozemku, z dubna 1993 je na 216 metrů čtverečních, přitom ji ještě v květnu 1993 po přemístění domů k horní hranici maloval pouze na 130 metrů. Už tohle může být důkaz manipulace s dokumentací,“ míní Hnyková.
Domy dostavělo i osm sousedů Hnykových, jen parcela bývalého starosty Zemana zůstávala prázdná.
„V roce 2010 parcelu prodal pražské společnosti Reality Bráník. Kupní smlouvu jsme ve spisu viděli, ale šlo o pozemek, nikoliv o rozestavěnou stavbu, jak tvrdili. Na jaře roku 2011 nám dělníci řekli, že vedle nás budou stavět velký bytový dům na staré stavební povolení z roku 1993. Klid přestal, protože jsme do toho začali šťourat,“ říká Hnyková.
Když Hnykovi viděli vizualizaci domu o ploše 250 metrů čtverečních, okamžitě podali na stavební úřad protest. Rada města nejdříve vydala nesouhlasné stanovisko k předloženému záměru změny stavby před dokončením na sousedním pozemku. Jako důvod uvedla, že stavební povolení pozbylo platnosti, investor má zažádat o nové odpovídající dokumentaci, která by měla být v souladu s regulačním plánem. O několik dní později ale došlo ke zvratu.
„Ke stavbě nikdy nedošlo“
„Dozvěděli jsme se, že stavební povolení z roku 1993 je pravomocné a vykonatelné i proto, že stavba byla zahájena. Vedle žijeme 18 let a víme, že ke stavbě nikdy nedošlo. Na stavebním úřadě tvrdili, že na začátku 90. let udělal tehdejší majitel kanalizační přípojku a terénní úpravy, což na městě považovali za začátek stavby. Z přístupu a rychlého obratu v rozhodnutí jsme už tušili, že je něco špatně,“ vzpomíná Hnyková.
Obrátili se tedy na krajský úřad, kterému předložili i místopřísežné prohlášení občanů bydlících v bezprostřední blízkosti parcely, že tam stavba nikdy neprobíhala.
„Rozjeli to ve velkém, 20. července 2011 začali bagrovat, udělali základy na ploše přes 250 metrů čtverečních. Zfalšovali dokumentaci,“ říká žena a dodává, že ač byli účastníky stavebního řízení, s nimi nikdo nejednal.
Z machinací s dokumentací obviňuje bývalého vedoucího stavebního úřadu Petra Kubce. Do začátku výstavby prý dokumentace neexistovala v takovém rozsahu. „Jediný, kdo ji tam mohl dodávat, byl pan Kubec,“ tvrdí Hnyková.
Petr Kubec, který skončil na stavebním úřadě na začátku roku 2014 a v současnosti pracuje v administrativě špindlerovského skiareálu, se odmítl vyjádřit. „Díky, nemám zájem,“ odsekl a zavěsil.
V současné době se Kubec s referentkou hradeckého krajského úřadu Janou Svobodovou u Okresního soudu v Trutnově zodpovídá ve velmi podobné kauze z přečinu maření úkonu úřední osoby z nedbalosti. Obžaloba je viní, že v letech 2013 a 2014 v Medvědíně umožnili v rozporu s územním plánem výstavbu dvou apartmánových domů (více čtěte zde).
I když původně zamýšlená stavba nevznikla, budova podle Hnykové neodpovídá regulačnímu plánu města, dům se ze 120 metrů čtverečních rozrostl na metrů 216.
„Na stavebním úřadě nám tvrdili, že s tím nemohou nic dělat, protože na 216 metrů čtverečních mají stavební povolení. To přeci musí odpovídat územnímu rozhodnutí, kde o tom ale nikde nic není. Navíc dokumentace na údajných 216 metrů chyběla a když jsem se jich ptala, kde je, neuměli na stavebním úřadu odpovědět,“ pokračuje Hnyková.
Kolaudace sousedního domu proběhla v roce 2014. „Kolaudace byla na pětipatrový rodinný dům s ubytováním, nahoře měla být půda, dole lyžárna. Okamžitě po kolaudaci však začali přestavovat, bourali příčky, přistavěli komín. V lyžárně jsou nyní dva byty a na půdě jeden, teď už rozprodané,“ říká žena.
„Pronásledovali mě, fotili si mě“
Když na nesrovnalosti kolem výstavby začala v roce 2011 poukazovat, měla po klidu.
„Do poštovní schránky nám vhodili dopis od Reality Bráník určený stavebnímu úřadu. Z dopisu jsme se dověděli, že máme náš dům bourat, protože jsme jej špatně umístili. Dopis nám zaslal diplomovaný právník pan Podolec, který zastupuje jednatele té firmy. Samozřejmě se ukázalo, že máme vše v pořádku,“ říká Dagmar Hnyková a hledí oknem na sousední dům.
„Pronásledovali mě v autě, fotili si mě. Zapsala jsem si i espézetku, ale policii jsem to tehdy neřekla, bála jsem se. Doteď nevím, kdo za tím byl. Později mi jeden policista řekl, že to s tím mohlo souviset. Psychicky jsem se zhroutila. Tři měsíce jsem se bála vycházet ven, teď už se ale nebojím. Lidé se musí dozvědět pravdu,“ prohlašuje rozhodně.
Když s podněty na prošetření machinací kolem výstavy sousedního domu neuspěla na stavebním úřadě ve Špinderově Mlýně ani na nadřízeném krajském úřadu v Hradci Králové, obrátila se v roce 2011 na úřad veřejného ochránce práv. Ten celou věc přezkoumal a v závěrečné zprávě potvrdil, že stavební úřad pochybil, protože bývalý majitel údajně nepodal důkaz, že v roce 1993 začal stavět.
Kauzu hnala výš
Podle ženy stavební úřad na podnět ochránce zrušil předmětné osvědčení, kraj to sice potvrdil, ale opět napsal, že předmětné stavební povolení z roku 1993 je platné.
„Bylo to právě proto, aby se dům dostavěl,“ říká Hnyková, která před třemi lety podala trestní oznámení na Kubce pro zneužití pravomocí veřejného činitele.
„Udělali základy, stavba na chvíli ustala, ale pak se to rozjelo nanovo. Proto jsme podali trestní oznámení. Po neustálém přibývání údajně původní dokumentace, po nesrovnalostech při orazítkování jsme doufali, že někdo celou záležitost přešetří. Opět přišlo překvapení. Policie, která nás za celou dobu nekontaktovala, se na nic nezeptala, pouze po delší době poslala vyjádření, že je vše v pořádku. Tedy výsledek je, že když někdo něco čestně prohlásí, tak i kdyby lhal, je to jedno. Když někdo odveze na svém pozemku hlínu, ač už neví kdy, je to započatá stavba,“ rozčiluje se Hnyková.
Policie v roce 2014 odepsala, že trestní oznámení je neopodstatněné, že Petr Kubec postupoval v souladu se zákonem. Stěžovatelka se s tím však nesmířila a hnala kauzu výš. Napsala na policejní prezídium, které to předalo krajskému policejnímu ředitelství v Hradci Králové. Krajské policejní ředitelství potvrdilo, že kauzu má na stole, ale dosud nerozhodlo, jestli vyšetřování rozjede.
„Policie se případem zabývá. Je to ve fázi prověřování,“ potvrdila Ivana Ježková z hradeckého krajského policejního ředitelství. Podle ní je ale zatím předčasné hovořit o konkrétním trestném činu. Policie shromažďuje informace, aby se mohla rozhodnout, jak s trestním oznámením na neznámého pachatele naloží.
„Je to chronická stěžovatelka“
Milan Podolec, který společnost Reality Bráník zastupuje, všechna obvinění důrazně odmítá.
„Paní Hnyková je chronická stěžovatelka proti stavbě na sousedním pozemku, sama nemá v té své pořádek. Také ona měla mít dům podle územního rozhodnutí do 150 metrů čtverečních, a má ho větší. Z její strany je to vymyšlená věc a nic z toho, co povídá, se nezakládá na pravdě. K žádným machinacím nedocházelo. Stavba byla dokončena tak, jak byla povolena, jak s tím souhlasilo město a dotčené orgány. Není tam nic navíc, jinak než bylo povoleno,“ tvrdí Podolec a odmítá, že by výhrady proti jejímu domu v roce 2011 byly vedené účelově.
„Stavební úřad jsme upozornili, že má stavbu provedenou jinak, než byla povolena. Posunula ji blíže k pozemku Realit Bráník a ta pak stavbu musela od hranice pozemku odsunout. Na stavební úřad šel klasický podnět, který ona podala nesčíslněkrát,“ tvrdí Podolec, který v horském městě patří ke známým postavám.
Od roku 2002 více než čtyři roky externě spolupracoval s radnicí a podílel se na vyhlášení stavební uzávěry, která měla za cíl omezit výstavbu bytových domů. Avšak v roce 2007 začal zastupovat investory.
Hnyková obvinění odmítá: „Máme svědomí čisté, načerno nic postavené nemáme. Úřady prováděly dodatečné šetření a mám od nich černé na bílém, že máme vše v pořádku. Naopak my dokážeme, že se tady na stavebním úřadě podvádělo, že to není první věc.“
