Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Sonda v podzemí objevila stovky let staré lebky, kryptu ale neotevřou

  10:40aktualizováno  10:40
Tým odborníků provedl průzkum dvou krypt ukrytých pod podlahou kostela sv. Václava v Dobrušce, kam se 140 let nikdo nepodíval. Kosterní ostatky podle všeho patří středověkým šlechticům.

Při průzkumu, jehož cílem bylo zjistit stav podzemí památky, použili odborníci kamerové sondy a další moderní technologie. Videozáznam a získaná data nyní budou zkoumat badatelé z různých oborů.

Specialisté nejprve provedli geofyzikálním měření hrobek, použili k tomu systém zemního radaru. Podzemní prostory detekovali na základě signálu z vysílače, který zachytává anténa. Do podlahy poté vyvrtali dva centimetrové vrty pro speciální sondu s kamerou. Ta záběry přenášela v přímém přenosu na velkoplošnou obrazovku v kostele, před níž debatoval tým znalců.

Fotogalerie

„Je to v podstatě jednoduché zařízení složené z průzkumných kamer, obsahuje laserové dálkoměry a inkrementální snímače, aby sonda byla schopná prostor zmapovat. V případě potřeby dokážeme tímto zařízením s podzemí vyndat také vzorky k dalším analýzám,“ vysvětlil Jiří Šindelář z občanského sdružení Naše historie, která provádí archeologické průzkumy nedestruktivními metodami.

Na místě dnešního kostela z 18. století stával kamenný gotický chrám postavený o zhruba 400 let dříve, písemné záznamy o stavbě neexistují.

Právě ze 14. století pocházejí dvě zkoumané krypty: kněžská hrobka před postranním oltářem Panny Marie a větší šlechtická hrobka pod presbytářem. V ní kamerová sonda objevila několik lebek a kostí i zbytky rozložených dřevěných rakví.

První zmínky o kryptách jsou z roku 1320

Kostry s největší pravděpodobností patří pánům z Dobrušky, manželkám a dalším příbuzným. Mimo jiné zde byl pochován Mutina z Dobrušky, jenž podle první dochované písemné zprávě z roku 1320 dal měšťanům právo vařit pivo a osvobodil je od robotní povinnosti.

Poslední důkazem o existenci krypt a pochovaných šlechticích byl zápis ve farní kronice z roku 1882.

Křišťálová Lupa 2015

„V něm se hovoří o sedmi osobách. Už podle první výsledků je evidentní, že kosterních ostatků tam je mnohem více. Odhadujeme to na 15 těl. Jejich totožnost však vzhledem k stáří není možné prokázat, nemáme to s čím porovnávat,“ upozornil Jiří Mach, ředitel Vlastivědného muzea v Dobrušce, které výzkum zorganizovalo. Práce zaplatili dobrovolní dárci z řad podnikatelů i obyvatel města.

Zatímco v kněžské hrobce je minimum kostí a jsou zde patrné pozdější stavební úpravy, šlechtická hrobka se dochovala v téměř původní podobě ze 14. století. Podle uspořádání koster je však pravděpodobné, že s nimi někdo v minulosti manipuloval.

S odkrytím hrobek se nepočítá

Na všechny tyto otázky by mělo odpovědět další bádání. Výsledky budou vyhodnocovat kunsthistorici i odborníci na historické stavby. S odkrytím podzemních hrobek se nepočítá.

„Byla by to dost pracná záležitost a není to jednoduché ani po právní stránce,“ dodal vedoucí muzea.

Odborníci nyní budou podle videozáznamu, fotografií a naměřených dat analyzovat složení zdiva, jeho původ či použité stavební postupy. Podle velikosti cihel například mohou určit, z jaké doby zdivo pochází. Výsledky poslouží také památkářům a majiteli kostela, tedy církvi.

„Cílem výzkumu je zjistit stav podzemí, což je důležité pro statiku stavby a případné opravy v budoucnu,“ dodává Jiří Mach. Jedním z výstupů bude rovněž 3D sken podzemí.





Hlavní zprávy

Invest Real Service s.r.o. - Zuzana Nečasová
MANAŽER/-KA RESTAURACE

Invest Real Service s.r.o. - Zuzana Nečasová
Královéhradecký kraj
nabízený plat: 30 000 - 50 000 Kč

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.