Legálních zbraní, o kterých policie ví, jsou mezi lidmi desítky tisíc. „Nárůst počtu zbraní u držitelů zbrojních průkazů má stoupající trend už od roku 2010. O jaké zbraně je největší zájem, nelze ze statistik určit,“ říká mluvčí krajského policejního ředitelství Jan Čížkovský.
Policie má o většině zbraní mezi lidmi přehled, protože zájemce má povinnost získat k jejich koupi povolení u nejbližšího policejního oddělení zbraní a bezpečnostního materiálu. Na povolení má nárok jen ten, kdo vlastní zbrojní průkaz, v kraji to je více než 14 tisíc lidí. Legálně držených zbraní je tu přes 43 tisíc.
„Zaznamenali jsme zvýšený zájem o nákup zbraní kategorie B, a to především samonabíjecích pušek a krátkých palných zbraní. Nejde o samopaly, to je zbraň kategorie A, tedy samočinná a podle zákona o zbraních zakázaná. U loveckých zbraní je trend téměř neměnný,“ přibližuje Čížkovský a uvádí, že neexistuje jednoduché vysvětlení, proč se ozbrojuje tolik lidí.
Ozbrojení lidé v kraji a počet zbraní(rok - držitelé ZP - počet zbraní) 2013 - 13 896 - 39 713 2014 - 13 923 - 40 528 2015 - 13 890 - 42 461 2016 - 14 261 - 43 020 |
„Všechny důvody vyjmenovat nelze. Může jít o emociální důvody spojené s děděním zbraní, ale i o ekonomické důvody, totiž že hospodářská situace dovoluje držitelům zbrojních průkazů nákup nových a lepších zbraní. Lidé si kupují zbraně i kvůli ochraně svého života a zdraví nebo pro výkon sportovních aktivit, jejichž součástí je střelba. Vysoký počet zbraní udržují i sběratelé,“ tvrdí.
Významnou roli hraje nová směrnice Evropské unie, která staví mimo zákon samonabíjecí zbraně. Lidé chtějí využít situaci, než česká vláda zahrne novou směrnici do vlastní legislativy, což se zřejmě do většího zájmu také promítá.
„Může tu být souvislosti i s navrhovanou evropskou směrnicí regulující držení některých zbraní. Za navyšováním počtu držených zbraní může být i vývoj bezpečnostní situace v Evropě,“ míní Čížkovský.
Někdo si chce hrát na vojáky i v padesáti, říká psycholog
Psychologové však před nárůstem počtu zbraní ve společnosti varují. „Se zbraněmi nemáme zkušenost, proto mám obavu, aby se to někomu, když se bude bránit, nevymklo. U určitých typů povah to může vést k tomu, že zbraň ve vypjatých situacích použije nevhodným způsobem,“ soudí psycholog Jan Lašek, který řadu let působil i jako soudní znalec.
„Hlavním důvodem, proč si někteří lidé pořizují zbraně, je jejich potřeba stále si hrát na vojáky, i když je jim padesát. Nemyslím si, že by ozbrojený člověk chodil po ulici s tasenou zbraní. Spíš jde o psychologický moment, mají lepší pocit,“ říká psycholog.
Mezi lidmi v kraji jsou však také stovky nepřihlášených zbraní. Kolik jich přesně je, nikdo neví. Policie o tom odmítá byť jen spekulovat.
„K tomu se nebudeme a ani nemůžeme vyjadřovat, protože takové informace nemáme,“ říká Ivana Ježková z krajského policejního ředitelství.
Policie v kraji čas od času vyhlašuje zbraňové amnestie, při kterých mohou lidé nelegálně držené zbraně beztrestně odevzdat. Objevují se mezi nimi třeba samopaly, výjimečně i granáty.
O tom, že nelegální zbraně jsou skrytou hrozbou, čas od času doloží práce kriminalistů. Policie předloni na Trutnovsku v krátké době po sobě objevila dva arzenály zbraní, kterými by šlo vybavit malou armádu (o případu v Horním Maršově jsme psali zde). V druhém případě devětatřicetiletý muž sice zbrojní průkaz měl, ale řadu revolverů, pistolí a dokonce samopal držel bez povolení (více čtěte zde).
