Vizualizace fotbalové arény podle architekta Vymetálka. Zázemí v západní tribuně, hlavní vjezd přes současné dopravní hřiště, přemístění lízátek, amfiteátr i park (24. 2. 2015). | foto: Tomáš Vymetálek Architects

Fotbalový stadion chceme rychle a levně, shodli se hradečtí zastupitelé

  • 13
Nový fotbalový stadion v Hradci Králové vznikne podle studie vytvořené architektem Tomášem Vymetálkem. Postaví ho firma, která nabídne kombinaci nejlepší ceny, nejrychlejšího času a nejlepších podmínek pokuty. Na úterním jednání se na tom shodli hradečtí zastupitelé.

Udělali tím definitivní tečku za nepovedeným projektem přestavby fotbalového stadionu s obchodním centrem. Posvětili dohodu o ukončení smluv s firmou ECE a ihned schválili postup směřující k tomu, aby město co nejdříve mělo důstojný stadion odpovídající všem předpisům (více o krachu projektu čtěte zde).

Zároveň zastupitelé schválili nultou etapu rekonstrukce východní tribuny, která by měla fanouškům sloužit do té doby, než při přestavbě stadionu podle podmínek fotbalové asociace vyroste tribuna západní.

Zastupitelé vybírali ze tří možností, kterak stadion postavit. Ve hře byla architektonická soutěž, veřejná zakázka posuzovaná nejen podle ceny, ale i podle času realizace či případného penále či zakázka malého rozsahu, při níž zadavatel vyzve k předložení nabídek několik subjektů.

Po dlouhé diskusi zastupitelé většinou hlasů schválili druhou možnost. Znamená to, že vodítkem bude studie, kterou pro město minulý měsíc vypracoval Tomáš Vymetálek, spoluautor nového územního plánu města a autor přestavby oceňovaného sportovního areálu Bavlna (více o této studii čtěte zde).

Zastupitelé chtějí funkční a levný stadion

Zvolenou variantu doporučila i investiční komise města. „Zdála se nám nejrychlejší a nejvýhodnější,“ uvedl její předseda Jaroslav Štěchovský (HDK).

To však kritizovali opoziční zastupitelé Změny pro Hradec a také Kruh pro občanskou společnost, společní zastánci architektonické soutěže. „Je to popření historické zkušenosti města. Buranokracie a kamarádíčkování zvítězily nad občanskou společností a názory architektonických odborníků,“ sepsul volbu zastupitelů předseda sdružení Pro městský stadion a člen Kruhu pro občanskou společnost Aleš Dohnal.

Kritici argumentovali zejména nabídkou České komory architektů, která přislíbila, že by soutěž pro město zorganizovala. Zdržení oproti vybrané variantě by podle nich bylo pouze několik měsíců.

„Rozhodli jsme se postavit funkční a levný stadion, nikoliv památník architektury,“ odůvodnil odmítnutí architektonické soutěže Arnošt Urban (HDK). Na stranu koalice se přidala i většina opozičních zastupitelů. „Pokud se budeme bavit o tom, že vypíšeme architektonickou soutěž, rozlučme se s první ligou,“ hřímal směrem k protestujícím Lubomír Štěpán (KSČM).

Šéf fotbalového klubu ví, že se hraje o čas

A o čas hradecký fotbal hraje už dlouho, neboť už několik sezon se na rozpadajícím se stadionu může hrát pouze s výjimkou, udělenou fotbalovou asociací. Té však s každým dalším prodlením či náznakem zaváhání může s hradeckým klubem dojít trpělivost, což ví i jeho šéf Richard Jukl, který si rozhodnutí zastupitelů přišel poslechnout.

„Výjimky neexistují, my se stejně budeme muset snažit o to, abychom splnili podmínky v Synot lize pro ročník 2015/2016 a právě kvůli tomu se nyní schvalovala nultá etapa rekonstrukce východní tribuny. Myslím si, že i pokud ji nebudeme schopni zvládnout do začátku nového ročníku, svaz ocení, že dnes zastupitelstvo schválilo variantu číslo dvě,“ uvedl Jukl.

Podle náměstka hradeckého primátora pro investice Jindřicha Vedlicha (TOP 09) se město vydalo cestou otevřeného nadlimitního řízení i při jiných projektech. „Dělaly se tak například rekonstrukce Slavie či Bavlny. V obou případech jde o velmi povedená sportoviště,“ uvedl Vedlich.

Odpůrci to však vidí trochu jinak. „Doufáme, že pan architekt Vymetálek odvede lepší práci než na Bavlně, kde se podprůměrnost projektu snažil zakrýt alespoň pestrobarevnou fasádou,“ řekl Dohnal (více o Bavlně čtěte zde).

Ukončením smluv s firmou ECE, které radnice uzavřela v roce 2008, město od developera získalo 5,4 milionu korun jako pokutu za jejich nedodržení.