Desítky milionů korun dává Královéhradecký kraj jen na údržbu havarijního stavu budov náchodské nemocnice. Opravy však podle jejího ředitele Miroslava Vávry nestačí, proto je třeba začít se stavbou nového zařízení, alespoň objektu, kde by měly být operační sály. Vedení kraje už se stavbou počítá, i když v úspornější variantě.
Co by se stalo, kdyby se stavět nezačalo?
Došlo by ke kolapsu celého zařízení. Od roku 2004 do letoška kraj vynaložil 240 milionů a nemocnice 40 jenom na udržování stavu, který tady je. Jen rozdělení nemocnice do dvou areálů představuje provozní náklady navíc. Většina objektů, kromě nového ambulantního pavilonu, je po stavební a technické stránce v katastrofálním stavu a udržovací práce představují přes 300 milionů. Jenže to by jen zafixovalo současný stav, neumožnilo žádné zlepšení a nemocnice by směle kráčela k vlastnímu zániku. Navíc rekonstrukce některých současných budov by znamenaly omezení pro pacienty.
Jaká?
Nemáme žádné další kapacity ani zařízení, kam bychom v případě stavebních prací v současných budovách pacienty přemístili. A uzavření oddělení by znamenalo omezení péče. Navíc požadavky lékařské vědy se mění, jsou nové poznatky, postupy a s tím souvisí i nároky na zdravotnické zařízení. Objekty náchodské nemocnice jsou zastaralé i prostorově. Protože jsme druhá největší nemocnice v kraji, tak je to stav nepřijatelný.
Jak teď řešíte závady, které se objevují?
Poté co hygienici shledali určité závady na operačních sálech, jsme tam provedli rekonstrukci vzduchotechniky a klimatizace. Teď instalujeme klimatizaci na dalším sále. V budově chirurgie budou automatické dveře, aby se zabránilo rozsáhlým únikům tepla. Museli jsme provést i náročnou opravu napájecího kabelu, abychom vůbec mohli dál provozovat operační sály. Nyní provádíme opravu teplovodu do horního areálu nemocnice, který byl v havarijním stavu. To všechno jsou práce spojené jen s haváriemi, které chod nemocnice přímo ohrožují, takže se musí provést, ať jsou peníze, nebo ne. Snažíme se to dělat za zlomek rozpočtové ceny, abychom šetřili peníze na novou výstavbu.
Krajští radní teď začínají mluvit o úspornější variantě stavby. Máte už představu, kolik peněz by bylo třeba?
Pokud bychom začali stavět, tak v příštím roce bychom potřebovali jen 10 až 20 milionů na zahájení. Další možnost financování se stále projednává. S projektanty řešíme minimální rozsah první etapy, která se odhadovala na 1,3 miliardy. Během ní by se mělo postavit srdce nemocnice s diagnostickými zařízeními a operačními sály, které jsou ve špatném stavu. Snažíme se snížit částku na zhruba 800 milionů, ale tak, aby vše bylo funkční. Jestli se to povede, zatím nevím. Hledáme jakoukoliv cestu, abychom byli schopni první etapu spustit, protože je rozhodující bez ohledu na rychlost dalších etap výstavby.
Na to, že by se podařilo získat peníze od státu, jak se původně předpokládalo, to zatím nevypadá.
Krize nemůže trvat donekonečna. Předpokládáme, že se hospodářství začne chovat normálně, abychom výstavbu mohli uskutečnit. Přestože v současné době jsou finanční zdroje omezené, přicházejí i takové informace, že vláda rozhodovala o tom, jestli ve střešovické nemocnici postaví ubytovnu za dvě miliardy. Naše nemocnice má přitom velký význam, protože pokrývá příhraniční spádovou oblast se sto padesáti tisíci obyvateli. Vždycky jsou nějaké priority, na které peníze jsou, a myslím si, že stav naší nemocnice se jednou z nich rychle stává.
Není možno získat na stavbu peníze z Evropské unie?
Nejdřív musí být jasné, kolik peněz bude třeba, ale zapojení prostředků z evropských fondů se zkoumá. I když je tam určitá komplikace. Nemocnice má sice velký význam z hlediska kraje, ale nějak nezapadá do toho, co unie podporuje. Evropa se zatím podílela na takových projektech, které nebyly až tak zásadní, a nemocnice je považována za jakési páteřní vybavení kraje. Podmínkou dotací je ale předfinancování, takže kraj by stejně musel mít peníze předem.
Mluvilo se o tom, že stavbu může prodražit nevhodné podloží svahu. Nebylo by proto lepší, stavět novou nemocnici jinde, jak navrhovala i jedna z variant?
Povídalo se o ledasčem, ale je zapotřebí zvážit podmínky. Nová výstavba se plánuje už řadu let a hledalo se území, kde by bylo možno vybudovat nemocnici na zelené louce. Jenže Náchod je v údolí, takže prostory tady nejsou. Pokud vím, zvažovaly se jen pozemky v souvislosti s lázněmi v Bělovsi, ale to je záplavové území. S umístěním stavby mimo současný areál by byla spojena řada nákladů, které by výstavbu prodražily.
Jaké náklady by to byly?
Třeba výstavba inženýrských sítí, výkup pozemků či velké přesuny pacientů. Tady už má areál potřebné zázemí a veškeré vybavení, které by se do nových budov jen přesouvalo. Posudek, který je součástí přípravy projektu, doporučuje výstavbu tady. Předpokládá sice vybudování asi desetimetrových pilotů, ale to dnes není problém a výrazně drahé to není. Navíc se několik let zpracovával projekt celé stavby za sedm milionů a zpracovávat další projekt na zelené louce by znamenalo zdržení dalších minimálně pět let a další náklady navíc. Proto jsou úvahy o výhodnosti stavby na zelené louce jen spekulacemi.
Nemyslíte si, že s plánováním stavby se mělo začít dřív?
O stavbě nové nemocnice se mluví možná přes deset let. Nedokážu ale říct, na kolik byly informace o stavu nemocnice uplatňovány v řídících orgánech kraje. I když první plány výstavby z devadesátých let jsou ještě z doby, kdy kraje neexistovaly. Dnes kraj dostává objektivní a korektní informace o skutečném stavu tohoto zařízení. Ty podle mě v minulosti chyběly.
