Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Pomník tisícům padlých koní dostal hliněnou podobu, na bronz se vybírá

  21:04aktualizováno  21:04
Jaroměřský sochař Petr Novák dokončuje hliněnou podobu pomníku, který uctí na dva tisíce koní padlých v červenci 1866 u Střezetic na Královéhradecku. Sousoší tvoří zraněný kůň a voják, autor na něm pracuje už tři roky.

Jaroměřský sochař Petr Novák s hliněným modelem pomníku padlým koním. Konečná verze by měla být z bronzu. | foto: Martin Veselý, MF DNES

"Tento pomník chceme věnovat koním nejen z této bitvy, ale ze všech takových světových událostí. Jako námět jsem zvolil raněného koně, jehož se voják pokouší postavit na nohy, aby ho odvedl z bojiště. Je to trochu nerozhodné proto, aby v tom byla ještě nějaká jiskřička naděje," uvedl sochař Novák.

Srážka jízd u Střezetic je považována po Lipsku za druhou největší jezdeckou bitvu v 19. století. Rakouské jezdectvo v ní zastavilo pruskou přesilu, avšak za cenu velkých ztrát.

Fotogalerie

O nový pomník usiluje Komitét pro udržování památek z války roku 1866, pozemek pro sochu zakoupil už před sto lety. Socha by měla být z bronzu v nadživotní velikosti, spolek však na její dokončení stále shání peníze.

Na Hradecku i v sousedních okresech je dnes mnoho pomníků, připomínajících tisíce mrtvých v pruskorakouském konfliktu.

Komitét se v květnu 1913 rozhodl "krví nasáklou půdu u Střezetic ke vzpomínce na slavnou jezdeckou bitvu ozdobit velkým pomníkem", neboť tuto srážku zatím žádná památka nepřipomínala.

Předběžné skici pomníku na jaře 1913 vypracoval osvědčený architekt a ředitel kamenosochařské školy v Hořicích Václav Weinzettl, jehož četné pomníky dodnes mnohá bojiště z roku 1866 zdobí. Všechny plány ale pohřbila 1. světová válka.

Bitva u Střezetic

Střet jezdeckých oddílů u Střezetic, při němž uhynulo nebo bylo ukořistěno přes dva tisíce koní, se odehrál až v závěrečné fázi rozhodující bitvy u Hradce Králové 3. července 1866. 
Toho dne v odpoledních hodinách Prusové dobyli centrum rakouských pozic a nastal hromadný ústup celé rakouské severní armády. Vrchní velitel Rakušanů tehdy záložnímu jezdectvu nařídil, aby vyrazilo proti nepříteli a zabránilo tím Prusům pronásledovat ustupující a unavené rakouské vojsko.
V prostoru mezi Střezeticemi a Dlouhými Dvory se po čtvrté hodině odpoledne rakouská jízda utkala s pronásledovateli. Půlhodinová řež, jíž se zúčastnilo na 11 000 jezdců obou armád, se stala druhým největším střetnutím vojenského jezdectva v 19. století. Rakouští jezdci se vyznamenali a pruské pronásledování zastavili, byť za cenu poměrně velkých ztrát. Ty Rakušanům způsobila především palba nepřátelské pěchoty. Před hlavně účinnějších pruských zbraní vlákali rakouskou jízdu právě pruští jezdci.
Padlých, nezvěstných, raněných a zajatých důstojníků pak Rakušané napočítali 71, mužů 1 102 a koní 1 692. Prusové postrádali 31 důstojníků, 409 mužů a 402 koní.

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.