Reklama

Obří nádrž se znovu dala do pohybu, v Jičíně musel pomáhat jeřáb

Auto, které veze z Hradce Králové do Mělníku obří nádrž na sirovodík, se po neplánované víkendové pauze vydalo v pondělí ráno opět na cestu. Technici museli nadzvednout značení na jičínském obchvatu, silnice kvůli tomu byla úplně uzavřená. Energetici po cestě opět nadzvedávali a rozpojovali vedení.

Už ve čtyři hodiny ráno začali pracovníci transportní firmy připravovat druhou část přesunu obří nádrže na sirovodík, která putuje po silnicích z Hradce Králové přes Jičín a Poděbrady do Mělníku.

Transport měl původně v pátek dojet až k obci Okřínek u Poděbrad, ale zasekl se na obchvatu Jičína. Sedm metrů vysoký náklad se nevešel pod silniční ukazatel a osádka tak musela v Jičíně strávit víkend. S demontáží ukazatele začali technici v pondělí kolem čtvrté ráno.

Fotogalerie

Jeřábnické práce zabraly více než hodinu a policie při nich musela obchvat Jičína u místní části Robousy uzavřít, protože vozovku kromě samotného transportu blokoval i jeřáb, který konstrukci nadzvedl.

Reklama

„Skoro vůbec jsme nespali. Tedy alespoň já ne, řidiči jakž takž. Je to prostě náročné a musí se předem připravit spousta věcí,“ řekl šéf přepravní firmy Milan Kortan, jehož tým přes víkend hlídal náklad. On sám si dopřál volnou sobotu a v neděli odpoledne už byl opět na místě.

Náklad vyjel z Jičína po páté ráno a zamířil přes Kopidlno a Okřínek na dálnici D11. Po ní ale mohl jet jen tři kilometry, pak sjel na starou silnici mezi Hradcem Králové a Prahou. „Najeli jsme před lanovým mostem u Poděbrad a hned za ním jsme sjeli, protože dál jsou betonové mosty a mýtné brány, které bychom nepodjeli,“ vysvětlil Kortan při čekání v Sadské, kde dal transportu zabrat kruhový objezd.

V Sadské zůstala po nákladu „jarní brázda“

Kolona tam dorazila s dvouhodinovým zpožděním, které zapříčinila jednak demontáž značení u Jičína, ale i náročné průjezdy malými vesničkami, kde museli energetici nadzvedávat nebo rozpojovat vedení.

„Ani dnes se nám to nevyhnulo. Jedna vesnice tak zabere i hodinu a půl času,“ zmínil Kortan. V Sadské po transportu zůstala „první jarní brázda“ jak s nadsázkou technici odkázali k prvnímu jarnímu dni. Aby 33metrový kolos projel kruhovým objezdem, musel pomocí natáčecích kol podvalníku vysunout zadní část na trávu.

Výlet ale odnesla zadní náprava, které při průjezdu křižovatkou vysadila hydraulika. „Jak jsme vyjeli mimo, něco se tam utrhlo. Mám pocit, že je to jen hadička na vzduch, takže přiděláme hadičku a budeme pokračovat dál. Není to nic závažného. To jsou prostě kruháče,“ nešetřil kritikou Kortan, podle něhož se okružní křižovatky staví bez rozmyslu i na páteřní trasy. Problém nastává hlavně tehdy, když jsou jejich profily úzké.

O kus dál zatím další parta techniků připravila na průjezd nákladu přechod pro chodce. Musela odstranit značky na ostrůvku a šrouby v zemi přikrýt gumou, aby nepoškodily pneumatiky soupravy.

Řidič pak jejich práci ještě zkontroloval a přidal další vrstvu gumy. Technici změřili také osvětlení nad přechodem, které je o metr nižší než souprava. Řidič proto opatrně projel středem silnice a mezi lampami doslova kličkoval.

„S takovým nákladem se ukáže, kdo opravdu umí“

„Jezdím už 25 let, ale takto velký náklad vozíme jen několikrát do roka. Tady v Česku možná jednou za rok. Nejdůležitější je pilot (navigátor, pozn. red.). On mi dává pokyny, co mám dělat a já pak už jen točím volantem,“ řekl při dalším čekání řidič 112tunového kolosu Leszek. Přepravní firma je z Polska. Organizátor transportu s ní má dobré zkušenosti a pro takto náročné úkoly už volá rovnou jí.

„Spolupracuji s nimi už osm let a mohu se na ně stoprocentně spolehnout. Není jednoduché najít tak zkušené řidiče. Tady se opravdu ukáže, kdo umí a kdo to jen zkouší,“ doplnil Milan Kortan při posledním čekání dne.

Tentokrát souprava stála kvůli energetikům. Dosavadní parta totiž před poslední vesnicí odjela. Skončilo tam její teritorium, a tak musí konvoj na poslední dva kilometry pondělní trasy čekat na příjezd nové posádky. „Taky to s námi mohli vydržet, ale to se nedá nic dělat,“ pozastavil se jeden z techniků.

Souprava tak dorazila do cíle mezi Mochovem a Čelákovicemi až po druhé odpoledne, tedy po 10 hodinách jízdy. Pondělní etapa byla nejdelší ze tří částí, kterou transport zdolává po silnicích. Místo původně plánovaných 34 kilometrů ujel konvoj ujel 72.

Pokračovat bude do Mělníku, odkud se po lodích přesune do Hamburku a Litevské Klaipedy. Z Litvy pak náklad zamíří do cíle v běloruském Mazyru.

Kvůli transportu obří nádrže na sirovodík z Hradce Králové do Mělníka byly v pátek desítky domácností na Jičínsku bez elektřiny (více o transportu čtěte zde).

Reklama
Sdílet článek Facebook Twitter Google Plus
Reklama

3 příspěvky v diskusi

Reklama