Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Archeologové mají unikátní pravěký objev, našli „hradecký Stonehenge“

  15:00aktualizováno  15:00
Hradečtí archeologové si připsali další unikátní objev. V Plotištích nedaleko Hradce Králové narazili na pravěký rondel, který před sedmi tisíci lety sloužil jako společenské a duchovní centrum.

Nalezený rondel by se dal pro představu popsat jako určité multifunkční centrum, kde se lidé z okolních osad, kterých zde bylo několik, shromažďovali. | foto: Martin Veselý, MAFRA

Nejen pod budoucí dálnicí D11 u Hradce Králové leží vzácné archeologické památky, které teď vědci postupně odkrývají (více o průzkumu čtěte zde). Na minimálně stejně unikátním výzkumu teď pracují i archeologové z hradecké univerzity.

V hradecké okrajové části Plotiště totiž v hloubce dvou metrů vykopali pravěké naleziště, kterých v Česku mnoho není a jež prozradí mnohé o tom, jak ve východních Čechách žili lidé před více než sedmi tisíci let.

„Konkrétně zkoumáme monumentální trojitý kruhový příkopový areál o vnějším průměru 117 metrů. Jde o takzvaný rondel, který jak předpokládáme sloužil jako místo konání náboženských aktivit, důležitých společenských setkání a jednání. Je to vlastně pravěký monument, stejný, jako byly třeba pyramidy. Považuji to za významný nález,“ vysvětluje docent Jaromír Kovárník z katedry archeologie hradecké univerzity.

Archeologové našli pravěký pazourek i škrabadlo

V ruce přitom drží vzácné předměty, které naši předci používali kolem roku 4 700 před naším letopočtem, tedy v mladší době kamenné.

„Našli jsme například pazourkové nástroje, které byly po odštípnutí ostré jako střepina skla. Naši předci je záměrně otupili retuší, aby jim pak sloužily delší dobu. Předpokládáme, že škrabadla se mohla používat k odstraňování tuku z kůží. Některými nástroji se dalo i řezat nebo vrtat. Nástroje z břidlice uměli pečlivě obrousit, některé měly vyvrtaný otvor k nasazení topůrka. Nástroje sloužily především k opracování dřeva,“ upozorňuje docent.

Lidé byli v této době zemědělci i lovci a nalezený rondel by se dal pro představu popsat jako určité multifunkční centrum, kde se lidé z okolních osad, kterých zde bylo několik, shromažďovali.

Sloužit mohl podle vědce i k organizování tehdejší společnosti: „Jinými slovy by se dalo říci, že prostor, který ležel uprostřed, hrál mimo jiné podobnou úlohu, jakou měly později kostely.“

U Hradce musela být důležitá sídelní oblast

Fotogalerie

Hradecké akademiky teď čeká spousta práce. Například z kamenného předmětu, na kterém lidé kdysi drtili obilí, musí odebrat vzorky DNA, aby zjistili, k čemu všemu nástroj používali. „Je možné, že nalezneme také zbytky obilí v podobě škrobových zrn,“ říká Kovárník.

Až se nálezy očistí, poputují do laboratoře a všechny nakonec skončí v hradeckém muzeu, kde si je později budou moci zájemci prohlédnout. Podle odborníků je velmi zajímavé, že právě na Královéhradecku na pravém břehu Labe je tolik sociokultovních příkopů. Říká nám to, že tu jistě byla nějaká důležitá sídelní oblast, zřejmě už tehdy vedla podél toku Labe pravěká stezka.

Naleziště zachytily snímky z letadla

Vybudovat podobné zařízení, která fungovala pouze v blízkosti významných osad, dalo našim předkům hodně práce. Vytěžená půda pak sloužila k navršení valu.

„Vykopat takto monumentální díla znamenalo vytěžit velké množství zeminy. Museli se zorganizovat a práci si dělit. Tento monument je vlastně předchůdcem Stonehenge, který je o dva tisíce let mladší,“ přirovnává archeolog.

Protože tehdejší zemědělství bylo zásadní pro přežití, areál mohl lidem sloužit i jako prostor pro oslavy spojené s kultem úrodnosti. V rondelu, který tvořil kruh a čtyři vstupy, nyní pracují studenti na praxi. Na pravěké kruhové areály narazili archeologové díky speciálním snímkům z letadla, které pravidelně nad Hradcem a v okolí pořizují.

„Systematická letecká archeologie je velmi progresivní a efektivní metoda, kterou rád využívám. Zvládneme tak prozkoumat velkou část území a za krátkou dobu získáme přehled o staré kulturní krajině. Na další takové rondely jsme narazili i v Lochenicích, Holohlavech, na Chlumu a přímo naproti evangelickému kostelu v Semonicích,“ popisuje Kovárník.





Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.