Povodně v Kounově u Dobrušky v roce 1998. | foto: archiv obce Kounov

Povodně na Dědině se mohou vrátit. Říčka se zanáší, zlobí se místní

  • 3
Zarůstající břehy, spadané dřevo a nánosy kamení znepokojují obyvatele horního toku říčky Dědiny na Rychnovsku. Obávají se, že špatná péče může způsobit další velkou povodeň. Rizika může zmenšit poldr, který by mohl být do roku 2019.

Možná už do pěti let nebude obyvatelům od Dobrušky po Třebechovice úzko z každého lijáku. Riziko povodní by tady sice měl minimalizovat takzvaný suchý poldr, jenže lidé z Rychnovska se pozastavují nad tím, že běžná protipovodňová prevence usnula.

Žádají nápravu od vodohospodářů, ale ti zase odkazují na překážky od státní ochrany přírody. Vesnice na horním toku Dědiny se tak alespoň snaží zabezpečit varovnými systémy, které místní upozorní na nebezpečí.

"Zažil jsem povodeň na horním toku. Problém s mostem v Cháborech i na Žákovci byly proto, že voda přesunula hodně materiálu. I teď se nechává materiál splavovat," zlobil se při debatě s vedením Povodí Labe jeden z obyvatel osady Žákovec u Dobrého.

"Poldrem se budou odstraňovat následky dřívější povodně, ale co se dělá pro prevenci? V korytě jsou napadané stromy a až to spláchne dvacetiletá voda, je mi líto vlastníků pozemků v poldru, kterým se to tam rozlije," dodal.

Pracovníci povodí namítají, že nejméně jednou ročně celé koryto procházejí a odstraňují napadané stromy či kořeny.

"Dělali jsme prohrábky nánosů, ale méně, než jsme chtěli. Částečně nám v tom zabránili ochranáři. Situace s povodní by se mohla opakovat, ale skončila by nad Mělčany," uvedl správce vodních toků Povodí Labe v Hradci Králové Jiří Jindra.

Vranka a mihule dělají problémy

Situaci na Dědině komplikují chránění živočichové. V dubnu krajský úřad vyhlásil přírodní památku od Podbřezí po Mělčany.

"Je to evropsky významná lokalita a nově přírodní památka pro vranku obecnou a mihuli potoční. Oba druhy jsou vázané na toky, a proto by zásahy do koryta měly být minimalizované," řekl vedoucí Správy Chráněné krajinné oblasti Orlické hory David Rešl.

Povodí může kácet jen stromy v pruhu osmi metrů od koryta, pokud stromy tvoří překážku, ale jinak na soukromé pozemky nesmí.

Povodně na Dědině za posledních 20 let

  • červenec 1998 - v noci z 22. na 23. července spadly v Orlických horách srážky s extrémní vydatností, Deštným na Bělé a v Kounově na Dědině se prohnala více než stoletá voda, škody v okrese byly 1,9 miliardy korun
  • březen 2000 - deště, teplo a tání způsobily extrémní povodně na Jizeře, horním Labi a Divoké Orlici s celkovými škodami přes 3 miliardy korun, na Rychnovsku bylo zatopeno 500 domů
  • březen 2006 - povodeň zasáhla hlavně Labe, Dědina v Cháborech dosáhla stavu pětileté až desetileté vody
  • červenec 2011 - silné deště spadly v Jizerských a Orlických horách a podhůří, Dědina kulminovala na hodnotách desetileté až dvacetileté vody
    Zdroj: závěrečné povodňové zprávy Povodí Labe od roku 1995

Velký díl viny tak padá na vlastníky, kteří se nestarají, ale i na stát. Ten po povodni úplně rezignoval na to, že je potřeba znovu zúrodnit louky a pole zavalené bahnitými nánosy. Proto třeba pod cháborským mostem vyrostl les z náletových osik a olší, který by mohl při budoucí povodni také vadit.

"My jsme na těchto polích nemohli hospodařit. Okresní úřad dal záruky, že je překryje zeminou z automobilky v Kvasinách, která se stavěla, ale dovezli tam jen asi třicet fůr. Není možné vše svalovat na vlastníky," zlobil se ředitel zemědělského družstva v Dobrušce Miloš Pazderka.

Poldr komplikuje výkup pozemků

Do budoucna to aspoň vypadá nadějně pro obyvatele dolního toku Dědiny, pokud Povodí Labe postaví poldr v Mělčanech. Ten pojme 3,159 milionu krychlových metrů vody a ochrání Dobrušku i obce na Dědině až po soutok s Orlicí.

Zatopená plocha poldru může dosáhnout až 55 hektarů a Povodí Labe už začíná jednat s vlastníky pozemků. Kdyby vše šlo podle plánů, poldr odhadem za 530 milionů korun dokončí do roku 2019. Někteří vlastníci se však už ozvali, že pozemky neprodají.

Vesnice budou mít varovný systém

Obce v horách se teď hlavně snaží dobudovat vlastní výstražné systémy se sirénami napojené na srážkoměrné stanice, které by v případě náhlých povodní varovaly obyvatele.

V Kounově do letošního podzimu chtějí dokončit místní informační systém asi za 1,5 milionu korun. "Rozhodně nejsme zabezpečeni před povodní, ale určitě to bude lepší než dřív. Tehdy přišla povodeň strašně rychle," řekl starosta Kounova Jaroslav Bašek.

V Opočně odzkoušeli nový varovný a informační systém už v lednu. V Podbřezí by měli dostat rozhodnutí o dotaci na varovný systém odhadem za 1,5 milionu během několika týdnů. Umožní varovat obyvatele s dvouhodinovým předstihem.

Tamní starosta však tvrdí, že veškerá opatření stejně nemusí stačit proti síle řeky. "Co jsme kdy potřebovali kácet, Povodí Labe udělalo, ale řeka si stejně vytváří svůj tok, a když přijde blesková povodeň, nedá se tomu zabránit. Koryto má šířku sedm nebo osm metrů, takže je potřeba nebránit rozlití, pak nejsou škody tak velké. Lidé by si to měli uvědomit a sami by se měli snažit zabezpečit," řekl starosta Podbřezí Antonín Novotný.

Jeho obec připravila ochranu opravené školy proti stoleté vodě a chce ještě upravit pozemek pod mostem, aby se voda nerozlévala na hřiště.