Meteorologové přehlcují varovný systém příliš mnoha výstrahami, ukázala loňská červnová povodeň. Mátlo to lidi, kteří mají na starosti povodňovou ochranu. Český hydrometeorologický ústav rušil výstrahy během jediného dne i několikrát a znovu je měnil.
To je jedna ze zásadních výtek vodohospodářů po loňské povodni v jejich předběžné závěrečné zprávě. Stojí prý za úvahu to změnit.
"Kvůli předběžné opatrnosti je systém výstražných zpráv dost přehlcený, z většiny výstrah nic není, ale z hlediska bezpečnosti se výstrahy rozesílají vícenásobně. Finální národní zprávu o této povodni budeme mít v rukou do pololetí a myslím, že se tam objeví návrh, jak by se dal systém informování zpřehlednit," řekl technický ředitel Povodí Labe Pavel Řehák, který je podepsaný pod předběžnou zprávou.
Zprávám už lidi nevěnují pozornost
Starosta jedné z nejhůř postižených obcí Svobody nad Úpou potvrzuje, že varovný systém může lidi zahlcovat až tak, že mu nevěnují pozornost.
"Asi půl roku před povodní si stěžovali někteří obyvatelé, že dostávají varovné textové zprávy. Přiznám se, přestali jsme si toho trošku všímat, bylo toho moc, někdy ani informace neseděly a třeba bouřky k nám ani nepřišly. Příchod povodně brzy ráno 2. června byl tak rychlý, že zpětně ani nevím, zda jsem nějaké varování dostal," popsal starosta Jiří Špetla. Teď se naopak místní bojí i menších bouřek.
Meteorologové varovali loni před velkou vodou sice už pět dní předem, ale zejména v severních Čechách. V Hradeckém kraji předpovídali nejnižší stupeň nebezpečí.
Povodně červen 2013První vlnu od 1. do 14. června vyvolaly intenzivní deště s bouřkami, postihly hlavně Krkonoše v povodí Labe a Úpy, ale také Cidlinu a další toky * nejvyšší denní srážkový úhrn naměřili na Černé hoře v Krkonoších 131 litrů na metr čtverečný, jinde napršelo za dva dny 40 litrů na metr čtverečný * stoletá voda byla na Čisté, horním Labi, Bystřici, Mrlině a Výrovce * při první vlně na horním Labi pomohla nádrž Labská a odpuštěná nádrž Les Království, kam přitékalo přes 300 kubíků vody za sekundu, na Úpě pomohla nádrž Rozkoš * druhou vlnu od 22. do 28. června způsobily intenzivní deště v Krkonoších, Jizerských horách a Českomoravské vrchovině * v kraji záplavy postihly 125 obcí, poničily majetek za 870 milionů, zemřeli 3 lidé |
Neodhadli ani množství srážek na horách. Předpovídali tam ojediněle za den 70 litrů srážek na metr čtvereční, avšak na Černé hoře napršelo extrémních 131 litrů.
Kvůli tomu napřed ve dvě ráno spláchla voda Nový Svět ve Svobodě a v půl šesté nastala povodeň i na Černohorském potoce, který s sebou strhl zemní laviny s množstvím kamení z úbočí Černé hory.
Autoři předpovědí tvrdí, že bleskové povodně nedokáže předpovědět nikdo. Nejde totiž určit, kde spadnou při bouřkách přívalové lijáky. Systém výstrah však slibují změnit.
Jedna zpráva ze tří stran
Systém integrované varovné služby je společnou službou vojenských a civilních meteorologů, který začal vznikat po povodni v roce 1997.
"Nemyslím, že bychom vydávali příliš výstrah. Je přesně dáno, kdy musíme výstrahu vydat. Po povodni 2002 se systém změnil v tom, že musí být platná pouze jedna výstraha. To s sebou nese problém, že když se změní situace na východní Moravě, musí se znovu vydat výstraha pro všechny, aby věděli, že u nich nebezpečí nepominulo. Při první aktualizaci systému v nejbližší době chceme vyjít vstříc uživatelům, aby výstrahy byly přehlednější. Ke každému kraji by se jednoznačně napsalo, že pro něj platí určité informace," podotkl náměstek ředitele Českého hydrometeorologického ústavu hydrolog Jan Daňhelka.
Systém je tak provázán mezi hasiči, kraji a povodími, takže se podle hydrologa stává, že starostové dostanou stejnou zprávu hned ze tří stran. Ukazuje se, že se opakují zanedbání jako při předešlých povodních.
Proto vodohospodáři doporučili povodňové prohlídky toků, aby se nehromadily překážky. S meteorology budou jednat, zda na velkých tocích osadí ještě další automatické hlásiče. Požadují i kontroly povodňových plánů.
Pro případ bleskové povodně, jaká zasáhla Krkonoše, si však lidé nejspíš budou muset pomoci úplně sami. Varovná čidla umístěná na malých tocích nejsou řešení, i když si je řada vesnic pořizuje s pomocí dotace.
"Bleskovou povodeň nebude nikdy možné podchytit srážkoměrnou sítí, stát ani obce by to nedokázaly zabezpečit. Když v horách spadne za hodinu 30 litrů na metr čtverečný, je to obrovský problém," řekl technický ředitel povodí Řehák. Podle něj je jediná cesta, že obce si zpracují povodňový plán a pověří třeba své hasiče, aby neustále sledovali stoupání hladin. Jednoduchá opatření zmohou víc než sebelepší hlásiče.
