Kvůli extrémnímu suchu si letos v létě mnoho hradeckých dobrovolných hasičů nedobrovolně zkusilo práci zahradníků. Na pomoc je přivolalo město, aby s cisternami zavlažovali schnoucí stromy, kterých prý v tu dobu bylo více než tisíc.
Problému ale může Hradec předejít, a to když v ulicích a parcích jednou budou převládat teplomilné druhy. Právě změna zeleně je jedním z opatření, která pro město navrhuje projekt Adaptace sídel na změny klimatu.
Hradec Králové, Dobruška a Žďár nad Sázavou jsou první tři česká města, která se do pokusu zapojila. Kompletní výsledky a osnova různých opatření budou známé až na konci ledna, ale už teď se ví, že třeba vysazování suchomilných dřevin na úkor těch žíznivých by se v Hradci mělo stát pravidlem.
Inspirovat by se mohl v Praze, kde se již obměnou dřevin vážně zabývají, protože tam zjistili, že městu výrazně stoupají údržbové náklady. Odborníci poradili například novou výsadbu dubu letního nebo nenáročných kultivarů lípy ještě z první republiky, habrů či platanů.
„Připravíme výstupy projektu a pro každé město zvláštní návrh. Půjde o to, zda se k tomu Hradec nějak postaví, strategii přijme a začne pracovat na nějakém akčním plánu vedoucím k adaptaci města na nevyhnutelnou změnu klimatu,“ řekl vedoucí projektu Michael Pondělíček.
Obrana budov proti teplu i využití srážkové vody
Hradec si prý rizika, z nichž nejzávažnějším je nedostatek vody, dobře uvědomuje, o Adaptaci sídel se zajímal, avšak na závěrečné konferenci nepochopitelně chyběl.
„Dobře to pochopil například náměstek pro životní prostředí Milan Jaroš, který se aktivně zapojil. Zájem o řešení obrovského problému s kolísajícími průtoky řek má také podnik Povodí Labe. Zdá se, že Hradec hrozbu chápe,“ chválil Pondělíček.
„Myslím, že tomu problému porozumí většina lidí, vždyť se stačí podívat na červené zóny v různých mapách, které se shodují s polohou Hradce. Vody je málo a nepřibývá,“ upozornil náměstek Jaroš, ale netroufá si odhadnout, zda se radnice bude „protisuchým“ návrhem skutečně řídit. „Záleží na tom, jak moc budou navrhovaná opatření přísná a nákladná,“ soudí.
Kromě stabilizace toku řek a výsadby vhodnějších typů dřevin by se Hradec měl zabývat rovněž obranou budov proti teplu anebo využitím srážkové vody.
„Příliš mnoho sálavého tepla v létě se zdaleka neřeší tolik jako jeho únik v zimě. Úplně stejné je to se zachycováním srážkové vody, které je na západě naprosto běžnou věcí minimálně v úředních budovách. Řeší to obrovské úspory vody a je škoda, že u nás se nic takového nerealizuje, přestože to není nijak složité,“ upozornil vedoucí projektu, do něhož se zapojily i hradecké a dobrušské základní školy.
Žáci si rozdělili „expertní role“, pustili se do bádání a také oni navrhli některá zajímavá opatření.
Vodu zadržovat a nikoli ji nechat volně odtéct do moře
Změnu klimatu začalo letos brát vážně i ministerstvo životního prostředí, které pro Hradec navrhlo převádění povrchových vod z řeky Orlice do podzemí. Právě toto opatření je ale prý spojeno s vysokým rizikem. „Podle mě je to blbost a jedna z nejrychlejších cest ke kontaminaci spodních vod. Je to experiment, který by si ve světě nedovolili, protože stačí malá lidská chyba a je vystaráno na hodně dlouhou dobu,“ řekl Pondělíček.
Letošní analytický materiál ministerstva obsahuje k boji se suchem dlouhou řadu návrhů. Některé jsou sice konkrétní a třeba i realizovatelné, ale další připomínají spíš žánr sci-fi. „Očekáváme, že vláda do jara navrhne základní obrysy plánu pro adaptaci,“ dodal vedoucí projektu Adaptace sídel.
„Líbí se mi, že se znovu otevírají návrhy, které léta spaly v šuplíku. Mluví se hlavně o tom, že bychom měli vodu zadržovat a nikoli ji nechat volně odtéct do moře, takže se oprašují projekty na nádrže a obnovu jezírek. Nakonec to může regionu přinést i větší atraktivitu,“ nezatracuje náměstek Jaroš plány na stavbu čtyř velkých přehrad v podhůří Orlických hor a Krkonoš.
