Cyklověž v Hradci Králové byla první podobnou stavbou v Česku.

Cyklověž v Hradci Králové byla první podobnou stavbou v Česku. | foto: Martin Veselý, MAFRA

Cyklověže v Hradci mají stopku. Od poradců primátora, který je prosazuje

  • 10
Stavba dalších parkovacích věží pro kola je uspěchaná a miliony by se daly investovat daleko lepším způsobem. S tímto tvrzením přišla na hradecké radnici čerstvě vytvořená pracovní skupina primátora pro cyklodopravu.

„Pracovní skupina má velké pochybnosti o účelnosti stavby dalších parkovacích věží z veřejných prostředků a před zahájením přípravy výstavby dalších požaduje ověřit smysluplnost jejich realizace průzkumem využitelnosti,“ stojí ve zprávě.

Město si přitom chce pospíšit. Z rozpočtu rezervovalo 20 milionů korun na stavbu již schváleného parkovacího domu u vědecké knihovny.

Ten by mohl začít růst už letos na podzim, v nejbližší době půjde do zastupitelstva rovněž návrh na cyklodům ve fakultní nemocnici a další mohou poměrně brzy následovat.

„Máme vytipovaných asi šest lokalit, o dalších uvažujeme u Aldisu, zimního stadionu, u Flošny a soukromá firma usiluje o dotační titul na výstavbu u Futura,“ říká náměstek primátora Jindřich Vedlich.

„Máme pocit, že výběr míst není podložený dostatečně sofistikovaným průzkumem využitelnosti a ekonomikou provozu, který by stavbu nových parkovacích domů pro kola ospravedlňoval. Některá místa by určitě stačilo pokrýt levnějším zařízením - například uzamykatelnými boxy na kola, bezpečnostními stojany nebo uzamykatelnými oplocenými areály se stojany,“ upozorňuje Zbyněk Sperat, člen pracovní skupiny a současně vědecký pracovník společnosti Centrum dopravního výzkumu.

Dodal, že cyklodům bude podle něj jen velmi obtížně hledat tak ideální místo, jako je na Riegrově náměstí.

Podle Vedlicha naopak parkovací domy pro kola mají v Hradci velkou budoucnost.

„Jsou velmi dobrou investicí, což jen dokazuje poměrně strmě rostoucí tendence využívání domu u terminálu. Je to vynikající věc i proti krádežím, protože v bezpečí jsou zde i drahá kola. Do budoucna uvažujeme o tom, že část domů se využije i jako půjčovna kol,“ nabízí náměstek přidanou hodnotu.

Odmítá, že by město vybíralo umístění věží jen nahodile: „Místa vždy samozřejmě prověřujeme z hlediska majetkového či inženýrských sítí, ale vybíráme je i ve spolupráci s cyklokoordinátorem.“

Pracovní skupina je přesvědčená, že (cyklo)miliony by se daly investovat vhodnějším způsobem.

„V ulicích není dobré vodorovné dopravní značení, řada křižovatek je z pohledu cyklistů řešena opravdu špatně. Město si stěžuje, že úpravy jsou příliš drahé, ale pak by paradoxně bez dostatečné analýzy investovalo miliony do zařízení, která mají velmi nejistou využitelnost,“ namítá Sperat a nabízí konkrétní místo, kde je parkování kol kritické, ale o věži zde město přitom vůbec neuvažuje.

„Ukázkovým příkladem zoufalé situace jsou vysokoškolské koleje Na Kotli. Je možné, že radnice zde má problém investovat, protože je to služba mimohradeckým cyklistům a nikoli občanům města, ale je nutné najít řešení ve spolupráci města a univerzity,“ říká.

Vizualizace křižovatky, v pozadí budoucí obchodní centrum.

Kromě cyklověží se na poslední schůzce pracovní skupiny propírala i stavba kruhové křižovatky Koruna, jež by měla přijít až na 128 milionů korun. Údajně však ignoruje bezpečnost chodců cyklistů.

„Je jasné, že v tuto chvíli již není reálné provádět jakékoliv úpravy schváleného návrhu, ale nemůžeme přejít, že vzniknou nebezpečná místa, která nesplňují normy. Máme k dispozici dopravněbezpečnostní audit, který posuzoval projektovou dokumentaci, měli jsme možnost návrh konzultovat s českými i zahraničními odborníky na dopravu. Proto chystáme materiál, ve kterém na nedostatky upozorníme. Obáváme se nehod,“ uzavírá Sperat.