Ač se v ústavu profesora Šumakova v Moskvě nápisem na zlaté tabulce chlubí, že v roce 1964 tam provedli první transplantaci ledviny v Evropě, není to pravda. Prvenství si připsali lékaři v dnešní Fakultní nemocnici v Hradci Králové.
I když šestnáctiletá pacientka ze Slovenska Alžběta Martanová, která dostala ledvinu od své matky, po dvou týdnech po operaci zemřela na infekci, královéhradeckým lékařům se podařil velký skok v tehdejší medicíně.
Za první úspěšnou výměnou ledviny v Evropě, kterou provedli lékaři ve Francii, měli královehradečtí "zpoždění" jen dva roky. Další již úspěšná transplantace, po níž pacient přežil, se odehrála až o pět let později v Praze.
"První transplantace nebyla provedena podle knih. Tehdejší tým lékařů, kteří pracovali pod vedením věhlasného profesora Bedrny, už na konci padesátých let dělali pokusy a experimentálně operovali na zvířatech. Plánovitě se tak na možnost transplantace připravovali," poznamenal vedoucí lékař transplantačního týmu Pavel Navrátil. Jeho otec byl součásti týmu, který první transplantaci provedl.
Francouzský profesor radil po telefonu
Vůbec první úspěšná výměna ledviny v Evropě se uskutečnila v roce 1959 v Paříži. Provedl ji francouzský profesor R. Küss.
Küss dokonce hradeckým chirurgům radil. "Radili se s ním telefonicky o detailech ohledně snížené imunity, protože tělo novou ledvinu těžko přijímá," vysvětlil Navrátil. Aby se tělo cizí ledvině nebránilo, je zapotřebí imunitu snižovat léky.
Jelikož zkraje šedesátých let ještě neměli lékaři k dispozici moderní metody, proto tehdy pacientku dvakrát ozářili. Jenže po podlomení obranyschopnosti těla u ní propukla dřímající stafylokoková infekce ze zubů a děvče zemřelo.
Nepomohla tak ani ochrana před nákazou zvenčí, kterou byl speciálně zkonstruovaný polyetylénový stan, jenž přikrýval celou postel a čerstvý vzduch zajišťoval větrák.
Na ledvinu se nyní čeká přes rok
V Hradci Králové je dnes jedno ze sedmi center v republice, kde se ledviny transplantují. Ročně tam provedou zhruba 40 transplantací. Ve fakultní nemocnici se na novou ledvinu čeká kolem 13 měsíců.
"Stalo se nám však, může to být tak dva roky, že jsme pacienta na listinu čekatelů zařadili v pondělí - a ve středu už byl po transplantaci," vzpomíná Jaroslav Pacovský, jeden z lékařů z transplantačního týmu.
Transplantace je velmi nákladná stejně jako léky, které po ní pacienti musí užívat. Podle Pacovského však i tak vychází levněji než dialýza. Přitom pro pacienty, u nichž se povede, je taková léčba pohodlnější. Mohou opět normálně žít. Na dialýzu totiž musí docházet třikrát týdně na čtyři až šest hodin.
Těžko se prý dá vyčíslit, o kolik let transplantace prodlouží život. Případů, kdy ledvina nezačne správně fungovat, je podle Pacovského naštěstí málo.
Počet pacientů, kteří se objevují na čekací listině, strmě narůstá. Někdy za to mohou třeba obyčejné prášky na bolení hlavy. "V poslední době si velké procento lidí selhání ledvin zaviní samo nadužíváním léků proti bolesti. Takových případů není málo a jejich počet se neustále zvyšuje," dodává Pacovský.
