Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Ve volbách uspěli političtí veteráni. Kraji pomohou, míní politolog

  9:20aktualizováno  9:20
V novém zastupitelstvu Královéhradeckého kraje není nouze o politické veterány. Zatímco ve vysokých funkcích jsou „političtí dinosauři“ pronásledovaným druhem, zrovna na úrovni krajů jsou podle odborníků vítaní.

Zleva Vladimír Derner (Koalice), Martin Červíček (ODS), Jiří Štěpán (ČSSD), Martina Berdychová (Východočeši a STAN) a Aleš Cabicar (TOP09) podepisují koaliční smlouvu v sídle Královéhradeckého kraje (24.10.2016). | foto: Martin Veselý, MAFRA

Když se Martin Hanousek před 33 lety narodil, Otakar Ruml už tou dobou uvědoměle pracoval na okresním výboru KSČ a Miroslav Antl oblékal prokurátorský talár. Teď se všichni tři sejdou v krajském zastupitelstvu (o nové koalici pěti stran čtěte zde).

Přestože Ruml s Antlem měli k politice vždy blízko, ani je nelze považovat za takzvané politické dinosaury. Vždyť první z nich nakoukl do komunální úrovně až v roce 1998 coby zastupitel Nové Paky a ten druhý tou dobou odmítl post ministra spravedlnosti ve vládě Josefa Tošovského. Do veřejné správy vstoupil až v roce 2008 jako senátor za Rychnov nad Kněžnou.

Politicky služebně nejstarší současní zastupitelé kraje se začali angažovat hned po listopadové revoluci v roce 1989 a někteří z nich z řízení města, kraje či dokonce Evropy od té doby nevystoupili, jako například Oldřich Vlasák nebo Vladimír Derner.

Fotogalerie

I když politik bývá i podle některých expertů „zralý na odstřel“ už po dvou funkčních obdobích, neznamená to, že v novém zastupitelstvu navzdory své kariéře sedí člověk odtržený od reality.

„Nejdůležitější je, jaká pozice tomu člověku v politice patří. Myslím, že politik se odstřihává od reálného světa, až když přijde na opravdu vrcholnou výkonnou funkci, například typu hejtmana. Má totiž tak vysokou pracovní zátěž, že se musí v řadě věcí naplno spolehnout na svůj tým a nemá ani tolik prostoru na svůj vlastní občanský život, čímž se celé společnosti oddaluje. Politik ve vrcholné funkci by po určité době měl být opravdu vystřídán. Řada právních úprav počítá se dvěma funkčními obdobími, což je tak akorát i podle mě,“ říká politolog Jan Outlý z Metropolitní univerzity Praha.

Možná ani sám Oldřich Vlasák by nespočítal, v kolika působil statutárních orgánech významných firem, nevýdělečných společnostech, fondech, agenturách či svazech. Šest let byl hradeckým primátorem, deset let byl vidět v Evropském parlamentu, v městském zastupitelstvu je bez přestávky již v sedmém období a díky preferenčním hlasům v posledních krajských volbách skočil z 9. místa kandidátky ODS až na třetí místo.

Je na nás zkušenějších, abychom se stáhli, říká Vlasák

„Už vím, kam chodit a jak chodit, když chci něco zařídit, protože jsem v tom zběhlý,“ komentuje Vlasák svou přednost, se kterou však neuspěl před dvěma lety v senátních volbách. Sám si uvědomuje, že jeho role se mění.

„Je na nás zkušenějších, abychom se stáhli do pozadí a spíš se snažili ovlivňovat výchovu mladých politiků. Jestliže o to bude zájem, jsem tady. Určitě totiž není dobře, když politik za každou cenu lpí na svém postu a nemíní odejít,“ zdůrazňuje kromě jiných funkcí i předseda dozorčí rady CEVRO Institutu, tedy soukromé vysoké školy se zaměřením na právo a politologii.

„Kontinuita, zkušenost a paměť mohou být pro kariéru krajského zastupitele přínosem. Tu práci nevykonává každodenně, a když si navíc drží své zaměstnání, platí, že je spíš přínosem,“ míní o veteránech v rolích krajských zastupitelů Outlý.

Srovnatelně bohaté politické zkušenosti jako Vlasák má rovněž Vladimír Derner (KDU-ČSL), nový náměstek hejtmana a radní pro sociální oblast. Stejně jako bývalý hradecký primátor se angažuje již od roku 1990, kdy se na deset let stal starostou Třebechovic pod Orebem.

Na rozdíl od svého vrstevníka však zůstal na regionální úrovni. Příležitostný pozounista je bez přestávky krajským zastupitelem už 16 let, ale nikdy zcela neopustil své zaměstnání, tedy stavařinu.

„Politika je pro mě spíš doplněním a zpestřením. Opotřebovanost a únava mě nezasahují, protože politika není mým zaměstnáním,“ vylučuje Derner svou odtrženost od běžných starostí.

Učebnicovým příkladem dokonale odtrženého politika je podle Outlého například někdejší premiér Stanislav Gross. „Bez velkých životních zkušeností nastoupil do vrcholné výkonné pozice a myslím, že to neustál,“ komentuje politolog.

Jen s malou přestávkou je 26 let v komunální i krajské politice také Karel Klíma. Kromě čtyřleté pauzy byl starostou Hostinného 20 let, ale když před dvěma roky jeho KDU-ČSL v komunálních volbách prohrála se Sdružením pro lepší Hostinné a živil se jako investiční technik v Pilníkově, na jeho comeback by vsadil málokdo. Vrátit se však dokázal hned v krajských volbách a velkou roli sehrály preferenční hlasy, velkou měrou z Hostinného.

Starostové, exministr i bývalý příslušník pohotovostního pluku

Na popularitu zvlášť v Podkrkonoší se mohou spoléhat další dlouholetí starostové, kteří se o svou účast v krajském zastupitelstvu nemuseli obávat. Ivan Adamec (ODS, Trutnov) i Jan Sobotka (STAN a Východočeši, Vrchlabí) starostují už 18 let a svou moc nejenže neztrácejí, ale naopak posilují.

Nejstarší hradecký zastupitel Leoš Heger (68 let, TOP 09) je oproti nim politickým zelenáčem. Sice již v roce 2000 odmítl nabídku stát se ministrem zdravotnictví, avšak do komunální úrovně nahlédl coby hradecký zastupitel až v roce 2002 a mezi poslance teprve před šesti lety.

Kromě Klímy jsou i jiné případy politických comebacků. Například Zdeněk Ondráček prokázal oddanost režimu, když v lednu 1989 jako 20letý příslušník Pohotovostního pluku SNB zasahoval proti demonstrantům takzvaného Palachova týdne, pak si dal dalších 21 let pauzu a v roce 2010 „rukuje“ do trutnovského zastupitelstva jako nestraník, ale přesto nepřekvapí, že v dresu KSČM.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.