Prusko-rakouská válka, která se někdy nazývá sedmitýdenní, začala 21. června 1866, kdy Prusové předali rakouským strážím v Zuckmantlu a Osvětimi listiny s vypovězením války.
"O den později vstoupily první pruské jednotky do Slezska a 23. června začal postup 1. armády pruského prince Bedřicha Karla do Čech," řekl vedoucí památníku bitvy 1866 na Chlumu Aleš Chvojka. K první větší srážce došlo u Kuřivod, Rakušané v ní ztratili 13 důstojníků, 264 mužů a 13 koní. Pruská armáda vykazovala ztrátu čtyř důstojníků, 46 mužů a osmi koní.
Nejkrvavější a zlomová
Nejkrvavější a zlomovou se pak stala bitva u Hradce Králové 3. července 1866, v níž zahynulo osm tisíc vojáků. Přibližně stejný počet z obou válčících stran byl nezvěstných. Bitva znamenala zničení rakouské severní armády a rozhodla válku "Němců s Němci", jak ji nazval císař František Josef I.
"Na tomto prostoru bojovalo přibližně 435 tisíc vojáků," uvedl Chvojka. Z toho 215 tisíc Rakušanů a Sasů a 220 tisíc Prusů. Nejvíce se válčilo u lesu Svíb, v Hoříněvsi, Chlumu, Lípě, Dohalic nebo kolem Nechanic a Rozběřic. Mezi obcí Střezetice a tehdejší Císařskou cestou, dnešní silnici 35, se střetla pruská a rakouská jízda. "Tehdy mělo Rakousko jednu z nejlepších kavalérií," podotkl Chvojka.
Rakouské dělostřelectvo pak krylo celý ústup. "Zajímavé je to, že během půl hodiny, mezi čtvrt a tři čtvrtě na pět, se zde střetlo skoro jedenáct tisíc vojáků na koních," řekl Chvojka. Podle něj šlo po bitvě u Lipska o druhou největší jezdeckou bitvu 19. století a zároveň poslední v Evropě.
"Po bitvě u Hradce Králové Rakušané ustupovali na Moravu. Část mířila k Bratislavě, kde se u Lamače 22. července odehrála poslední bitva," upřesnil Chvojka. 26. července 1866 bylo na zámku v Mikulově podepsáno příměří a o měsíc později 26. srpna v Praze mírová smlouva.
Kolem centrálního bojiště na Chlumu je 480 pomníků. Aleš Chvojka soudí, že v takové míře na pomníky vztahující se k jediné události člověk v Evropě nenarazí.
"Většinou se bojovalo na lokálních bojištích a vedle nich se zřizovaly velké hřbitovy. Málokdy se stávalo, že by se vojska vyloženě stíhala navzájem a takovým způsobem jako za prusko-rakouské války. Proto je tato síť hrobů a památníků ojedinělá," uvedl. Když turista půjde od Rumburku směrem k Mnichovu Hradišti, může se po stopách pomníků z roku 1866 dostat přes Moravu až na Slovensko.
Pomníky zřizovali johanité, rodiny i armáda
Na bojišti u Hradce začalo pohřbívání hned po bitvě a pokračovalo až do 20. července. "Poté se ještě pohřbilo na sedm tisíc koní," řekl Chvojka. Pomníky začaly vznikat v srpnu a září. "Na místě hromadných hrobů je zřizovali johanité či rodiny padlých.
Teprve v roce 1888 vznikl Komitét pro udržování památek z války roku 1866," uvedl Chvojka. Do tohoto roku připomínalo bitvu na 220 pomníků. "Komitét je stihl zhruba za rok opravit a poté začal vyzývat prapory a pluky, které tu měly padlé, ale ne pomník, aby zřídily pietní místa," řekl Chvojka.
Během dalších deseti let vzniklo přes sto nových pomníků a před první světovou válkou jejich počet přesáhl čtyři sta čtyřicet.
Po rozpadu Rakouska-Uherska se činnost komitétu ukončila, avšak některé místní spolky, zejména královéhradecký a jičínský, ve své činnosti pokračovaly, a to až do roků 1951 a 1959, kdy je zakázal zákon a jejich majetek zabavil stát. Jenže ten se o památky moc nestaral.
"Pro minulý režim bylo vše německé a rakouské špatné. Například kolem pomníku Baterie mrtvých nechal vysázet břízy a smrky, aby ho lidé co nejméně viděli," řekl Chvojka.
V zapomnění měl padnout i nedaleký hromadný hrob dělostřelců, tam se vysázel ovocný sad. "I pruský hřbitov, který po roce 1945 připadl po podepsání Benešových dekretů z německých do českých rukou, také pustnul," uvedl Chvojka a připomněl, že nebýt lidí z Komitétu, kteří i přes zákaz a nahánění lidmi z Stb, pomníky udržovali, neměli by dnes už co zachraňovat. "Za vše vděčíme těm chlapům, co je potají opravovali a na pomnících obnovovali písmo," dodal.
U Svíbu je pochovaných pět tisíc mužů
Zlom nastal po roce 1989. Obnovil se i Komitét a začal dohledávat hromadné hroby. "Tam, kde hroby nejsou označené, dává pomníky nové s čísly tak, aby odpovídaly číselné řadě," řekl Chvojka. Ze 480 pomníků je nyní kolem 300 opravených.
Peníze na opravy poskytl Královéhradecký kraj, hradecký magistrát a také ministerstvo obrany. "To poskytlo velký finanční obnos v rámci zákona o válečných hrobech," uvedl Chvojka.
Nejvíce pomníků je v místě bojiště o les Svíb. "Při generálním útoku o půl dvanácté tu bojovalo padesát tisíc vojáků a pět tisíc je zde pochovaných," řekl Chvojka.
Na druhém místě je bojiště kolem Probluze a Dolního Přímu, kde saská a rakouská armáda prodělala největší boje. Na pomyslném třetím místě je Úvoz mrtvých na Chlumu. "Tam během dvaceti minut armády z dvaceti tisíc ztratili deset tisíc mužů. Přes šest tisíc vojáků bylo zraněných či padlo a další tři tisíce byli zajatci," řekl Chvojka.
Mezi evropské rarity v pomnících je takzvaná Saská kostka u obce Probluz. Podle Chvojky jsou tyto kostky v Evropě jen tři. Jedna u Probluze, druhá na jičínském bojišti u Kbelnice a třetí na centrálním hřbitovu ve Vídni. U Probluze je také památník padlým 18. pěšího pluku z Hradce Králové.
