O projektu hasičského polygonu za téměř dvě miliardy korun se v Hradci Králové hovořilo už před osmi lety. Radnice proto po celá léta blokovala pozemky a budovy na tamním letišti, z jehož velké části mělo vzniknout výcvikové středisko pro záchranáře z celé České republiky.
Historie letiště v Hradci KrálovéLetiště nechal v roce 1927 vystavět tehdejší starosta František Ulrich pro hradeckou Masarykovu leteckou ligu. V Hradci tak létal Letecký pluk 4 a od konce dvacátých let se zde již konaly letecké dny. Na hradeckém letišti poté cvičili letci, kteří bojovali za 2. světové války. V té době dostalo letiště zpevněnou asfaltovou plochu, aby mohlo sloužit pro výcvik německé Luftwaffe. Těsně po válce se v Hradci učili létat naopak židovští vojáci ze vznikající izraelské armády. Modernizací pak prošlo v 50. a 60. letech 20. století. Při okupaci v roce 1968 na letišti operovali vojáci polské armády |
Poté, co velkolepý projekt, který měla z velké části financovat Evropská unie, definitivně padl, musí město přemýšlet, co dál s chátrajícími pozemky a budovami, které stojí v bezletové části.
„Území nikoho“ nabídnou investorům
„Letiště je nyní rozděleno jakoby na tři části. Na jedné je Festivalpark a Czech Ring, druhou, letovou část obhospodařují Letecké služby a pak tam je území nikoho v meziprostoru,“ popisuje náměstek primátora pro majetek Martin Soukup.
A právě takzvané území nikoho by radnice ráda nabídla investorům. Odbor městského architekta proto připravuje studii, která by měla posloužit jako vodítko. Zadání studie by zastupitelé měli schválit do konce roku.
Část ploch z tohoto území zatím využívá město například jako odtahové parkoviště, některé budovy pak v nejhorších mrazech slouží jako přechodná noclehárna pro bezdomovce. Velká část pozemků ale leží ladem bez jakéhokoliv využití. Přitom by mohla sloužit například jako průmyslová zóna.
Na rozdíl od menších měst v regionu totiž Hradec žádné takové místo nemá.
„Se studií v ruce by město mohlo přilákat investory z různých oborů, místo totiž díky změně územního plánu může sloužit k různým účelům od občanské vybavenosti přes skladování, školicí střediska až po nerušící výrobu,“ vypočítává hlavní městský architekt Petr Brůna. Prioritou radnice by bylo, aby se do letištního prostoru dostalo co nejvíce výrobců.
Náměstek by ráda podpořil lehký průmysl vázaný na letectví
„Ideální pro naše letiště by byl lehký průmysl navázaný přímo na letectví. Už tam máme opravy vrtulníků a výrobu ultralightů. A to vše by chtělo rozšířit a posílit,“ myslí si náměstek Soukup.
Součástí bezletové zóny je i řada budov, které městu zůstaly po armádě. Studie by měla vyřešit, co s nimi, protože velká část budov je ve velmi špatném stavu.
„Studie rozhodne, které z nich se zbourají, aby na pozemcích pod nimi bylo možné stavět,“ vysvětluje Brůna. Pozemky by investorům město nepronajalo, ale rovnou prodalo. Důvod je jednoduchý: jak přiznává Soukup, radnice v současné době nemá peníze na jejich údržbu. Základní podmínkou a v současné době také kamenem úrazu je dopravní napojení hradeckého letiště.
„Aby tam něco mohlo vzniknout, musí být napojení na dopravu. Všechny dopravní cesty vedoucí k letišti v současnosti kapacitně neumožňují nákladní dopravu,“ je si vědom náměstek Soukup.
Město se proto bude muset snažit letiště co nejdříve napojit na dálnici. K tomu by měla posloužit severní tangenta, o které se v Hradci hovoří už léta.
