Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Lukáš Procházka, MF DNES

Pršelo i sněžilo, východu Čech přesto hrozí horší sucho než loni

  • 9
Sucho letos na východě Čech s největší pravděpodobností udeří ještě dříve a s větší intenzitou než v rekordním loňském roce. Sněhu bylo dost, ale odtávání ani zdaleka nezvedlo nízké hladiny podzemních vod. Jejich stav i vydatnost pramenů jsou tady z celé republiky vůbec nejhorší.

Sytě červená barva celých východních Čech v mapách Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) mluví za vše.

„Léta 2015 a 2016 s největší pravděpodobností nebyla nejhorší. Jarní vývoj a čísla nasvědčují tomu, že rekordní hodnoty bohužel ještě překonáme, přitom zima byla aspoň vizuálně podle zásob sněhu velmi dobrá. Zdálo by se, že by se hladiny mohly napravit, ale vůbec to tak nevypadá,“ říká hradecký hydrolog ČHMÚ Alexandr Zajcev.

Podle aktuální zprávy je na 37 procentech českých mělkých vrtů hladina vody na úrovni silného nebo mimořádného sucha. „Vůbec nejhůř je na tom oblast Urbanické brázdy, tedy podél staré cesty z Hradce na Prahu,“ konstatuje Zdeněk Šiftař z hradecké pobočky ČHMÚ.

Známá je i suchá devítiletka

Řečeno cynicky sucho by mohly odvrátit snad jen neočekávané povodně, protože stav podzemních vod odtávání sněhu příliš neovlivnilo. Ukázalo se to, čeho se obávali i experti. „Ani tak bohatá zima to nesrovnala. Voda se přitom nikam neztratila, jen její zásoby ve sněhu nebyly dostačující na to, aby doplnily špatné stavy,“ upozorňuje Zajcev.

Nejhůř na tom jsou Královéhradecko, Pardubicko a částečně i Jihomoravský kraj. Suchý trend pokračuje už od roku 2012 a nikdo neví, kdy přijde zlepšení. Hydrologové při dlouhodobém monitorování v některých oblastech zaznamenali i „devítiletku“, kdy se stavy vod řítily dolů a až poté se sinusoida vyhoupla nahoru.

„Pořád jedeme z kopce a čekáme, až se odrazíme ode dna. Třeba už jsme na minimu a v průběhu roku se to zlepší. Ale přesně to očekávat nelze stejně jako to, že se ve studních voda znenadání objeví,“ varuje Zajcev.

Za všechno údajně může nedostatek deště. Dokládá to i jen několik dnů stará ročenka ČHMÚ. Zatímco v některých krajích loni napršelo nadprůměrné množství vody, ve východních Čechách to bylo pouze 75 až 80 procent normálu, vůbec nejhorší období bylo mezi dubnem a zářím. Zajímavé rovněž je, že zatímco po Česku hodnoty hladin v mělkých vrtech byly loni podobné jako v roce 2015, v povodí horního Labe vytrvale pokračoval pokles až k hranici sucha.

Na další mimořádný rok by se měli připravit hlavně obyvatelé některých obcí na Náchodsku, Trutnovsku a Rychnovsku, které dosud nejsou napojeny na vodovod, a tak tam musí spoléhat na vlastní zdroje. Z měření vyplývá, že v Královéhradeckém kraji bývá nejhorší situace v horním povodí Labe, Úpy, Metuje a Orlice.

Nezbývá než šetřit a čekat

V minulých letech mnoha rodinám vyschly studny „až“ v červenci. Letos mohou některé vesnice objednávat cisterny s pitnou vodou ještě dřív. „Stav nízkých hladin se určitě projeví poměrně brzy. Třeba jen o dva týdny, ale možná i o měsíc nebo ještě dříve. Nelze doporučit nic jiného než šetřit a současně čekat, až se vývoj zlepší,“ dodává Zajcev.

Na pravděpodobné sucho jsou připraveni rovněž vodohospodáři. „Všechny vodní nádrže jsou naplněné po hladinu zásobního prostoru. U některých jsme přistoupili k mírnému zvýšení objemu kvůli případné dotaci průtoků v letních měsících,“ uvádí vedoucí dispečinku Povodí Labe Jiří Petr.

Ani hluboké vrty na tom nejsou dobře. Se sledováním vody v hlubokém podzemí se začalo v roce 1981. Významnou vodní zásobárnou je Broumovský výběžek, ale i tam například u Police nad Metují hladina loni sestoupila vůbec nejníž v historii. Zatímco mělké zdroje na období sucha reagují hned, nedostatek vody v hlubokých vrstvách se může projevit až za několik let, neboť voda do nich stéká nesrovnatelně delší dobu.

Reakcí na sucho je také analytický materiál ministerstev životního prostředí a zemědělství, kde se počítá s celou řadou protisuchých opatření za mnoho desítek miliard korun. Záchranou pro ohrožený Hradec by mohla být třeba umělá infiltrace, v jeho případě převádění povrchové vody z řeky Orlice do vod podzemních (o suchu v Hradci čtěte zde).

O něco reálněji vypadá využití propojení východočeské vodárenské soustavy a posílání vody z relativně bohatých zdrojů v povodí Chrudimky. I to má však rizika: výrazně vyšší cenu vody a také hrozbu pro ekosystém v rezervaci Zbytka.