Obavy o budoucnost krkonošských lázní ani po více než 20 letech nekončí. Návrh ministerstva zdravotnictví vyjmout státní podnik z privatizace, do které jej vláda zařadila v roce 1995, kabinet na včerejším zasedání neprojednal. Hlavním zastáncem prodeje je ministerstvo financí.
Vláda o zrušení privatizace Janských Lázní a lázní Karlova Studánka jednala už na konci ledna. I ve středu tento bod ministři odsunuli na příští týden. Ministerstvu zdravotnictví, které návrh předkládá, se zatím nepodařilo nalézt shodu s ministerstvem financí. Šéf tohoto resortu Andrej Babiš (ANO) se totiž posledního zasedání kabinetu nezúčastnil.
Hlavním argumentem ministerstva zdravotnictví pro zrušení privatizace je obava, že se soukromí vlastníci v případě úspěšného prodeje zaměří na komerční využití lázní. O některá odvětví léčby by tak pacienti mohli přijít (více čtěte zde).
„Jde například o léčbu pro děti s mozkovou obrnou,“ řekl již dříve ČTK ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD).
Proti zrušení privatizace se postavilo ministerstvo financí. Podle něj nehrozí, že dojde k omezení zdravotní péče. Zachování stávajícího rozsahu má ošetřit klauzule v kupní smlouvě.
„Lázně budou spadat do kategorie B, jejich provozovatel bude tedy zavázán k provozování lázní v obdobné struktuře po dobu nejméně 25 let. V případě prodeje má poté stát předkupní právo,“ sdělil MF DNES mluvčí ministerstva financí Jakub Vintrlík.
Babišův resort nepovažuje Janské Lázně za strategický státní podnik. Nevidí proto žádný důvod, proč by dál měly zůstávat ve vlastnictví státu. „Stejně tak se nedomníváme, že by stejnou či vyšší kvalitu provozu lázní nebyl schopen zajistit soukromý vlastník. Ostatně samotné lázně se již dnes pouštějí do komerční činnosti,“ doplnil Jakub Vintrlík.
Janské Lázně začaly před časem poskytovat pobyty pro lyžaře, které kombinují ubytování s vybranými procedurami. Podle ministerstva státní podnik navíc disponuje majetkem, jako jsou byty či domy, který s lázeňskou péčí nesouvisí.
„Ten by měl být zcela jistě transparentně a veřejně privatizován, neboť jeho držení není odůvodnitelné a lázně jej nepotřebují k realizaci své činnosti,“ dodal mluvčí.
Majetek je 20 let „zaplombován“
Krkonošské zařízení žije už několik let v nejistotě. „Že se to táhne tak dlouho, se nepříznivě projevuje na chodu lázní. Byla v podstatě vytvořena plomba na majetek a lázně s ním nejsou už po 20 let schopny disponovat. Nemůžeme například nepotřebný majetek zpeněžit,“ připomněl ředitel Rudolf Bubla.
Skutečnost, že je podnik zařazen do privatizačního projektu, má podle něj za následek, že silničáři dosud neopravili hlavní silniční tah do krkonošského střediska.
„Podmínkou udělení dotace na opravu silnice je výměna parovodu, se kterým ale nemůžeme disponovat. Podobných případů by se našla celá řada,“ uvedl Bubla.
Zastavení privatizace už dříve podpořila tripartita i pacientské organizace, které mají odlišný názor než ministerstvo financí.
„Privatizace by vedla jen k rozprodeji majetku v lukrativní lokalitě Krkonoš, nestátní subjekt by se zaměřil na méně závažná onemocnění a wellness, na která by nepotřeboval tolik personálu, a dosáhl tak rychlejší návratnosti finančních prostředků,“ uvedl předseda společnosti C-M-T Michal Šimůnek, který před časem organizoval protestní shromáždění proti uzavření dětské léčebny Vesna (o někdejších problémech léčebny čtěte zde).
Spolek zastupuje lidi trpící onemocněním Charcot–Marie–Tooth. Právě pro pacienty trpící touto chorobou jsou krkonošské lázně nenahraditelné.
„Janské Lázně jsou pro mnohá onemocnění, včetně hereditární neuropatie Charcot–Marie–Tooth, ojedinělým a jedinečným poskytovatelem lázeňské péče. Zajišťují léčbu jak dospělých pacientů s nervosvalovými a pohybovými poruchami, tak dětí s dětskou mozkovou obrnou v unikátním zařízení léčebny Vesna. Zájmem pacientů je, a mělo by to být i zájmem odpovědného státu, aby bylo zachováno zdravotnické zařízení, kde je léčba specifických a vzácných onemocnění zajištěna na té nejvyšší úrovni,“ zdůraznil Šimůnek.
