Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Sněžka si před 40 lety vybrala první oběti mezi záchranáři

  13:00aktualizováno  13:00
Byli prvními členy horské služby v Krkonoších, kteří při vykonávání své profese položili život. Od tragické události na Sněžce, při níž zahynuli záchranáři Jan Messner a Štefan Spusta, dnes uplynulo přesně 40 let.

Záchranář Štefan Spusta (uprostřed) a jeho kolegové | foto: Archiv horské služby

Hold záchranářům, kteří přišli o své životy na Sněžce, přijdou jako každý rok vzdát jejich kolegové z horské služby na české i polské straně.

Messner a Spusta se před 40 lety vydali na pomoc turistovi, který se při sestupu z ledem pokryté Sněžky nešťastnou náhodou zřítil na strmou polskou stranu hory.

Jelikož nešlo o plánovanou záchrannou akci, neměli s sebou jisticí pomůcky, přesto neváhali a rozhodli se mladému lékaři ihned pomoci. To se jim stalo osudným.

Horal Jan Messner

Horal Jan Messner

Celý příběh má stále v paměti jejich tehdejší kolega a dlouholetý člen horské služby Přemysl Kovářík, který na místo spolu se záchranáři Míťou Kopeckým, Blahoslavem Švecem a Ladislavem Svobodou dorazil hodinu po tragédii. 

„Tenkrát bylo krásné slunečné a mrazivé počasí, takže sníh byl zledovatělý, stezky byly jako sklenice. Manželé vyjeli na Sněžku lanovkou a dolů se rozhodli sestoupit pěšky. Na nohou tehdy měli kožené boty na běžky, které samy o sobě hodně klouzaly,“ vzpomíná Kovářík.

Muž se neudržel a po chvíli se zřítil ze svahu na polskou stranu

Turistovi na vrcholu u staré dřevěné meteorologické stanice podklouzla noha, podjel pod řetězy a sjel po zmrzlém povrchu. Po 15 metrech se mu podařilo zachytit kamene. 

„Celou událost viděli z druhé strany polští pohraničníci, kteří na něj zavolali, ať se drží, že jdou pro lano a dostanou ho dolů,“ říká Kovářík. Muž se ale neudržel a po chvíli se zřítil ze svahu na polskou stranu. Následkem pádu nejspíš na místě zahynul.

Záchranáři se rozhodli pro akci i bez vybavení Jeden z Poláků se proto vydal na Slezskou boudu pro pomoc a cestou potkal právě dvojici českých záchranářů, kteří šli kvůli ledu zajišťovat cesty navazováním lana nad řetězy. 

Neměli s sebou proto vybavení potřebné na záchrannou akci, přesto se rozhodli, že ke zřícenému turistovi sestoupí. 

„Honza Messner měl tehdy na botách takzvané raky, které měly čtyři hroty a řemenem se připevňovaly pod botu. Avšak když začal sestupovat, uklouznul. Štefan, který šel napřed, se ho snažil zachytit, ale Messner ho strhnul s sebou. Spousta se pád snažil alespoň zpomalovat cepínem a pokoušel se z batohu vytáhnout lyžařskou hůlku, to se mu ale nepodařilo.“

Oba členové horské služby se tak ze svahu zřítili. Jan Messner byl mrtvý na místě, Štefan Spusta pád přežil, ale nakonec i on svým zraněním podlehl. 

„Celou tu situaci je těžké posoudit. Tehdy v novinách vyšly články, že měli počkat na materiál. Kdyby to ale udělali, tak ti samí novináři by pak napsali, že se kluci báli a čekali, takže pán nakonec zemřel,“ hodnotí situaci s odstupem Kovářík, jenž byl jedním z těch, kteří spouštěli těla ze srázu.

K desce s připomínkou události se pojí hořká vzpomínka

„Na horní stanici lanovky jsme si nazuli mačky, vzali jsme kanadské sáně a šli sestupovat po Jubilejni cestě. V tu chvíli jsme si ještě mysleli, že se tam zřítili tři turisté, jak zněly první informace,“ vzpomíná bývalý záchranář.

O tom, že dva mrtví jsou jejich kolegové, se dozvěděli až od Poláků, kteří tam byli dříve. „Nebylo to samozřejmě příjemné,“ oživuje starou vzpomínku. Kovařík se třemi kolegy už byli jištěni lany, a mohli tak těla dolů spustit bezpečně a pak je dovézt k polskému Schronisku.

Bratr jednoho ze zahynuvších záchranářů, sám dlouholetý člen horské služby Valerián Spusta, umístil u místa tragédie desku s připomínkou události. K ní se horalům pojí i trochu hořká vzpomínka. 

„S bolševikem to tehdy byla velká komedie. Na ceduli byl reliéf a soudruzi nám na něj tehdy zakázali dát křížek. Asi se báli Ježíška,“ říká Kovářík s notnou dávkou ironie. „Křížek je tam až od roku 1988, kdy se deska vyměňovala. Tehdy jsme se jim na to už vyprdli a dali jsme ho tam,“ mávne rukou.

Záchranný sbor v Krkonoších vznikl již v roce 1934, Horská služba jako organizace začala fungovat rok poté. Hory si nešťastné oběti na životech jejích členů vybraly až po 40 letech její činnosti.

Byli jimi právě Jan Messner a Štefan Spusta, jejichž památku si horská služba připomene dnes pochodem od Slezského domu na úpatí Sněžky.





Hlavní zprávy

Rychlý venkovský hrnec pro celou rodinu
Rychlý venkovský hrnec pro celou rodinu

Nakrmte rodinu s minimální námahou.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.