Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Na počítače musíte mít nervy, říká ředitel úspěšné školy kybernetiky

  16:10aktualizováno  16:10
O odborníky přes počítače je na pracovním trhu neustále velký zájem, říká ředitel soukromé střední školy aplikované kybernetiky v Hradci Králové Jan Lang. Vybudoval ji před více než dvaceti lety a škola si vypěstovala slušné renomé.

Ředitel Střední školy a vyšší odborné školy aplikované kybernetiky v Hradci Králové Jan Lang má v budově i vlastní bustu. | foto: Lukáš Urban

Programovat se nenaučí každý, navíc na to musíte mít podle zkušeného kantora talent a velkou trpělivost. Když už se ale v oboru vyznáte, sehnat dobře placené zaměstnání není problém. „I přesto se nároky na naše absolventy zvyšují,“ připouští ředitel Lang.

Co to vlastně aplikovaná kybernetika je?
Kdybychom dělali slovní rozbor, tak kybernetika je od slova kyberos, což byl ve starém Řecku kormidelník, někdo, kdo řídil lodě. Kybernetika je totiž také řízení, v našem případě řízení počítačů. Všude, kde se používají počítače, dnes mluvíme o kybernetickém zařízení.

Vaše škola už v Hradci působí přes dvacet let, sám jste ji zakládal. Jak vás to napadlo?
Nejdříve jsme školu chtěli zaměřit na automatické řízení, čili když to zjednoduším - něco mezi elektrikou a strojařinou. To se nám však nepovedlo, protože zrovna když jsem odešel ze zdejší průmyslovky, kde jsem do té doby učil, abych rozjel vlastní školu, tak tam tento obor otevřeli, čímž mi sebrali studenty. Ale protože se u nás začátkem 90. let začaly rozvíjet počítače, rozhodli jsme se i my vydat se tímto směrem.

Není moc učitelů, kteří by se vrhli do podnikání a založili vlastní školu...
Byla to doba, kdy se hodně začínalo s novými věcmi. Sice se mi do podnikání moc nechtělo, ale zároveň jsem z učitelské rodiny, i můj dědeček založil školu, tak jsem si řekl, že to také zkusím. A ono se to povedlo.

Technologický vývoj šel rychle dopředu. Jak se škola od té doby změnila?
Samozřejmě na to musela neustále reagovat. Postupně se nám z jednoho oboru vyprofilovaly dva směry. Prvním je programování. Pak jsme si však všimli, že určité skupině studentů programování až tak nejde, protože i na to je potřeba určitý talent a způsob myšlení, a pro ty jsme zvolili obor počítačové sítě. Nyní, a to je úplná novinka, připravujeme třetí směr, kterým budou informační technologie zaměřené na energetiku.

Vidíte v tom budoucnost?
Ano, směřujeme k tomu, aby si absolventi tohoto oboru byli schopni zautomatizovat svou domácnost nebo celý dům. Studenti získají znalosti o zdrojích energií, o spotřebičích. Důležitou oblastí jsou různá úložiště energie jako například fotovoltaické články. Každý, kdo dnes postaví dům, by měl tuto oblast řešit, proto v tom vidíme velký potenciál. Zatím to při stavbě domu řeší jen samotní stavbaři, kteří však většinou o této oblasti nemají dostatek informací.

Jak to chcete změnit?
Řekli jsme si, že potřebujeme nový obor, navíc jsem s hrůzou zjistil, že žádný takový v Česku na střední škole není. Dneska už tyto energetické zdroje nejsou drahé, speciálně fotovoltaické články nebo větrná elektrárna. Je však potřeba naučit se je efektivně a rozumně využít.

Blíží se doba, kdy bude celý dům řízen přes internet?
Už to funguje, ale zatím to má jen pár nadšenců.

Stále platí, že absolvent oboru informačních technologií nemá problém najít si dobře placenou práci?
To platí stále, na trhu je odborníků v těchto oblastech pořád nedostatek. Ale zvyšují se nároky.

Jak to myslíte?
Často už nestačí být pouze absolvent, ale musíte navíc získat nějaké průmyslové certifikáty. My vedeme studenty k tomu, aby toho byli schopni.

Jak je možné, že je v IT oborech stále málo specialistů, když už snad každý ví, že vystudovat počítačovou školu mu zajistí dobře placenou práci?
Je to právě tím, že rostou požadavky, navíc programovat se nenaučí každý. Musíte tomu věnovat spoustu času, zkoušet tvořit programy, musíte na to mít nervy. Není to pro každého.

Na škole vyučujete i multimediální tvorbu, tedy tak trochu umělecky zaměřený obor. Jaký je o to zájem?
Po čase jsme zjistili, že máme studenty, kterým sice nejde programování, ale jsou výtvarně nadaní. Je to umělecky zaměřený obor, takže studentům sice většinou tolik nejde matematika, ale jsou schopni své grafické představy přetvářet do virtuální reality nebo třeba malovat přímo na počítači.

Funguje na vaší škole propojení s praxí, myslím tím spolupráce s potenciálními zaměstnavateli pro vaše absolventy?
Funguje, dlouhodobě spolupracujeme například s firmou Microsoft. Léta k nám jezdí z pražské centrály člověk, který zadával studentům formou studentských projektů různé úkoly.

Měli jste studenta, kterého poté Microsoft zaměstnal?
Ano, bylo jich hned několik, dokonce si u nás některé sami vybrali. Někteří studenti museli dokonce dostat výjimku, aby u nich mohli pracovat, protože ještě nebyli plnoletí.

Firmy si často stěžují, že studenti ze škol odcházejí jen s papírem, ale pak je musí stejně všechno učit. Jakou část výuky by podle vás měla tvořit praxe?
Na střední škole by praxe měla tvořit přiměřenou část. My za praxi považujeme hlavně zmiňované studentské projekty, ideálně když je to pro konkrétní firmu nebo člověka. Nejsem však příznivcem krátkodobých stáží, při které musí jít student pracovat nějakých čtrnáct dní do fabriky. Za tu dobu se toho totiž moc nenaučí a pro firmu je spíš zátěž. Podle mého názoru je důležité, aby studenti hodně tvořili už ve škole.

Při vyučovacích hodinách pracují studenti s počítačem. Omezujete jim přístup na internet, aby nezírali půlku dne na Facebook?
Nějaké snahy tu sice byly, ale studentům se to vždy nějak podařilo obejít. Práce s internetem je už dnes u nás při výuce běžná, v současnosti už není tak důležité si všechno pamatovat, hlavní je umět položit správně dotaz a potřebné informace si dohledat.





Hlavní zprávy

Rychlý venkovský hrnec pro celou rodinu
Rychlý venkovský hrnec pro celou rodinu

Nakrmte rodinu s minimální námahou.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.