Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Vlci jsou na Broumovsku už rok, doupě může být i na pasece plné hub

  9:45aktualizováno  9:45
Přesně před rokem fotopast na Broumovsku zachytila vlky. Po 250 letech se tak potvrdil jejich trvalý pobyt v kraji. Dobrovolníci nyní pátrají po novém vlčím shromaždišti a zjišťují, kolik jich v regionu je.

Vlk z fotopasti od Horního Adršpachu na Broumovsku z března 2017. | foto: archiv Hnutí Duha

Jan Koranda se zhluboka nadechne a vydá zvuk jako vlk. Na Broumovsku platí za nejzkušenějšího stopaře vlků. Už několik měsíců se snaží zjistit, kolik jich tady je (více o zdejších vlcích čtěte zde).

Fotogalerie

„Jestli budou chtít, uslyšíme je. Kolegům se loni nedaleko odtud ozvali, tak našli shromaždiště. Jistota to ale není,“ říká Koranda. Napínáme uši, ale vlčí odpověď nepřichází. Mezi stromy se mihne stín. Zatajíme dech, ale jen na chvíli, je to srna.

„Předpokládáme, že někde tady mají nové letní shromaždiště. Teď je velká šance je slyšet,“ šeptá Koranda.

Pokud vlci i letos vyvedli mladé, vlčata každým dnem opustí shromaždiště, kam jim dospělí vlci přinášeli potravu. To je šance pro stopaře.

„Před čtrnácti dny jsem nedaleko odtud našel vlčí trus, ale byl asi měsíc starý. Čerstvé pobytové stopy jsme už dlouho nenašli, proto spoléháme na fotopasti,“ přibližuje Koranda.

Na Broumovsku ví stopař o čtyřech vlcích

Fotopast před několika týdny zaznamenala tvora, který vlka připomíná. Záznam však musí potvrdit víc nezávislých odborníků.

„Koncem července fotopast zachytila nohy zvířete, které velmi připomíná vlka. Na dalším nočním snímku byla psovitá šelma, ale jestli to byl vlk, stoprocentně nevíme. Fotopast byla z části zapadaná větvemi. Podle mne to na 80 procent vlče je, ale nemáme to potvrzené,“ říká Koranda, když zaplněnou paměťovou kartu s aktuálními snímky z fotopasti vkládá do tabletu.

„To víte, že jsem napnutý. Srnka, divočák, turista, ale vlk žádný,“ dodává po chvíli.

Na Broumovsku ví spolehlivě o čtyřech vlcích. Dva loni přivedli na svět dvě vlčata, která tehdy v srpnu zachytila fotopast.

„V zimě jsem pozoroval ve sněhu stopy čtyř vlků, o nich není pochyb. Byli to zřejmě dva loni narození a jejich rodiče. Není ale vyloučeno, že jich je více,“ míní Koranda. Nedávno totiž slyšel od jednoho hospodáře, že viděl smečku šesti vlků.

Chtěla smečka napadnout koně?

Vlčí teritorium, které na mapě připomíná podkovu, je v severní řídce osídlené pohraniční oblasti. Od podzimu 2015 vlci zadávili desítky ovcí, koz a strhli několik kusů divoké zvěře (čtěte zde). Nedávno usmrtili tři chovné bahnice v Lachově u Teplic nad Metují. Dostali se do ohrad z pletiva.

„A před čtrnácti dny kousek za Horním Adršpachem směrem na Trutnov strhli ovce,“ říká Koranda.

Mezi lidmi na Broumovsku kolují nepotvrzené zprávy, nejpozoruhodnější pocházejí z předloňské zimy. Třeba hospodář ze Zdoňova prý viděl, jak mu vlk běhá po dvorku, a dokonce chňapl po noze jeho psa.

Chovatel koní v Libné zase tvrdí, že na něj jeden z vlků vrčel, když přistihl smečku, jak chtěla napadnout koně. Z poslední zimy je zpráva, že kdosi viděl, jak vlk za jeho domem porcoval srnu. Jisté je, že vlčí škody na Broumovsku za poslední dva roky jdou přinejmenším do desetitisíců.

Místo, kde loni v srpnu fotopast zachytila dva mladé vlky a jednoho dospělého, není ničím výjimečné. Není to žádná divočina daleko od civilizace, opuštěné vlčí shromaždiště je necelých dvě stě metrů od frekventované cyklotrasy na palouku obklopeném mlazinou smíšeného lesa.

Přestože jsme jen asi půl hodiny chůze od nejbližší vesnice, nacházíme dost jedlých hub. To může být důkaz, že i když je místo zdánlivě dostupné, je mimo lidský zájem. Pod vyběleným pařezem je dutina, kde vlci chránili mláďata.

„S touhle botou si vlčata hrála. Mohlo by to vypadat, že lidské boty sežrali, ale vlci jsou velmi plaší, lidé se jich bát nemusí. Nemají důvod zaútočit na člověka. A pokud si farmáři budou řádně chránit zvířata, nechají na pokoji i ta,“ usmívá se Koranda.

„Zastřelení vlka nic neřeší, naopak“

Miroslav Kutal je expert na velké šelmy z Hnutí Duha. „Loni v květnu jsme v této lokalitě našli množství vlčího trusu, což naznačovalo, že aktivita vlků je velká. V srpnu jsme slyšeli vytí a druhý den je fotopast potvrdila. Šlo o dvě vlčata a jednoho dospělého vlka. Očekáváme, že i letos tady někde jsou,“ říká.

Stopaři vlků mají za sebou desítky pochůzek, při nichž hledají pobytové stopy: trus, srst, stržená zvířata a v zimě stopy ve sněhu. Když narazí na stopy, přes GPS je zaznamenají do mapy, změří, vyfotí, případně seberou vzorky pro DNA. Vědci už vědí, že broumovští vlci pocházejí z Lužice z polsko-německého pomezí (psali jsme zde).

Smečka se tady usadila předloni po více než 250 letech. Lužičtí vlci oproti karpatským, kteří se drží spíše v horách, dávají přednost mírně zvlněné krajině.

„Pytláci by si měli uvědomit, že zastřelení vlka nic neřeší, naopak. Mláďata neumí lovit v lese, a tak by se zaměřila na snadnou kořist - hospodářská zvířata. A když by někdo vystřílel celou smečku, je pravděpodobné, že by ji nahradila další. Řešením je se s nimi naučit žít,“ zdůrazňuje Koranda.

Vlci na Broumovsku jsou stále ve velkém ohrožení, i když za jejich nelegální lov hrozí až tři roky vězení. Vědci nevylučují, že tak, jak náhle se v oblasti objevili, mohou stejně rychle zmizet.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

(Ilustrační snímek)
PŘEHLED: Kandidátky do voleb 2017 pro Královéhradecký kraj

Podívejte se na kandidáty pro volby do Poslanecké sněmovny, které se uskuteční 20. a 21. října 2017. Postupně budeme přinášet aktualizované volební kandidátky...  celý článek

Dům v Lázních Bělohrad, kde se stala trojnásobná vražda (13. srpna 2017).
Z trojnásobné vraždy v Lázních Bělohrad obvinili muže zadrženého na místě

Policie obvinila devětadvacetiletého muže z trojnásobné vraždy v domě v Lázních Bělohrad na Jičínsku, kde našli v neděli tělo pětapadesátileté ženy, její...  celý článek

Ostrý provoz na dálnici D11 u Hradce Králové (21.8.2017).
Na novém úseku dálnice u Hradce začal ostrý provoz, D11 teď měří 90 km

Silničáři otevřeli před patnáctou hodinou nový tříkilometrový úsek dálnice D11 u Hradce Králové. Stalo se tak 39 let poté, co celé dílo začalo růst od Prahy....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.