Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Běžecké lyžování je v ohrožení, obce chtějí peníze na údržbu stop

  13:48aktualizováno  13:48
Veřejné prostředky ani zdaleka nepokrývají náklady na úpravu bílých stop v Krkonoších. Obce by proto uvítaly dlouhodobou podporu z dotačního programu ministerstva školství. Vlekaři v této souvislosti volají po zákonu o cestovním ruchu.
Ilustrační foto

Ilustrační foto | foto: Bořivoj Černý, MAFRA

Přestože přírodního sněhu je v Krkonoších pomálu a běžkaři na start sezony teprve čekají, pod povrchem doutná velký problém. Veřejné zdroje totiž zdaleka nepokrývají náklady na úpravu tratí. Většinu platí skiareály ze svého a z běžkařů nemají téměř žádný zisk. Hrozí, že lyžaři o některé trasy přijdou. Tvrdí to svazek měst a obcí Krkonoše, který sdružuje čtyřicítku zdejších samospráv.

Svazek obcí koordinuje úpravu tratí v rámci projektu Krkonoše - lyžařský běžecký ráj. Na úpravě se podílí 22 subjektů: vlekaři, tělovýchovné jednoty, obce a lyžařské oddíly, mezi které sdružení každoročně rozdělí zhruba jeden milion korun. Reálné náklady jsou více než čtyřnásobné. Nejvíc peněz do bílých stop tak investují skiareály.

„Běžecké lyžování nepřináší žádné příjmy, je to v podstatě veřejná služba. Máme signály, že skiareály, pokud jim to nebude vycházet, nebudou tratě upravovat v takové míře jako dosud nebo je upraví pouze okolo svého střediska a nebudou řešit jejich propojení. Běžecké lyžování je trvale ohrožené, může to skončit ze sezony na sezonu,“ říká předseda krkonošského svazku Jan Sobotka.

Mezi největší upravovatele stop v regionu patří Skiresort Černá hora–Pec, který se v zimní sezoně stará o 90 kilometrů běžeckých tratí. Ročně na to vydá tři miliony korun. Ředitel střediska Petr Hynek přiznává, že současná situace je dlouhodobě neudržitelná.

„Běžkaři jsou čím dál náročnější. Před 10 lety byli spokojení, když se tratě projely dvakrát týdně, dnes jim pomalu nestačí, ani když trasy upravujeme každý den. Přitom většinu nákladů platíme z prostředků, které musíme vydělat jinde,“ říká Petr Hynek.

Ideální by byl víceletý grant

Jediný zdroj příjmů pro vlekaře představují běžkaři, kteří si koupí lístek na lanovku, aby se dostali například k trasám na vrcholu Černé hory. Podle Hynka skiresort ze 70 procent běžkařů nemá ani korunu.

„Je to problém, který je potřeba řešit, a ne před ním zavírat oči. Dlouhodobě voláme po zákonu o cestovním ruchu, tak jako to je běžné v okolních zemích, který by zajistil sdružování prostředků od podnikatelů, obcí a státu na financování nepodnikatelských aktivit. Mezi ně patří i běžecké lyžování,“ vysvětluje šéf největšího lyžařského resortu.

Svazek krkonošských obcí se nedávno obrátil na Českou unii sportu, aby pomohla napjatou situaci vyřešit. Podle starostů by stát měl na úpravu tratí vyčlenit peníze. Nejasný systém financování se netýká pouze Krkonoš, ale horských regionů v celé republice. Ideálním řešením by byl víceletý grant, který by dal obcím i vlekařům jistotu na delší období.

„Běžecké tratě jsou udržovány ve veřejném zájmu a z důvodu ochrany přírody horských partií. Uvítali bychom zařazení podpory rozvoje a udržování lyžařských běžeckých tratí na českých horách do dotačního programu ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy v oblasti sportu na léta 2016 - 2020,“ uvedl Jan Sobotka.

Unie sportu na žádost zatím nereagovala.

Ilustrační foto.

Ilustrační foto.

Největší část peněz svazek na úpravu tratí každoročně získává od Královéhradeckého kraje, pro letošní sezonu to je 500 tisíc korun. Liberecký kraj přispěl 300 tisíci. Menší obnosy sdružení shání z grantů od různých nadací. Peníze pak rozděluje mezi upravovatele stop.

Do bílé stopy vyrazí milion lyžařů

„Každý rok žádáme o peníze na příští sezonu. Pokud kraje odmítnou úpravu tratí financovat nebo granty nebudou vypsány, nic s tím neuděláme,“ upozorňuje Radek Vich, jenž má ve svazku na starosti oblast běžeckého lyžování.

V Krkonoších se každoročně upravuje až 570 kilometrů běžeckých tras včetně páteřní Krkonošské magistrály z Harrachova do Žacléře, která měří 71 kilometrů. Závodní tratě měří necelých 90 kilometrů. Podle odhadu za sezonu trasy využije jeden milion lyžařů, v loňském roce rolby a skútry najezdily po nejvyšších českých horách více než 21 tisíc kilometrů.

Ve všech horských oblastech České republiky se o úpravu stop stará stovka různých subjektů. Náklady odborníci odhadují na 40 až 45 milionů korun. Další miliony spolkne značení tras, jejich vybavení mobiliářem a marketingová podpora.

Samotní běžkaři se na financování podílejí minimálně. V některých střediscích dobrovolně přispívají koupí lyžařských známek. Tento model využívá také město Vrchlabí, které ve Vejsplaších u nového fotbalového stadionu provozuje ve východních Čechách jediný uměle zasněžovaný areál s osvětlením. Příspěvky však tvoří pouze zlomek z 350 tisíc korun, které představují roční náklady na zimní provoz areálu.





Hlavní zprávy

ELKOV Jaroměř s.r.o. - Libor Novák
FRÉZAŘ/-KA PRO UNIVERZÁLNÍ FRÉZKU (OBRÁBĚČ/-KA KOVŮ)

ELKOV Jaroměř s.r.o. - Libor Novák
Královéhradecký kraj
nabízený plat: 20 200 - 23 000 Kč

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.