Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Vodu na Stěnavě už hlídají čidla, Broumováci vzpomínají na dunění klád

  18:20aktualizováno  18:20
Když přišla velká voda do Broumova v roce 1979, ještě chodili do školy, zato povodeň na Stěnavě v červenci 1997 Sokolovi mají v paměti do dneška. Voda vystoupila z břehů v šest večer a do půlnoci stoupala. Z té noci před 20 lety Sokolovým utkvělo v paměti dunění a nárazy klád.

Rozvodněná Stěnava u Broumova v červenci 1997. | foto: Archiv OÚ Otovice

Když voda dostoupila k zvýšenému domovnímu prahu městského činžáku, jako přes splav se s hukotem valila do sklepů. Nakonec se zastavila jeden schod pod prvním bytem.

„Lidé dlouho váhali s přípravami. Já jsem ale měla třikrát po sobě živý sen, že se voda vylije. Proto jsme nakoupili potraviny na několik dnů, odstěhovali kola z kůlen a odvezli auto. Romskou rodinu z prvního patra jsme vzali k nám do druhého patra, protože oni už měli vodu půl metru pod okny. Seděli jsme a modlili se k Bohu za ochranu,“ vzpomíná Iveta Sokolová se svým mužem Jindřichem.

Fotogalerie

Tehdy ještě bydleli v Olivětíně u Broumova a řeka jim tekla za domem. Když se v podvečer vylila, proud se valil i po souběžné silnici a manželé se báli, jestli je v pořádku stará sousedka z protějšího domu. Muž se synem se tam vydali, když už bylo vody skoro po pás. Netušili, že by je ničivý proud mohl smést.

Jak voda druhý den opadla, ukázala se srolovaná silnice, vyplavené domy, nánosy bláta, zahrádky zavalené bahnem. Už v roce 1979 voda vymlela u jejich domu velkou jámu, která byla poté zalita betonem. Vedle Stěnava vymlela další jámu i před dvaceti lety, ale po opadnutí vody vypadala jen jako kaluž. Sedmileté dítě v gumovkách ji chtělo vyzkoušet a zapadlo do ní, naštěstí vylezlo.

Ač je Stěnava říčka nevelká, Broumovsko trápí opakovaně. Pramení v Polsku za hřebenem Javořích hor (polsky Góry Suche) v Górach Walbrzyskich a zase se do Polska vrací. Dvacet kilometrů, asi polovinu své délky, protéká Broumovským výběžkem. V průběhu 20. století tudy prošlo pět velkých povodní. V paměti jsou hlavně ty z června 1979 a z července 1997.

Dva mosty a dvě lávky vzaly zasvé

Povodeň způsobily silné deště. V první vlně mezi 6. až 9. červencem 1997 byl kriticky zasažen celý tok Stěnavy na českém území. Největší škody utrpěly Meziměstí, Broumov a Otovice. Bylo nutné evakuovat několik domů v Broumově, Otovicích a Hynčicích a dětský tábor ve Starostíně. Poškozeny byly továrny a silnice i železniční trať. V druhé povodňové vlně po deseti dnech vzaly zasvé dva mosty v Broumově a dvě lávky, v Meziměstí a Otovicích.

Vodohospodáři míní, že přirozená povodeň na Broumovsku mívá velmi rychlý nástup do desítek minut až několika málo hodin. Voda dokáže napáchat velké škody, ale rychle odteče. Je však obtížné takové povodně předpovědět. Když přijdou větší regionální nebo místní deště, na menších tocích nemají dopad, ale na těch větších ano. Proto povodňový plán Broumova stanoví pro celý region, že je třeba dbát, aby se neucpaly mosty a aby se vhodně manipulovalo s jezy.

Po dvou povodních správci toků odstranili z koryt nánosy a pomocí velkých kamenů zpevňovali břehy. Podle radnic by však bagrování zřejmě bylo potřeba znovu. V Broumově kolem Stěnavy vyrostly betonové zábrany.

Za peníze člun, vesty, čerpadlo i hadice

Dobrovolný svazek obcí Broumovsko díky evropské dotaci nechal osadit v roce 2010 hladinová čidla na Metuji a především na Stěnavě a jejích sedmi přítocích. Nyní Meziměstí, Otovice, Radków a Mieroszów společně žádají o 197 tisíc eur na projekt Společnými silami proti živelným pohromám.

Pokud peníze získají, Meziměstští je vydají za techniku pro záchranné akce při povodních, tedy za člun s vybavením, plovací vesty, nářadí pro vyprošťování osob a majetku, plovoucí a kalové čerpadlo, vysavač na vodu, hadice, suché obleky do vody, terénní čtyřkolku s přívěsem pro přepravu v nepřístupných terénech a nafukovací stan s vybavením jako zázemí pro zasahující osoby.

Podobnou výbavu chtějí i v Otovicích a Radkówě, předpokládají se společná cvičení i půjčování věcí těm, kdo to budou potřebovat. Vedle toho si Meziměstí požádalo i o dotaci 400 tisíc korun na digitalizaci povodňového plánu a na dvě srážkoměrné stanice do vesnic a také tři měřicí lišty k tokům.

Samospráva v polském Mieroszówě, jenž leží na toku nad Meziměstím, by ze společné dotace chtěla osadit nové čidlo u obce Kowalova. „My v Meziměstí bychom pak věděli, že se v Polsku něco děje, s předstihem 20 minut nebo půl hodiny. Abychom mohli podat informace obcím po toku Stěnavy, necháváme umístit srážkoměrné stanice ve Vižňově a Ruprechticích,“ vysvětluje starostka Meziměstí Eva Mücková.

Vodu schytají v Otovicích

Otovice mohou spoléhat pouze na čidla na řece a potocích. Podle starosty Petra Nováka se už daří odhadnout, zda se lidé musí stěhovat do patra. „Všechen déšť, který spadne na Broumovsku, proteče přes Otovice. Nějaké poldry by musely vzniknout jedině na toku nad námi, přímo tady se už proti vodě nedá mnoho dělat. Tady se nedají ani budovat stěny z pytlů s pískem, protože domy stojí daleko od řeky, jsou tu propustky i vysoké mosty přes potoky. Když uděláme stěnu z pytlů, voda přijde jinou stranou,“ míní otovický starosta.

Povodeň ze 7. července 1997 musela řešit jako starostka jeho maminka Miluše Nováková. Stěnava zaplavila 20 domů a způsobila škody 1,2 milionu korun. Voda poškodila most u služebny pohraniční policie, strhla lávku, poničila silnici, elektrické vedení, vodovodní řad i telefonní rozvody.

Druhá povodňová vlna po deštích 18. července už nebyla tak silná, ale dvakrát vyplavení lidé už byli zoufalí. Tři obyvatelé využili ubytování pro evakuované, další šli k příbuzným. Obec byla podruhé bez proudu, řeka totiž vymlela nově zasazený sloup.

Při první vlně povodně 8. července 1997 brzy ráno vystoupala Stěnava před hranicí až na 324 centimetrů, protékalo jí 120 kubíků za vteřinu, což odpovídalo dvacetileté až padesátileté vodě. Třetí stupeň povodňové aktivity, tedy ohrožení, platil ve vsi po dva dny. Ráno 20. července už se voda dostala „jen“ k 280 centimetrům. Tehdy povolali bagr zemědělského družstva v Šonově, aby prorazil hráz u Stěnavy nedaleko od celnice a voda se mohla rozlít do luk.

Obec dostala hned po povodni finanční dary z Rychnovska, od zemědělského družstva z Jaroměře nebo odborářů broumovského pivovaru. Náchodská radnice poslala zásilku minerálky Idy i čerpadlo a polická kapela Kamarádi osady 5 vybrala při benefici 15 tisíc korun.

Polsko zalila tisíciletá voda

Povodně z července 1997 ještě mnohem citelněji dolehly na sousedící polské regiony, kam došla dokonce tisíciletá voda. Například Kladská Nisa v noci ze 7. na 8. července 1997 zatopila čtvrtinu města Kladska a byla vůbec nejhorší pohromou ze všech historicky doložených povodní. Hladina vody tam vystoupila ještě o 20 centimetrů výš než roku 1783. Záznamy o povodni je možné vidět v jedné z lodí františkánského kostela.

Bohužel úřady nebyly na tak ohromnou povodeň připraveny a scházelo varování pro obyvatele. Povodňová vlna Odry, Olawy a Kladské Nisy došla 12. července také do polské Vratislavi, kde sice lidé měli pár dní na přípravy, ale voda zasáhla čtyřicet procent města. Na obranu před živlem tam použili kolem půl milionu pytlů s pískem z okolních pískoven, ale i s materiálem připraveným na opravy silnic. Do pytlů se nakonec dávala i hlína z trávníků. Povodeň v Polsku si vybrala 56 obětí a způsobila škody ve výši 12 miliard zlotých.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Řemeslníci na zámku v Novém Městě nad Metují opravují terasy.
U zámku v Novém Městě zpevňují terasy, aby nepadaly

Na zámku rodiny Bartoňů-Dobenínů v Novém Městě nad Metují od června pracují zedníci na obnově kaskádových teras v zahradě. Ve druhé etapě opravují nejvýše...  celý článek

V červenci začala stavební firma s opravami silnic k přechodu na česko-polské...
Lidé píší petici proti otevření přechodu pro auta, silnice už se staví

Části usedlíků a chalupářů v Machovské Lhotě na Broumovsku se příčí chystané otevření silnice na česko-polské hranici pro auta. Přestože silničáři již mají...  celý článek

Každý, kdo branou projde či projede na kole, přispěje pěti korunami na nákup...
Nezastavitelní míří do Adršpašsko-teplických skal, pomoci může každý

Nepřízeň osudu, ale zároveň obrovská vůle a touha pokračovat v aktivním životě, sportovat, být i nadále přínosem svému okolí. To spojuje lidi zapojené do...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.