Stovka táborníků přečkala dvě větrné noci na Hvězdě v Broumovských stěnách....

Stovka táborníků přečkala dvě větrné noci na Hvězdě v Broumovských stěnách. Slavili tam padesátý ročník druhého nejstaršího zimního táboření v Čechách. | foto: Michal Fanta, MAFRA

Táborníci slavili nocováním ve skalách, neodradil je ani vichr z Grónska

  • 1
Stovka táborníků přečkala dvě větrné noci na Hvězdě v Broumovských stěnách. Slavili tam padesátý ročník druhého nejstaršího zimního táboření v Čechách. Na mši uctili zemřelé kamarády. Pořadatelé dostali u vatry dort, aby pokračovali.

Větrná smršť z dalekého Grónska sice část táborníků odradila, ale ti nejodolnější si už v pátek ustali na sněhu na hřebeni Broumovských stěn. Zimní pohádku ve skalách si nakonec pochvalovali všichni.

"Konečně je to pořádné zimní táboření, tolik sněhu tu nebylo pět let. Připravili jsme kvůli vichřici i náhradní tábořiště. Vítr byl silný, ale stromy vydržely," říká Petr Scholz z polického klubu přátel turistiky, který zdědil pořádání akce po otci.

Sníh a mráz si táborníci chválili, jsou lepší než déšť. "Báli jsme se sice strašného počasí, ale náš speciální bungalov z plachty vydržel. V pátek tu bylo asi osm stanů a všichni je pro jistotu stavěli poblíž chaty," popisuje skautská vedoucí Markéta Rajčincová z Českého Brodu, která přijela pošestnácté.

Zimní táboření slaví na Broumovsku půlstoletí

Kdysi se o tábornické akci dozvěděla od strýce své kamarádky, vyrazily na ni ve třech a jejich parta se rozrostla už na dvacítku návštěvníků. "Když se můžeme projít po zasněžených horách, je to něco jiného. Obejdeme vždy zajímavá místa v okolí. Teď jsme si užili nádherné výhledy ze Supího hnízda až do Polska," směje se další skautka.

Zimní táboření na Broumovsku slaví půlstoletí, na počátku přitom bylo jen pár kamarádů. V únoru 1963 vyrazili strávit noc na sněhu Helmut Hejnyš, bratři Cvikirschové a Jiří Kopecký z odboru turistiky broumovského Slovanu. Nocovali ve stanu u chaty pod Křížovým vrchem v Adršpachu v minus 16 stupních Celsia. Další rok to bylo už sedm nadšenců z nově vzniklého turistického oddílu tělovýchovné jednoty při Meoptě v Hynčicích.

První oficiální veřejné táboření se uskutečnilo na temeni stolové hory Ostaš u Police nad Metují v prosinci 1964. "Tenkrát lidé přespávali na Frýdlantské skále, v Čertově autě i u dalších skal," vzpomíná 78letý Jan Kulhavý z Police. Když v roce 1974 shořela hospoda na Ostaši, přestěhovalo se zimní táboření na Hvězdu.

Zaplála také tradiční vatra

Na zdejší restauraci a jejího vedoucího Jana Nováka nedá nikdo dopustit. Na jídelním lístku jsou bramboráky, prejt i výpečky mimořádně za lidové ceny a hučí to tu jako v úle. Letos fotograf Oldřich Jenka promítl své snímky ze Stěn a hrály tu trampské kapely Kamarádi osady 5, Pevná vůle i Slaveňáci.

V sobotním podvečeru zaplála také tradiční vatra. Letos zamířili na Hvězdu trampové i turisté až z Litoměřic nebo Beskyd. "Na Klondyku v Beskydech máme třetí nejstarší táboření. Předběhli jste nás o tři roky a doufám, že vás nikdy nedoženeme," přál polickým pořadatelům Jan Sládek ze severní Moravy. Vůbec nejstarší táboření se koná na Klíči v Lužických horách od roku 1962.

Trojice čtyřicátníků z Českého Brodu popíjí pivo v hospodě a čeká, až největší ruch kolem vatry utichne. Pak si chtějí u ohně opéct steaky jako poslední večeři svého výšlapu. Cestu na Hvězdu totiž berou jako zkoušku svých sil, vyjedou několik dní předem, spí pod širákem, vaří na ohni.

"Letos jsme vyrazili z Adršpachu přes Vlčí rokli na Ostaš a v sobotu jsme došli na Hvězdu. Nevydrželi bychom sedět v hospodě, raději máme tu cestu. To je dobrodružství," líčí parta, která si říká Kosáci. Zpohodlnělí zálesáci, kteří si většinou vyjeli na Hvězdu autem, jsou jim k smíchu.