Lidé, kteří investovali do fondu Trend, se svých peněz  nedočkali.

Lidé, kteří investovali do fondu Trend, se svých peněz nedočkali. | foto: Ondřej Littera, MAFRA

Kauza Trend patří k největším tunelům 90. let, případ skončil amnestií

  • 97
Téměř sto tisíc poškozených akcionářů, kteří uvěřili kuponové privatizaci, škoda přesahující miliardu korun a amnestie Václava Klause. To jsou skutečnosti, které kauze vytunelovaného investičního fondu Trend zajistily nesmrtelnost.

Příběh jedné z největších tunelářských kauz 90. let asi nikdy nezapadne. Připomíná absurdní drama, ve kterém není nouze o silná prohlášení, nečekané zvraty, milosti nebo záhadná úmrtí. Příběh vytunelovaného investičního fondu Trend se začal psát na počátku divokých polistopadových let.

Fond založili koncem roku 1991 hudebníci Michael Kocáb a Martin Kratochvíl pro první a druhou kuponovou privatizaci. Jejich známé tváře přilákaly sto tisíc důvěřivců, kteří Trendu svěřili své peníze. V roce 1995 fond převzali lidé kolem tehdy neznámé společnosti Královéhradecká brokerská, již vedl Miroslav Hálek. Tehdy měl fond ještě dvoumiliardový majetek.

Kauza Trend

  • 1991: hudebníci Michael Kocáb a Martin Kratochvíl založili fond Trend a získali důvěru více než sta tisíc drobných akcionářů
  • 1995: správcovskou společnost kupuje Královéhradecká brokerská v čele s Miroslavem Hálkem, tehdy měl fond ještě dvoumiliardový majetek
  • 1996: z Trendu mizí většina majetku
  • 2000: Trend padá do konkurzu a podává žalobu na stát kvůli tomu, že liknavostí nezabránil úniku miliardového majetku
  • 2003 až 2012: případem se zabývalo několik soudů, skupinu kolem Miroslava Hálka soud poprvé uznal vinnou v roce 2003
  • 2013: prezidentská amnestie omilostnila skupinu finančníků nepravomocně odsouzenou za tunelování Trendu
  • 2013: konkurzní správce Trendu podává civilní žalobu o náhradu škody na devět finančníků v čele s Miroslavem Hálkem.

Skupina manažerů s Hálkem v čele podle obžaloby nezákonnými machinacemi připravila Trend zhruba o 1,4 miliardy korun. Na jaře 1997 se případem začala zabývat policie. Kriminalisté prověřovali i působení Kocába a dalších zakladatelů fondu, ale jejich případ odložili.

Kupující byli propojení s obžalovanými

Následnou stížnost konkurzního správce Trendu proti odložení vyšetřování v roce 2005 státní zastupitelství definitivně zamítlo. O několik let dříve, v lednu 2000, Trend skončil v konkurzu.

Došlo i na exekuci majetku některých obžalovaných.

„Osobní majetek pana Hálka byl v první fázi vyšetřování zajištěn, ale samozřejmě nikoli v takové hodnotě, která odpovídá škodě asi 1,5 miliardy korun. Šlo o pozemky, cenné papíry, nemovitosti nebo obchodní podíly ve společnostech. Hodnotu jeho osobního majetku jsem nezkoumal, tržní hodnota se stále pohybuje, ale jde o procentuální částku škody, spíše tak o promile,“ uvedl v době projednávání případu před krajským soudem žalobce František Fíla.

Podle něho deset mužů v čele s Miroslavem Hálkem fondy Trend a Mercia úmyslně poškodilo a jejich společnosti z toho měly prospěch. Jedním ze způsobů vyvedení majetku bylo prý placení kupní ceny za akcie ve splátkách po dobu až třiceti let.

Kromě toho fondy prodávaly cenné papíry bez adekvátní protihodnoty. Kupujícími byli podle spisu lidé personálně a majetkově propojení s obžalovanými.

Rozsáhlým a komplikovaným případem se zabývalo několik soudů. Skupinu kolem Miroslava Hálka soud poprvé uznal vinnou v roce 2003. Krajský soud manažery dvakrát potrestal, ale vrchní verdikt vždy zrušil. Potřetí hradecký soud rozhodoval v říjnu 2012.

Aktéři požadují od státu miliony

Tehdy poslal do vězení čtyři z obžalovaných - Miroslava Hálka a Libora Páva na dva roky, Jana Cholastu a Luďka Špriňara na tři roky. Ostatní soudce zprostil obžaloby nebo potrestal podmínkou.

Kriminální případy 90. let

Navíc jim uložil povinnost zaplatit škodu kolem 800 milionů korun. Odsouzení se proti rozsudku opět odvolali, ale dál se tím už soudy nezabývaly, protože do hry vstoupil prezidentský dekret - amnestie. „Cítím se být nevinný, případ je od počátku zmanipulovaný,“ opakoval několik let Hálek.

Soudy ho označovaly za mozek skupiny obžalovaných. Když v lednu 2013 končící prezident Václav Klaus vyhlásil v novoročním projevu amnestii, soudy projednávání ukončily. Amnestie dosavadní nepravomocné rozsudky anulovala a další trestní řízení zastavila.

Hlavní aktéři nyní požadují od státu 65 milionů korun jako odškodné za nesprávný úřední postup při trestním stíhání. Amnestovaní však čelí žalobě konkurzního správce. Ten od bývalých manažérů vytunelovaného fondu Trend vymáhá škodu včetně úroků ve výši přesahující 1,8 miliardy korun.

Sebevražda detektiva i rezignace žalobce

Kdy a jestli vůbec podvedení své peníze uvidí, zůstává otázkou. V očích napálených akcionářů je kauza Trend největší krádeží spáchanou na obyčejných lidech, kteří se napálili tím, že uvěřili kuponové privatizaci.

Kauzu také provázely podivné okolnosti, především sebevražda bývalého policejního vyšetřovatele Blahoslava Kavky, který se v létě 2000 z dosud neznámých příčin zastřelil, a téhož roku i rezignace žalobce Vladislava Kusaly, jenž na případ dohlížel. Nadřízení ho podezřívali z kontaktů s lidmi spjatými s případem.

Kauza Trend a Mercia dosud patří k nejrozsáhlejším případům, které hradecký krajský soud vůbec kdy řešil. Soudní spis má přes dvacet tisíc stran a obžaloba jich čítá asi tři sta. Trvalo osm let, než se podařilo dostat případ před soud.