Pavel Bělobrádek, jenž již z bezejmenného chalupníka, jak sám sebe tituloval v roce 2010, povýšil na vicepremiéra, byl o víkendu už potřetí zvolen předsedou KDU-ČSL, tentokrát více než 90 procenty hlasů.
A nejen to. Náchodský rodák i zastupitel se sice podle expertů blýskl skoro až rouhačskými myšlenkami, avšak zároveň se tím ještě více přiblížil dosud nepřekonatelnému šéfovi lidovců z 90. let Josefu Luxovi.
„Jsme politická strana, nejsme odnož žádné náboženské skupiny,“ pronesl osmatřicetiletý předseda, který přidal i další dříve jen těžko představitelná slova, že KDU-ČSL se musí zbavit nálepky klerikální strany, musí se změnit a současně doplnit zdecimované stavy.
„O něco podobného se kdysi pokoušel i Lux, ale tehdy narazil na konzervatismus straníků. Je tedy otázka, zda se za téměř 20 let něco změnilo. Strana je díky tomu, že je v jistých ohledech opravdu klerikální - protože její fixace na víru je viditelná a silná - současně stabilní. Na druhou stranu to, co fungovalo v první republice i v 90. letech, nyní pomalu mizí a také členská základna prochází změnou,“ zamyslel se politolog Lubomír Kopeček z Masarykovy univerzity v Brně.
Lidovci se podle něj musí adaptovat, ale současně se nemohou zbavit toho, co je drželo nahoře. „Jenomže to se trochu vylučuje s Bělobrádkovými slovy,“ zamyslel se politolog Lubomír Kopeček z Masarykovy univerzity.
Zdechovský při volbě místopředsedy neuspěl
Naopak podle politologa Jana Outlého z Filozofické fakulty hradecké univerzity byla zmínka o klerikální straně a změně pečlivě uváženým Bělobrádkovým tahem.
„Druhá česká konzervativní strana - TOP 09 - nyní voličsky příliš netáhne, a tak to od Bělobrádka pokládám za velmi chytrý tah. Je to možnost využít potenciál, který se přímo nabízí,“ řekl Outlý a také on si všiml dalšího podobenství s Josefem Luxem:
„Bělobrádek je překvapení, jako byl svého času i Lux, který také nebyl příliš známou tváří. Je poměrně charismatický a výborný řečník. Ukázal, že umí stmelit různorodé proudy a volební výsledky dokázaly, že je i úspěšným lídrem.“
Rovněž Kopeček souhlasil s definicí šéfa, který pro lidovce znamená vzkříšení Luxovy aureoly. „Když se podívám na to, co s tou stranou v relativně krátké době dokázal, není to málo a zvlášť cenné jsou organizační a finanční konsolidace. To je jeho velký úspěch.“
Nemalé naděje na post místopředsedy si na víkendovém sjezdu dělal europoslanec Tomáš Zdechovský. Někdejší ředitel hradecké firmy Commservis však navzdory podpoře hradecké či znojemské buňky KDU-ČSL i Pardubického kraje neuspěl.
„On symbolizuje generační proměnu a obměnu členské základny lidovců. Ostatně za tři roky, kdy chyběli v parlamentu, zůstali jen ti nejvíce loajální členové. Zdechovský vylétl nahoru i díky tomu, že není zatížený minulostí a stranickými problémy,“ upozornil Kopeček.
Post hejtmana? Lidovci nejsou bez šance
Zajímavé je, že Zdechovský se mohl opřít o hradecké hlasy, ale nový krajský předseda Vladimír Derner podpořil do role místopředsedkyně Zuzanu Roithovou.
„Mám za to, že Tomáš Zdechovský má v Evropském parlamentu určitě dost své práce a měl by se soustředit jen na jednu funkci. Kromě toho se domnívám, že na post místopředsedy strany je potřeba jistou dobu zrát,“ pronesl již dříve Derner.
Lidovci vyhlásili útok na vítězství v krajských volbách 2016. „Rok je v politice strašně dlouhá doba, na vítězství to ale každopádně zatím moc nevypadá. Výhodou lidovců při případném obsazování postu hejtmana je v tom, kdyby volby nedopadly úplně jednoznačně. Určitě bude více záležet na celostátním vývoji než na krajské politice,“ uvedl Outlý.
Ani Kopeček lidovecké naděje nebagatelizoval a zmínil krajská specifika. „Pozici hejtmana obsazuje vítěz voleb, ale právě tento výsledek si umím představit v Královéhradeckém a Pardubickém kraji, přestože ta šance popravdě není úplně vysoká,“ dodal.
