Seznámili se asi měsíc před činem na diskotéce. Ona si ke studiu přivydělávala uzavíráním pojistek, on se živil jako zámečník, měl přítelkyni a splácel dluhy za majetkové delikty. Snažil se prý znovu žít řádný život.
"Chodila ke mně na ubytovnu, abychom sepsali pojistku. Ale vlastně jsem v té době žádnou nechtěl, protože jsem zrovna neměl peníze," popsal dění před údajným znásilněním obžalovaný.
Obžalovaný:"Než jsem ji poznal, měl jsem přítelkyni, práci, vydělal jsem slušné peníze a splácel dluhy. Teď nemám ani jedno a bydlím u rodičů a nechce se mi nic se sebou dělat. Nechce se mi ani umýt a oholit." |
Celou dobu byl viditelně ve špatném psychickém stavu. Neustále klepal nohou o podlahu, chvěl se po celém těle a při řeči vzlykal. S obhájkyní dokonce usiloval o odročení líčení, aby si mohl léčit diagnostikovanou smíšenou poruchu osobnosti, ale soud to odmítl.
Přitom práva nevypovídat a nebýt přítomen o chvíli později Hoffinger nevyužil. A tak mohl vylíčit svou verzi událostí. Poškozená ho prý navštívila celkem třikrát a vždy se ohlásila sama. Nabízela mu životní pojištění a pojištění domácnosti.
"Přisliboval jsem jí, že ji nechám pojistku uzavřít. I když jsem věděl, že teď na pojistku nemám," připustil. Když přišla potřetí, snažil se ji přimět k sexu. A právě tady se výpovědi obou aktérů příkře rozcházejí.
"Bylo to mazlení a ona se smála"
"Bylo to mazlení, které vyplynulo ze situace. Byla usměvavá a příjemná, smála se, žádné násilí v tom nebylo," pronesl třesoucím se hlasem mladík. Je mu prý líto, kam až všechno došlo.
Přiznal, že si sundal kalhoty, jí sundal punčocháče a kalhotky a lehl si na ni, když ležela na břiše. "Ona se pořád smála a ptala se na tu pojistku," vylíčil s tím, že ke kontaktu jejich genitálií nedošlo.
Když se uspokojil, zeptala se prý mladá žena znovu, co bude s tou pojistkou. "Řekl jsem jí, že žádnou neuzavřu a ona, že jsem ji svedl. A že má známé na policii a bude mě to mrzet," dodal obžalovaný. Pak ji nechal jít.
Na otázku soudce Miloslava Ježka, jak si vysvětluje, že teď stojí před soudem, Hoffinger odpověděl skoro v pláči: "Myslím si, že je to vše proto, že jsem jí sliboval pojistku a vykašlal se na to. Jinak to nedokážu pochopit."
Když pohledná mladá žena přišla do soudní síně, obžalovaný se na ni ani nepodíval a jen nervózně hleděl na podlahu.
"Říkal, že každý chceme něco jiného"
Ani Iva Ch. nedorazila v dobrém psychickém stavu. Po činu brala antidepresiva, čekají ji ještě pohovory s psycholožkou a z nebojácné, průbojné dívky se podle svých slov proměnila v největšího strašpytla.
Poprvé prý vyšla z domu asi po měsíci, když musela zařídit slíbenou akci. Obžalovaného přitom viděla z restaurace, když šel kolem. "Tam jsem se rozhodla, že budu bojovat za ostatní holky," řekla později soudcům.
Kontakt na diskotéce mu dala sama s tím, že uzavírá pojištění a mladík se může ozvat. To se stalo hned druhý den, i když odpověděla asi po týdnu.
"Scházeli jsme se v ubytovně, protože nás v pojišťovně vedou k tomu, ať chodíme k lidem do bytu, že si je snáz nakloníme," vysvětlila, proč se s téměř neznámým mužem nesešla na veřejném místě.
Poškozená:"Těšila jsem se, že po rozchodu s přítelem začnu chodit do společnosti. Ale od toho dne je mi hrozně, jsem v úzkosti, bojím se. A nechce se mi nikam chodit, abych se o tom nemusela bavit." |
Dvě sezení nad smlouvou vždy něco přerušilo. Když loni prvního června přišla do ubytovny potřetí a rozložila podklady na postel, protože jinde nebylo místo, mladík se na ni prý vrhl.
"Říkal, že každý chceme něco jiného. Já chci pojišťovat a on chce mě. Já na to, že jdu pryč," naznačila obranu a pak se soudce zeptala, jestli musí líčit, co bylo dál.
Předseda senátu Miloslav Ježek ji k popisu dalšího dění dovedl několika nepřímými otázkami. Z odpovědí například vyplynulo, že obžalovaný naznačoval zájem o Ivu Ch. už dříve, ale ona to zamluvila. Sama o něj zájem jako o partnera neměla.
Pro něj mazlení, pro ni boj s násilníkem
Poškozená zopakovala to, co je uvedeno v obžalobě. Že ji Hoffinger neprve povalil na záda a sedl si na ni, pak se jí podařilo otočit a sevřít nohy co nejvíc k sobě, aby se k ní nedostal. Přesto prý cítila, že se mu to podařilo.
"Křičela jsem ne, ne! Ale ne moc nahlas. Bála jsem se, že mě uškrtí a myslela jsem, že bude všechno slyšet, bylo i otevřené okno," odpovídala na dotazy, zda se aktivně bránila.
Slova o známých na policii prý použila kvůli zastrašení. Už si nepamatuje, zda obžalovaný přestal dotírat sám, nebo ho setřásla. Ve výpovědi obou také zaznělo, že ke konci aktu začal na dveře bouchat kamarád obžalovaného a volat "policie, otevřete!" Zřejmě jen z legrace.
"Nebylo to tak, jak tady slečna povídala, jinak nevím, co bych k tomu řekl," řekl po konfrontaci Hoffinger neustále svírající kapesník stejně jako jeho matka, která byla celou dobu v jednací síni.
Další světlo do dění na pokoji ubytovny má přinést řada svědků a znalců povolaných oběma stranami. Líčení je naplánováno nejméně do středy. Obžalovanému hrozí v případě prokázání viny až dvanáct let vězení.
