Na snímku je Černohorský potok v Těsném dole, prohnala se tudy povodeň. | foto: ČTK

Povodeň v Krkonoších byla zvláštní. Umocnily ji sesuvy, říká geolog

  • 0
Bývalý geolog Vlastimil Pilous pomáhá Správě Krkonošského národního parku s odhady škod po povodních. Poslední velkou vodu způsobil podle něj úzký pruh srážek. Kvůli sesuvům zemních lavin nesla voda obrovské množství kamene.

Na pomoc s odhady škod správa pozvala i svého bývalého geologa a geomorfologa Vlastimila Pilouse. Je sice už několik let v penzi, ale cennými radami parku stále pomáhá.

"Povodně a škody po nich bývaly mojí specializací," říká emeritní geolog správy a vysvětluje, čím byla zvláštní povodeň, která v Krkonoších udeřila před dvěma týdny.

Jsou podobné povodně v Krkonoších běžné?
Taková kumulace velikých povodní byla na konci předminulého století. Pak bylo relativně klidnější období a teď se nám to do Krkonoš znovu začíná vracet. Povodně jsou zvlášť v horách nápadné. Nížiny jsou prostě jen zatopené, ale zůstanou relativně stejné. Každá horská povodeň ale má své zvláštní rysy. A tato byla velmi specifická.

Čím?
Specifikem této povodně byl uzoučký pruh srážek, zhruba jeden až tři kilometry, který se táhl od Olešnice do Lysečin. A právě proto, že byl takhle úzký, je zajímavé, že žádné škody nenapáchaly Labe a Úpa, což se liší od ostatních povodní. Zasáhlo to výběrově jen povodí několika potoků.

Druhým zvláštním rysem je, že v povodí obou potoků byly sesuvy. V Černohorském potoce vznikla zemní lavina, které odborně říkáme mura. Tím se do vodního toku dostane obrovské množství kamenitého materiálu, který by tam jinak nebyl. Při běžných povodních voda nese zhruba 5 až 10 procent kamenů, teď vodní tok obsahoval 30 až 40 procent kamenitého materiálu. Tou masou pak tok získává nesrovnatelně větší údernou sílu. Nános se pak usadí v údolí.

Laik by si myslel, že ty tuny materiálu pak budou nahoře chybět.
Také že chybí. Nahoře je obnažená skála a dno údolí, kde na úpatí bylo běžně kamení, je doslova vymetené. V národním parku to ale bereme jako přirozený vývoj vodního toku. Zprůchodní se tam jen cesty a odstraní stržené stromy, jinak se tam žádné úpravy dělat nebudou.

Jaký průtok vlastně rozvodněné potoky měly?
Měření průtoku je jen na větších tocích. Podle následků bych ale odhadl, že přesáhly stoleté vody. U Honzova potoka bych si troufl říct, že to byla i voda dvěstěletá. Kumulovalo se tam nesrovnatelně víc vody, než je běžné v tomto povodí. V údolích, kde déšť přišel příčně, nestihlo spadnout tolik vody, aby to způsobilo velkou katastrofu. Kde ale pruh šel podélně, tam měli smůlu.